5. ročník jednodenní kontraktační výstavy Volty EXPO bude 27. května 2026 (středa) na PVA Expo v Praze Letňanech. Zde je přihláška pro vystavovatele a registrace pro návštěvníky.

Zavřít
Leaderboard Murr 1350 x 200 px
Bez časového omezení

Rychlonabíječky pro elektromobily mohou ve svém okolí zhoršovat kvalitu vzduchu

Datum 26.08.2025

Foto: René Pajurek

Rozmach elektromobility nabývá rok od roku na síle. Tento způsob dopravy slibuje čistší planetu a má přispět k řešení klimatické krize. Jenže nová studie z Los Angeles odhalila překvapivý vedlejší efekt: rychlonabíjecí stanice (DCFC – Direct Current Fast Charging) mohou samy vypouštět jemné prachové částice v kategorii PM2.5, které jsou škodlivé pro lidské zdraví.

Elektromobilita má podporu

I když to vypadalo, že Donald Trump po velkých mediálních bitvách s Elonem Muskem moc elektromobilitě nakonec fandit nebude, opak je zřejmě pravdou. Americká vláda si stanovila cíl vybudovat do roku 2030 půl milionu nabíjecích stanic a na jejich podporu investuje přes 7,5 miliardy dolarů. Klíčovou roli hrají právě již zmíněné rychlonabíječky, které dokáží dodat energii během několika minut a tím odbourávají obavy řidičů z omezeného dojezdu a dlouhého čekání při nabíjení. V Kalifornii, největším automobilovém trhu USA, mají být do roku 2035 všechna nově prodávaná osobní auta a lehké dodávky plně elektrické. Z pohledu klimatu jde o revoluci. Přesto zatím nebylo jasné, jaký má masivní rozšiřování rychlonabíječek dopad na místní ovzduší.

Překvapivé zjištění: rychlonabíječky vypouštějí prach

Vědci zkoumali 50 rychlonabíjecích stanic v celé aglomeraci Los Angeles. Odebírali vzorky přímo u napájecích skříní, tedy „srdce“ celé technologie. Výsledky ukázaly, že koncentrace jemných prachových částic dosahovala 7,3 až 39,0 mikrogramů na metr krychlový, což bylo významně více než na běžných městských stanovištích monitoringu ovzduší.

Podrobnější analýzy odhalily, že částice mají velikost kolem 0,5 až 1 mikrometru – tedy spadají do kategorie PM2.5, které mohou pronikat hluboko do plic a zvyšovat riziko respiračních i kardiovaskulárních onemocnění. Chemické složení ukázalo stopy barya, mědi, zinku i minerálního prachu (vápník, hliník, železo).

Je to sice problém, ale dá se řešit

Na rychlonabíječky se dosud nevztahují žádné emisní limity. Přitom výzkum ukázal, že mohou být lokálním zdrojem jemného prachu, který se v městských oblastech dlouhodobě považuje za jeden z nejnebezpečnějších znečišťovatelů ovzduší. Zdravotní rizika velmi jemných prachových částic jsou dobře známá – dlouhodobá expozice souvisí se zvýšenou úmrtností, astmatem i problémy s krevním oběhem. Pokud se má v příštích letech dramaticky zvýšit počet rychlonabíječek, je nezbytné začít řešit i jejich dopady na veřejné zdraví. Už dříve se diskutovalo také o elektromagnetickém záření během nabíjení.

Odborníci zdůrazňují, že problém je řešitelný. Jde spíše o technické zlepšení konstrukce a údržby napájecích skříní, než o zásadní ohrožení samotné elektromobility. Pokud se podaří omezit víření prachu a zavést filtrační opatření, lze negativní dopady minimalizovat. Každopádně je třeba mít na paměti, že elektromobily výrazně snižují množství škodlivin v porovnání s klasickými auty na benzín a naftu. Výfukové plyny, zejména oxidy dusíku a pevné částice, totiž představují pro lidské zdraví mnohem větší a rozšířenější zátěž.

René Pajurek
zdroj: Science Direct, UCLA

Volty Expo – 700 x 200 px

Napsat komentář