5. ročník jednodenní kontraktační výstavy Volty EXPO bude 27. května 2026 (středa) na PVA Expo v Praze Letňanech. Zde je přihláška pro vystavovatele a registrace pro návštěvníky.

Zavřít
Leaderboard ABB 1350 x 200 px
Bez časového omezení

Co je automatické pero o kterém se letos v Americe tolik mluvilo?

Datum 26.12.2025

Stroj na podepisování šeků amerického ministerstva financí, obsluhovaný J. L. Summersem v roce 1918. Foto: Wikipedie

Automatické pero nebo také v Americe používaný pojem autopen je mechanické podpisové zařízení určené k replikaci vlastního podpisu. Využívají ho především známé osobnosti, které musí denně podepisovat velké množství dokumentů a žádostí o autogram. Ve Spojených státech jej často používají i prezidenti.

Mezi posledními, kdo autopen hojně využíval, byl předchozí prezident Joe Biden, na což často rád upozorňuje současný prezident Donald Trump. Někteří představitelé republikánské strany proto zpochybňovali platnost dokumentů podepsaných prezidentem Joe Bidenem. Kontroverze ukazují, že autopen je nejen praktický nástroj, ale i zdroj debat o autenticitě, odpovědnosti a důvěře veřejnosti. Obraz autopenu místo portrétu předchozího prezidenta Bidena dokonce nechal Trump umístit na chodbu v Bílém domě mezi portréty ostatních prezidentů.

Trumpova obvinění z častého používání autopenu Joem Bidenem zesílily letos v březnu při hromadných milostech jak pro Huntera Bidena, tak i pro republikány, kteří se postavili Trumpovi. Jednalo se o Liz Cheneyovou a Adama Kinzingerra. Ve všech případech Trump tvrdil, že Biden dokument „sám nepodepsal“ a ani mu „pořádně nerozuměl“. Konzervativci tato tvrzení spojují s obavami o Bidenův věk a údajný úbytek kognitivních schopností. Neexistuje však žádný důkaz, že Biden autopen skutečně používal, a Bílý dům to ani nepotvrdil.

Moderní autopeny fungují na principu motorizovaného ramene, které věrně kopíruje předem nahraný vzor podpisu. Tato technologie vytváří podpis natolik podobný originálu, že příjemce často nepozná rozdíl. Zároveň ale vzniká problém s hodnotou takových podpisů – sběratelé vyžadují důkaz pravosti, protože autopenem vytvořené autogramy jsou zcela oprávněně považovány za méně hodnotné.

Historie zařízení sahá až do počátku 19. století. První pokus o mechanické kopírování rukopisu byl tzv. polygraph britsko-amerického vynálezce Johna Isaaca Hawkinse. Tento přístroj používal i prezident Thomas Jefferson, který díky němu psal originál i kopii současně. Skutečný autopen, schopný automatické reprodukce podpisu, se však objevil až ve 30. letech 20. století pod názvem Robot Pen. První komerčně úspěšný model vyvinul v roce 1942 Robert M. De Shazo Jr., který dodal své stroje americkému námořnictvu. Brzy se rozšířily po celém Washingtonu.

Používání autopenů však provázejí kontroverze. Uživatelé je většinou zveřejňovat nechtějí – příjemci dokumentů mohou mít pocit neosobnosti či dokonce neúcty. Kritiku sklidil například ministr obrany USA Donald Rumsfeld, když vyšlo najevo, že kondolenční dopisy rodinám padlých vojáků podepisoval autopenem. Podobně byl terčem kritiky v roce 2022 zpěvák Bob Dylan, když drahé „ručně podepsané“ knihy nesly podpis vytvořený strojem.

Autopen je také tématem politických debat. Někteří američtí prezidenti jej používali k podpisu zákonů, když byli mimo Washington. Barack Obama takto schválil prodloužení některých částí Patriot Actu i daňové legislativy. Jeho odpůrci zpochybňovali, zda podpis vytvořený autopenem splňuje ústavní náležitosti, ačkoliv právní stanovisko Ministerstva spravedlnosti už v roce 2005 označilo autopen za ústavně přijatelný.

René Pajurek
zdroj: Wikipedia

Volty Expo – 700 x 200 px

Komentáře k článku (1)

Napsat komentář