
Kyslík v naší atmosféře a jeho historie
13.01.2024Dnes má kyslík 21% zastoupení v našem ovzduší, ale v minulosti tomu tak nebylo. V prvních 2 miliardá...
5. ročník jednodenní kontraktační výstavy Volty EXPO bude 27. května 2026 (středa) na PVA Expo v Praze Letňanech. Zde je přihláška pro vystavovatele a registrace pro návštěvníky.
Datum 16.08.2025
Foto: OpenAI
Tým vědců z Koreje a Japonska objevil nový typ krystalu, který dokáže opakovaně uvolňovat a absorbovat kyslík při relativně nízkých teplotách. Tato jedinečná schopnost “dýchání” by mohla změnit způsob, jakým vyvíjíme technologie čisté energie, včetně palivových článků, energeticky úsporných oken a inteligentních tepelných zařízení.
Nově vyvinutý materiál je speciální druh oxidu kovu složený ze stroncia, železa a kobaltu. Jeho výjimečnost podle vědců spočívá v tom, že při zahřátí v jednoduchém plynovém prostředí dokáže uvolňovat kyslík a poté jej opět absorbovat, aniž by se rozpadl. Tento proces lze opakovat mnohokrát, což jej činí ideálním pro praktické použití.
Studii vedli fyzici z Pusan National University v Koreji a z Research Institute for Electronic Science na Hokkaido University v Japonsku. Řízení kyslíku v materiálech je zásadní pro technologie, jako jsou pevné oxidové palivové články, které vyrábějí elektřinu z vodíku s minimálními emisemi. Hraje také roli v tepelných tranzistorech – zařízeních, která mohou směrovat teplo jako elektrické spínače – a v inteligentních oknech, která upravují svůj tepelný tok v závislosti na počasí.
Dosud byly většina materiálů, které dokázaly tento druh regulace kyslíku, příliš křehké nebo fungovaly pouze v drsných podmínkách, jako jsou extrémně vysoké teploty. Tento nový materiál funguje za mírnějších podmínek a zůstává stabilní. Redukují se v něm pouze ionty kobaltu a proces podle vyjádření vědců vede k vytvoření zcela nové, ale stabilní krystalové struktury.
Materiál se navíc může vrátit do své původní podoby, když je znovu zaveden kyslík, což dokazuje, že proces je plně reverzibilní. Podle vyjádření univerzity se má jednat o významný krok k realizaci inteligentních materiálů, které se mohou přizpůsobovat v reálném čase, což se dá podle vědců využít od čisté energie přes elektroniku až po ekologické stavební materiály.
Petr Dvořák
zdroj: Hokkaido University