Planetka Druckmüller je pojmenována po našem vědci

Datum 11.08.2018

Prof. Miloslavu Druckmüllerovi z Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně se dostalo významného ocenění jeho práce. Mezinárodní astronomická unie schválila návrh na pojmenování planetky (6263) jeho jménem. Planetku objevila 6. srpna 1980 astronomka Zdeňka Vávrová na observatoři na Kleti.

Profesor Druckmüller dostal za svoji vědeckou i pedagogickou práci již několik ocenění, pojmenování kosmického tělesa na jeho počest je i pro něj výjimečné. „Kdybych jen tak formálně řekl, že si toho velice vážím, nevystihovalo by to zcela mé pocity. Když jsem se to dozvěděl z e-mailu mého kamaráda astronoma Petra Horálka, byl jsem dojat. Představa, že někde ve vzdálenosti Marsu obíhá kolem Slunce planetka mého jména, je krásná pro každého, kdo se celý život zajímá o vesmír,“ uvedl matematik, kterého se ocenění dostalo zejména kvůli způsobu, jakým dokáže zpracovat fotografie pořízené během úplného zatmění Slunce.

Profesor Druckmüller totiž vyvinul nové metody pro vizualizaci obrazů sluneční koróny pořízených během úplných zatmění Slunce. Jak jeho metoda pracuje, vysvětlil nad snímkem úplného zatmění Slunce z roku 2017, které bylo viditelné v USA. „Tento obraz vznikl matematickým zpracováním celkem 287 obrazů, pořízených šesti různými přístroji, přičemž k jejich kalibraci bylo navíc použito asi 3 500 dalších snímků. Jedna dvojice digitálních kamer sloužila k záznamu bílého světla v rozmezí vlnových délek 400 až 700 nm, tj. v oblasti viditelného záření. Toto světlo je bílé sluneční světlo odražené od volných elektronů, které vznikly ionizací vodíku a jsou ve sluneční koróně všudypřítomné. Elektrony, podobně jako další nabité částice, vizualizují indukční čáry magnetického pole Slunce. Jasová složka obrazu je tedy vizualizací magnetického pole Slunce a to v takové kvalitě, která je jinými metodami nedosažitelná,“ popsal profesor Druckmüller.

„Další dvě dvojice digitálních kamer sloužily k pozorování záření iontů železa ve sluneční koróně Konkrétně záření iontu Fe XIV, které je zobrazeno zelenou barvou, a iontu Fe XI, které je zobrazeno červenou barvou. Každý z těchto iontů vzniká při jiné teplotě plazmatu. Zatímco iont Fe XIV vzniká s nejvyšší pravděpodobností v horkém plazmatu o teplotě 1,8 MK, tak Fe XI vzniká v daleko chladnějším plazmatu o teplotě „jen“ 1,1 MK. Obraz tedy kromě informací o magnetickém poli Slunce přináší i informace o teplotě sluneční koróny. Obraz vznikl ve spolupráci s Institute for Astronomy, University of Hawaii. Tato univerzita poskytla potřebné přístrojové vybavení,“ uvedl brněnský matematik.

Ocenění od Mezinárodní astronomické unie je uznáním celoživotního přínosu profesora Druckmüllera, jehož snímky sluneční koróny nemají ve světě zatím konkurenci. Díky tomu se jeho snímek objevil mimo jiné i na titulní straně časopisu Nature. Profesor Druckmüller absolvoval už deset expedic za unikátními snímky. Vše odstartovalo první pozorování v Maďarsku v roce 1999, kam matematik se zájmem o astronomii vyrazil jen s rodinou.

Říct, kterého z objevů si cení nejvíce, je pro něj ale těžké. „Člověk většinou nehodnotí výsledek své práce podle významnosti, ale podle toho, jak moc se na tom nadřel, jak dlouho s tím problémem bojoval a vkládá to toho i své city – jestli ho výsledek překvapil nebo třeba i fascinoval. Já osobně si nejvíce vážím objevu dříve neznámých struktur ve sluneční koróně, které jsou způsobeny nestabilitami plazmatu a které dostaly sugestivní název Smoke Rings. Tento název vznikl tak, že článek o objevu těchto struktur by vybrán do Editor’s Choice časopisu Science, kde použili tento název a ten se následně ujal,“ řekl a dodal: “O existenci těchto pro mne záhadných struktur jsem věděl téměř 8 let a vymyslel řadu nesprávných teorií, čím jsou způsobeny. Nakonec jsem díky spolupráci s prof. Shadií Habbal z havajské univerzity našel vysvětlení. Díky matematickému zpracování obrazů, které umožňuje vizualizovat velmi jemné a nekontrastní struktury ve sluneční koróně, lze tyto zvláštní struktury pozorovat při každém úplném zatmění Slunce.“

O pojmenování planetce po profesoru Druckmüllerovi informoval oběžník Minor Planet Center číslo 110621 z 11. července 2018. Každá pojmenovaná planetka má přiřazenou krátkou citaci, která popisuje původ schváleného názvu. V případě prof. Druckmüllera se jedná o tento text: Miloslav Druckmüller (b. 1954) is a Czech mathematician, astronomy popularizer and photographer, who developed an innovative method to visualize the solar corona during total eclipses of the Sun. He has stretched the limits of scientific astrophotography, leading to a variety of discoveries.

Kdo je Miroslav Druckmüller

Narodil se v roce 1954

Na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity vystudoval odbornou matematiku

Od roku 1982 působí na Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně

Svou prací pomohl k objevu nových struktur ve sluneční koróně

V roce 2006 byl za své snímky odměněn cenou České astronomické společnosti

Je ženatý a má dvě dcery

Ve volném čase se věnuje fotografování, horské turistice a astronomii