Soulad s environmentální legislativou jako výzva i konkurenční výhoda

Datum 24.10.2025

Foto: OpenAI

S rozvojem elektrotechnického průmyslu na globální úrovni se mění i produktová měřítka. Cena a kvalita už nejsou jedinými kritérii, která zákazníci zohledňují při výběru výrobku. Stále větší význam získává také soulad s environmentálními předpisy.

Klíčové legislativní předpisy

Nařízení REACH, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek tvoří jádro chemické legislativy EU a reguluje používání chemických látek jako takových, směsí, a také těch, které se vyskytují v předmětech (např. elektronických součástkách). Ačkoliv jsou právě požadavky na chemické látky v předmětech klíčové, ne vždy se jim v praxi věnuje patřičná pozornost. Jeden z hlavních požadavků je definovaný v článku 33 a ukládá výrobcům a dodavatelům povinnost informovat zákazníky, pokud předmět obsahuje SVHC neboli látky vzbuzující mimořádné obavy (z angl. Substances of Very High Concern) nad 0,1 % hmotnostních.

Od roku 2021 musí společnosti dle požadavků rámcové směrnice o odpadech tyto látky rovněž oznamovat Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) pomocí portálu SCIP. Tato ohlašovací povinnost se týká všech dodavatelů předmětů (výrobců, dovozců i distributorů), kteří uvádějí své předměty na trh v rámci Evropského hospodářského prostoru.

Směrnice RoHS je sektorově specifická směrnice o omezovaní některých chemických látek v elektrických a elektronických zařízeních.Konkrétně stanovuje maximální hmotnostní koncentrace pro olovo, rtuť, kadmium, šestimocný chrom, polybromované bifenyly (PBB), polybromované difenylethery (PBDE) a čtyři ftaláty (DEHP, BBP, DBP a DIBP), které se používají jako změkčovadla plastů.  Všechny tyto látky nesmí přesáhnout limit 0,1 % hmotnosti v homogenním materiálu – s výjimkou kadmia, pro které je stanovena přísnější hranice 0,01 %. 

V neposlední řadě je důležité zmínit skupinu látek označovaných jako „věčné chemikálie“ neboli PFAS. PFAS (per- a polyfluorované látky) je velká skupina syntetických chemikálií, které se vyznačují vysokou chemickou a tepelnou stabilitou. Díky tomu se používají v nepřilnavých povlacích, vodoodpudivých materiálech, olejích, mazivech, hasicích pěnách a dalších aplikacích. Některé skupiny těchto látek jsou již zakázány v rámci nařízení o persistentních organických polutantech (POPs) a nařízení REACH, přičemž jejich další omezování je aktuálně předmětem diskuzí.

Z těchto regulací vyplývá, že výrobci a dodavatelé elektronických zařízení musí sledovat celý dodavatelský řetězec a vědět, z čeho se jednotlivé komponenty skládají. Tyto informace jsou nezbytné pro zajištění shody výrobků uváděných na trh. Nestačí izolovaně kontrolovat pouze vlastní výrobu, je nutné komunikovat se subdodavateli a zajistit shodu v celém řetězci. Tyto požadavky mají dopad na všechny účastníky dodavatelského řetězce.

Jaké jsou největší výzvy pro firmy?

Chybějící data o materiálovém složení

Materiálové listy a prohlášení o shodě se v dodavatelském řetězci vyskytují v různých formátech a kvalitě, za což může nekonzistentní standardizace. Správná interpretace a ověření jejích úplnosti jsou klíčové, ale pro firmy často náročné časově i finančně.

Špatná interpretace znění předpisů 

Častým problémem firem je definice odpovědností. Společnosti v dodavatelském řetězci často mylně předpokládají, že nespadají pod subjekty uvádějící výrobky na trh, neboť do nich „pouze dodávají komponenty“. Nařízení REACH ovšem doslovně definuje uvedení na trh jako „dodání nebo zpřístupnění třetí osobě, ať už za úplatu nebo bezplatně“, což dokazuje odpovědnost všech subjektů zapojených v dodavatelských řetězcích. Další výzvou je výpočet chemické koncentrace omezených látek, které se stanovují na úrovni dílčích předmětů (nejnižších součástek) či homogenních materiálů. 

Nespolupracující dodavatelé 

Dodavatelské řetězce čelí velkému množství požadavků od různých zákazníků, což může mít za následek opožděné reakce, nižší ochotu spolupracovat a frustraci. Zakázané látky je navíc nutné něčím nahrazovat. Firmy proto musí při nákupu přemýšlet strategicky a být nápomocné svým klíčovým dodavatelům. Další výzvou jsou investice do hledání nových dodavatelů či vývoje a průzkumu alternativních materiálů.

Chybějící interní procesy 

Ačkoliv je sběr informací klíčový pro dosažení shody výrobků s patřičnou legislativou, celý postup zahrnuje i další nezbytné kroky. Materiálová shoda výrobku by měla být implementována do interních procesů, komunikována směrem k dodavatelům a zapojena do změnového řízení v rámci úpravy designu výrobku.

Legislativní aktualizace

Současné zákony zaměřené na ochranu životního prostředí se neustále vyvíjí a seznamy zakázaných či omezených látek se rozšiřují. Už jen samotný soupis látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) je aktualizován pravidelně dvakrát ročně. K častým revizím dochází také v rámci směrnice RoHS a jejich legislativních výjimek, které lze uplatňovat jen pro určité kategorie výrobků a mají časově omezenou působnost. Firmy tak musí kromě orientace ve stávajících předpisech sledovat i chystané změny legislativy a v návaznosti na nové požadavky aktualizovat velké objemy dat.

Stále častěji proto firmy využívají digitální nástroje a platformy, které umožňují systematickou správu dat a propojují soulad na materiálové úrovni s širšími oblastmi udržitelnosti a společenské odpovědnosti. Společnost Sources-Matter s.r.o., která disponuje vlastním softwarovým řešením Vás ráda provede touto problematikou.

Zajištění souladu s environmentální legislativou už není jen zákonnou povinností, ale i konkurenční výhodou. Transparentní dodavatelský řetězec, aktualizování dat a komunikace se subdodavateli pomáhá minimalizovat rizika, čímž se zvyšuje důvěra zákazníků a kredibilita firmy. Mimo splnění zákonných požadavků tak firmy získávají stabilnější pozici na trhu elektroniky.

Monika Šrubařová

Infotherma – 700 x 200 px

Napsat komentář