
Trump chce lithium z Ukrajiny. Jaké jsou jejich zásoby a kde se na Ukrajině nacházejí?
30.11.2024Ukrajina má kromě zemního plynu a ropy také významná naleziště lithia, dokonce největší v Evropě. Po…
Datum 30.08.2026
Foto: David Boca / Pexels
Mořská voda obsahuje podle vědců dostatek kritických surovin, jako je lithium a hořčík, aby při úplném využití pokryla potřeby lidstva na desítky tisíc let. Největší překážkou však zůstává jejich extrémně nízká koncentrace – v olympijském bazénu mořské vody je například jen asi 0,42 kilogramu lithia. Vědci z Pacific Northwest National Laboratory (PNNL) nyní vyvíjejí technologie, které by umožnily získávat cenné kovy přímo z oceánů.
Pacific Northwest National Laboratory (PNNL) je americká výzkumná laboratoř podporovaná ministerstvem energetiky USA, která využívá chemii, vědecké poznatky o naší planetě, biologii a velké množství vědeckých dat k řešení výzev v oblasti energetiky, odolnosti systémů a národní bezpečnosti. Vědci z této laboratoře hledají nový zdroj surovin – samotnou mořskou vodu. Navazují přitom na zkušenosti z období po druhé světové válce, kdy Spojené státy desítky let získávaly z oceánu hořčík.
Podle výzkumníků se v mořích nachází obrovské množství rozpuštěných kritických minerálů. Pokud by se je podařilo efektivně získávat, mohly by podle jejich odhadů zásoby některých prvků vystačit lidstvu na více než 50 tisíc let.
„Pouhých 0,1 procenta mořské vody obsahuje při úplném využití dostatek kritických minerálů, jako je hořčík a lithium, aby pokrylo potřeby lidstva na desítky tisíc let,“ uvedla chemička a oceánografka z PNNL.
Největší problém ale představuje jejich nízká koncentrace. V bazénu olympijské velikosti naplněném mořskou vodou lze najít přibližně 2 980 kilogramů hořčíku, ale pouze 0,42 kilogramu lithia a necelý jeden gram niklu. Zpracování obrovských objemů vody proto vyžaduje technologie s nízkou energetickou náročností.
Výhodou mořské vody je naopak její poměrně stabilní chemické složení po celém světě. Technologie vyvinutá na jednom místě by tak mohla být relativně snadno nasazena i v dalších pobřežních oblastech. Vědci už dokázali z mořské vody nebo chemických produktů z ní získat hořčík, lithium, nikl, kovy platinové skupiny i prvky vzácných zemin. Tyto materiály jsou klíčové pro výrobu baterií, elektroniky, elektromobilů nebo dalších moderních technologií.
Jednou z cest je nový reaktor, který dokáže z mořské vody přímo vysrážet vysoce čistý hydroxid hořečnatý. Oproti historickým postupům snižuje počet potřebných chemických kroků a mohl by být propojen například s odsolovacími zařízeními.
Výzkumníci zároveň využívají odpadní produkty z procesu odsolování. Pomocí speciální elektrochemické metody vyrábějí kyseliny a zásady využitelné při získávání dalších kovů. Vyvinutá kyselina například dokázala získávat nikl z minerálů o 37 procent účinněji než běžně používané kyseliny.
Další možností je takzvaná biominingová těžba pomocí mořských řas. Některé druhy dokážou hromadit kritické prvky ve svých tkáních v koncentracích až milionkrát vyšších, než jsou okolní hodnoty v mořské vodě. Vědci proto zkoumají jejich pěstování a následné získávání kovů i další využití vzniklé biomasy.
Petr Dvořák
zdroj: Pacific Northwest National Laboratory (PNNL)