Leaderboard EST 1350 x 200 px

Vědci potvrdili třetí druh magnetismu

Datum 01.11.2026

Tři podoby magnetismu: feromagnetismus (vlevo), antiferomagnetismus (uprostřed) a altermagnetismus (vpravo). Poslední z nich kombinuje nulovou výslednou magnetizaci se schopností vytvářet spinově polarizované proudy. Foto: OpenAI

Magnetismus známe především ve dvou podobách: feromagnetismus, který vytváří vlastní magnetické pole, a antiferomagnetismus, u něhož se magnetické momenty elektronů vzájemně vyruší. Vědci teď však potvrdili novou, třetí kategorii magnetismu, která kombinuje některé vlastnosti feromagnetů a antiferomagnetů. Jmenuje se altermagnetismus.

Zatímco feromagnety vytvářejí vlastní magnetické pole a antiferomagnety mají magnetické momenty elektronů uspořádané tak, že se navzájem vyruší, altermagnety spojují nulovou výslednou magnetizaci se schopností vytvářet spinově polarizované proudy. Tato kombinace by mohla otevřít cestu k nové generaci elektroniky. Výzkum vedený americkou národní laboratoří SLAC National Accelerator Laboratory, který přinesl první jednoznačné experimentální potvrzení tohoto jevu, byl částečně podpořen Úřadem pro vědu amerického ministerstva energetiky (DOE Office of Science).

Vědci se zaměřili na sloučeninu manganu a telluru (MnTe), která byla po desetiletí považována za antiferomagnetický materiál. Teprve v posledních letech se objevily indicie, že by mohla patřit do nově vymezené skupiny altermagnetů. Jejich existence byla teoreticky navržena v roce 2022, dosud však chyběl přesvědčivý experimentální důkaz, který by tuto kategorii jednoznačně odlišil od ostatních druhů magnetismu.

Klíčovým důkazem se stala takzvaná chiralita, tedy specifická prostorová nesouměrnost magnetické struktury, kterou lze přirovnat k pravotočivému a levotočivému šroubovitému uspořádání. Výzkumný tým využil kruhově polarizované rentgenové záření v Evropském synchrotronu ESRF ve francouzské Grenoblu. Porovnáním toho, jak materiál rozptyluje levotočivé a pravotočivé rentgenové záření, vědci prokázali charakteristický chirální signál. Experiment z roku 2024 následně zopakovali na začátku roku 2025 a výsledky potvrdili.

Objev může mít významné důsledky pro spintroniku, která vedle elektrického náboje využívá také spin elektronů k ukládání a přenosu informací. Altermagnety by mohly spojit stabilitu antiferomagnetů s možností snadnějšího čtení informací a vytváření spinových proudů, typickou pro feromagnety. Výzkum nových materiálů tohoto typu by tak mohl přispět k vývoji rychlejších a energeticky úspornějších paměťových zařízení, kvantových technologií i datových center. Vědci nyní chtějí zkoumat, jak lze altermagnetické stavy řídit pomocí světla a elektřiny.

Petr Dvořák
zdroj: SLAC National Accelerator Laboratory

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Novinky na VodaDnes.cz

Secret Link