Australané u nás chtějí těžit lithium. Vytvoří tím celý výrobní řetězec

Datum 24.10.2017

Australská společnost European Metals chce dostat Českou republiku mezi největší světové hráče v těžbě lithia. Pro nás by to znamenalo vytvoření velkého množství pracovních míst nejen v samotné těžbě, ale také při následném zpracování.

„Je sna­ha vyjádřit zájem českého státu lithium těžit jako základ pro nové technologie. V memorandu by zároveň mělo být, že se surovina nebude zpracovávat v cizině,“ řekl Richard Pavlík, ředitel firmy Geomet, která průzkum na Cínovci provádí a od roku 2013 ji vlastní právě výše zmíněná australská společnost.

Agentura CzechInvest se snaží přilákat do země podniky, které by surovinu potenciálně využívaly. Příkladem je investice předního výrobce baterií A123 Systems do závodu na Ostravsku, kde do konce roku 2021 plánuje výrobu 1,8 milionu baterií ročně. Australané nemají také nic proti myšlence, že by stát s nimi vstoupil do společného podniku.

„Nabízejí, že by český stát do podniku kapitálově vstoupil nebo případně jinak participoval tak, aby měl zdroje informací,“ uvedl Pavlík.

V Cínovci se s těžbou počítá nejdříve v roce 2020. Studie proveditelnosti zatím propočítala 21 let provozu dolu. Během nich by se z podzemí ročně vytěžily necelé dva miliony tun rudy. Úpravárenský závod plánovaný v Dubí pod Krušnými horami by z nich ročně vyráběl 21 tisíc tun uhličitanu lithného.

Co je lithium ?
Stříbrně bílý kov s nejmenší hustotou ze všech pevných látek, který má výborné vodivé vlastnosti pro elektřinu a teplo. Lithium na vzduchu samovolně oxiduje (hoří). Proto se uchovává ve sloučeninách jako lithný karbonát, který je i hlavní světovou jednotkou pro obchod s tímto kovem. Zhruba čtyři procenta světových zásob lithia se nacházejí v Krušných horách. Cínovecké ložisko je tím největším v Evropě. Průzkumnou licenci původně v roce 2007 získala společnost čtyř českých inženýrů – Geomet. Ta se v roce 2013 spojila s australským investorem – European Metals. Loni se na světě vytěžilo 36 000 tun lithia.

Proč se lithium používá v bateriích?

Ve srovnání s tradičními bateriemi se lithium-iontové baterie nabíjejí rychleji, vydrží déle a mají vyšší energetickou hustotu. To v praxi znamená delší výdrž baterie v lehčím balení.

Podle odhadů bude Tesla k dosažení ambiciózního plánu vyrábět 500 000 elektromobilů ročně potřebovat 25 000 tun hydroxidu lithia. Samotné Spojené státy jsou ale schopny ročně vytěžit ze svého nevadského dolu Silver Peak něco přes 1 000 tun. Právě v Nevadě postavila Tesla společně s Panasonikem svou největší továrnu na baterie na světě – známou jako Gigafactory. Pro pravidelné dodávky lithia do této obří fabriky se bude muset společnost porozhlédnout i jinde.

25 gramů lithia představuje zhruba 300 Wh energie

Od začátku roku 2008 platí nové nařízení pro přepravu samostatných Li-Ion akumulátorů v letadlech do USA. Doposud bylo možné náhradní akumulátory převážet jak v zavazadlovém prostoru, tak na palubě letadel. Teď je možné přepravovat náhradní akumulátory pouze v příručních zavazadlech, která jsou uložena v kabině letadla. Podle informací amerických úřadů jsou zde akumulátory pod lepším dohledem palubního personálu, což snižuje riziko jejich vznícení. Akumulátory musí být v příručním zavazadle zabezpečeny proti náhodnému zkratování, a to pomocí originálního obalu nebo přelepením kontaktů páskou. Maximální obsah lithia v bateriích nesmí překročit 25 gramů, což odpovídá akumulátoru s přibližnou kapacitou 300 Wh. Co to pro nás znamená v praxi? Pokud budete cestovat do USA či v rámci USA, je nutné náhradní Li-Ion akumulátory vhodně zabalit (přelepit kontakty izolační páskou), orientačně sečíst jejich celkovou kapacitu (nesmí překročit 300 Wh) a vložit je do příručního zavazadla. Omezení se týká pouze náhradních akumulátorů, proto si do přístrojů vložte na cestu akumulátor s nejvyšší kapacitou.

Ekonomika těžby lithia v Cínovci

  • Do roku 2040 se ročně vytěží zhruba 1,7 milionu tun horniny. Z tohoto množství vznikne na konci cínoveckého zpracovatelského procesu ročně 20 800 tun uhličitanu lithného (Li2CO3).
  • Dnešní cena uhličitanu lithného se pohybuje kolem 14 tisíc dolarů za tunu, velmi střízlivý odhad ceny v budoucnu je 10 tisíc dolarů za tunu, což znamená, že za plánované období by měl vyrobený uhličitan lithný hodnotu 4,3 miliardy dolarů, tedy dle dnešního kurzu 109 miliard korun.
  • Náklad na vytěženou tunu je v Cínovci 5 211 dolarů. Když se do toho započtou výnosy z prodeje vedlejších produktů cínu, wolframu a potaše, jsou náklady na tunu jen 3 486 dolarů.
  • Částku dál “ohlodávají“ prvotní investice, daně, poplatky, licence nebo započtení inflace. Výsledkem je ukazatel zvaný čistá současná hodnota ve výši 13,5 miliardy korun. Vnitřní výnosové procento tak dosahuje 21 procent.
  • Investice do vybudování areálu činí podle odhadů 393 milionů dolarů, tedy necelých 10 miliard korun. Z toho 180 milionů dolarů spolkne finální závod na výrobu Li2CO3, 105 milionů stojí vybudování rozmělňovacího a separačního provozu i s propojovacím potrubím a konečně přes 70 milionů má stát úprava samotného dolu.
Zdroj: European Metals
Stego 700 x 200 px

Napsat komentář