Čeští vědci ukázali budoucnost bojiště: roj dronů řízený AI plní mise bez zásahu člověka

Datum 10.10.2025

Foto: VUT (FEKT VUT)

Autonomní roj dronů a pozemních robotů řízený algoritmy umělé inteligence zvládne detekovat radiaci, zmapovat nepřátelské území i vyhodnotit hrozby bez přímého řízení člověkem. Systém, který vzniká pod vedením brněnských vědců, úspěšně prošel reálnými testy ve Vojenském újezdu Březina a zaujal armádu i záchranné složky. Díky propojení vlastního hardwaru, otevřeného softwaru a minimálním nárokům na obsluhu představuje zásadní krok k budoucnosti autonomních vojenských technologií.

Za předchůdce projektu, jehož celý název zní Robotický systém řízený algoritmy umělé inteligence pro zpravodajské a průzkumné účely, lze považovat pozemního robota řady Orpheus, vyvíjeného na VUT již od roku 2003 jak pro armádní, tak pro civilní využití. Inovovaný Orfeus patří i do současného systému, který kromě něj zahrnuje další dva typy pozemních robotů, tři typy dronů a stanici operátora s komunikační infrastrukturou. Vznikl tak ucelený systém, který díky pokročilé automatizaci nabízí minimální nároky na jeho obsluhu. 

 „Běžné drony se obvykle používají v manuálním režimu, kdy je jeden dron v reálném čase řízen jedním operátorem. Náš projekt je mnohem komplexnější. Na početný roj dronů doprovázených několika pozemními roboty stačí jeden operátor, který zadá misi a všechny stroje ji jako jeden systém autonomně provedou. Současně díky tomu, že máme více strojů s různými typy senzorů poskytujících více typů informací, které mohou být v danou chvíli důležité, dochází také ke snížení potřeby dalších specialistů,“ uvedl vedoucí projektu Petr Marcoň z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT).     

S tím, jak vypadá příklad konkrétní mise, se mohli seznámit specialisté z Armády ČR a Hasičského záchranného sboru ČR (HZS) přímo v terénu v průběhu srpna a září 2025. Šlo o dlouho plánované vyvrcholení projektu před jeho závěrem v prosinci 2025.

„Řešili jsme dva možné scénáře. V srpnu šlo o použití špinavé bomby v obydlené oblasti. Identifikovali jsme a měřili radiaci – zda je prostředí bezpečné pro vojáky a občany. Druhý scénář v polovině září zahrnoval průzkum rozsáhlého vojenského prostoru – zda se ve vymezené oblasti pohybují vojáci nepřítele a je tam ozbrojená technika,“ vysvětlil Petr Marcoň.

První experiment – detekce radioaktivního zdroje

Přípravu scénářů a taktické hodnocení mise měli na starosti odborníci z UO. První scénář zahrnoval postup jednotek od města Vyškov směrem na severozápad k lokalitě Jeseník. V průběhu postupu detekoval roj dronů úložiště zbraní hromadného ničení s gama zářením. „Vzdušný průzkum prostoru identifikoval hrozbu a následně ji potvrdili pozemní roboti. Díky senzorům na dronech a robotech mohl velitel jednotek detekovaný zdroj zobrazit a následně rozhodnout o dalším postupu k jeho ovládnutí,“ přiblížil experiment Jan Nohel z Fakulty vojenského leadershipu UO a ocenil, že je komunikační systém projektu kompatibilní s armádním informačním systémem BVIS a získaná data lze sdílet dalším armádním složkám.

„Experiment byl přínosný tím, že bylo možné pracovat s reálnými radioaktivními zdroji a otestovat radiační detektory roje (součást takzvaných CBRN detektorů, pozn. red.),“ dodal Luděk Žalud, spoluřešitel projektu z FEKT VUT.

Druhý experiment – průzkum nepřátelského území

Cílem zhruba 15minutového experimentu byla identifikace a zmapování pozic nepřítele a jeho vojenské techniky pomocí 8 dronů kooperujících s třemi roboty v terénu o rozloze zhruba 40 hektarů. Odborníci z FEKT VUT přitom demonstrovali všechny fáze mise – od plánování (založení mise, vymezení území, výběr jednotlivých úloh), přes přípravu strojů, až po průběh samotné mise a následné zpracování získaných dat.

„V ukázce jsme v rámci letu roje spojili všechny typy plánovačů tras dronů – metaheuristický plánovač, který využívá algoritmů AI k optimalizaci trasy, systematický, který oblast detailně skenuje a ruční plánovač. Reálně by stačil jeden typ, který operátor vyhodnotí jako nejvhodnější, zejména s ohledem na co nejrychlejší zisk informace z daného prostoru, ale chtěli jsme ukázat, jak se jednotlivé možnosti doplňují,“ přiblížil Petr Marcoň.

Petr Kubíček
zdroj: VUT

Infotherma – 700 x 200 px

Komentáře k článku (1)

  1. Na jednu stranu to chápu, ale na druhou stranu to otevírá možnosti pro neskutečné války bez přímé účasti živých sil armád. V pořádku – nechceme, aby lidé umírali. Ale proč se tedy vlastně války vedou? Začínám si myslet, že jsem se octl v nějakém iracionálním světě. Všichni chtějí válčit, všichni chtějí zabíjet, ale nikdo nechce umírat. Ten svět se zbláznil.

    Odpovědět

Napsat komentář