Leaderboard ABB 1350 x 200 px
Bez časového omezení

Evropané staví v Chile extrémně velký dalekohled ELT. Má jít o milník pozemské astronomie

Datum 15.03.2026

Foto: Swinburne Astronomy Productions / ESO – ESO, CC BY 4.0

Extrémně velký dalekohled ELT (Extremely Large Telescope) je nejambicióznější astronomická observatoř, jaká se kdy stavěla. Po svém dokončení se stane největším optickým a blízkým infračerveným dalekohledem na světě. Projekt realizuje Evropská jižní observatoř (ESO) na vrcholu hory Cerro Armazones v poušti Atacama na severu Chile, přibližně 23 km od observatoře Paranal.

Američané se na Havajských ostrovech před několika lety pokoušeli postavit delekohled TMT (Thirty Meter Telescope) s 30metrovým zrcadlem, který měl stát na hoře Mauna Kea, kde již stojí řada jiných teleskopů. Jelikož měl být postavený na místě pohřebiště původních obyvatel, narazili na odpor místních. Vloni havajský guvernér zahájili diskuse o možnosti přesunout výstavbu na jiný pozemek na Mauna Kea, kde byly nedávno demontovány starší teleskopy. V úvahu také bylo přesunout stavbu tohoto teleskopu na Kanárské ostrovy.

Evropský ELT je však ještě vyšší liga než americký TMT. Srdcem ELT je segmentované primární zrcadlo o průměru 39,3 metru, doplněné sekundárním zrcadlem o průměru 4,25 metru. Celý optický systém využívá pět zrcadel a pokročilou adaptivní optiku, která dokáže v reálném čase korigovat zkreslení způsobené zemskou atmosférou. Díky tomu bude dalekohled poskytovat obrazy až patnáctkrát ostřejší než Hubbleův vesmírný teleskop. Primární zrcadlo je složeno z 798 hexagonálních segmentů, z nichž každý má průměr přibližně 1,45 metru a tloušťku 50 mm. Polohu jednotlivých segmentů hlídají tisíce senzorů a 2 394 aktuátorů, které neustále upravují jejich pozici s přesností na zlomky mikrometru.

ELT dokáže shromáždit zhruba desetkrát více světla než největší současné optické dalekohledy a přibližně 250krát více než Hubbleův teleskop. To umožní studium velmi slabých a vzdálených objektů, včetně prvních galaxií vzniklých po velkém třesku, superhmotných černých děr nebo atmosfér planet u jiných hvězd.

Celá konstrukce dalekohledu stojí na masivním betonovém pilíři se seismickou izolací. Celková seismická hmotnost dosahuje přibližně 20 000 tun. Pohyblivá část konstrukce váží asi 3 700 tun a je schopna sledovat objekty na obloze rychlostí až 2° za sekundu v azimutu a 1° za sekundu ve výšce. Dalekohled je chráněn obří kopulí o výšce 80 metrů a průměru 93 metrů, což z ní činí největší dalekohledovou kopuli na světě. Hmotnost kopule je přibližně 6 100 tun. Pozorovací otvor zajišťují posuvná vrata umožňující otvor o šířce 41 metrů.

Stavba byla oficiálně zahájena v roce 2017 po zajištění více než 90 % financování. Celkové náklady projektu, včetně přístrojového vybavení první generace, se odhadují na přibližně 1,15 miliardy eur. V roce 2023 dosáhla výstavba poloviny realizace. Technické „první světlo“ je plánováno na březen 2029 a první plnohodnotná vědecká pozorování by měla začít v roce 2030.

Dalekohled ELT bude zásadním nástrojem pro hledání a studium exoplanet, včetně planet s hmotností srovnatelnou se Zemí. Umožní jak nepřímou detekci planet podle pohybu jejich mateřských hvězd, tak přímé zobrazení větších exoplanet a analýzu jejich atmosfér. Součástí výzkumu bude i studium vzniku planetárních soustav, včetně detekce vody a organických molekul v protoplanetárních discích.

ELT se zaměří také na nejvzdálenější a nejstarší objekty ve vesmíru – první hvězdy, galaxie a černé díry – a pomůže objasnit jejich vznik a vývoj. Dalekohled přispěje i k pochopení historie tvorby hvězd a chemického vývoje galaxií. Jedním z nejambicióznějších cílů je přímé měření zrychlování rozpínání vesmíru a testování neměnnosti základních fyzikálních konstant. Spuštění tohoto dalekohledu bude milníkem pro světovou astronomii.

René Pajurek
zdroj: Wikipedia

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Napsat komentář

Secret Link