Aztékové používali v zemědělství mimořádně přesnou sluneční observatoř

Datum 05.07.2023

Kamenná hráz na vrcholu hory Tlaloc, Mexiko. Foto: Ben Messiner/UCR

Předkolumbovské Mexiko neboli Mezoamerika hostilo jednu z největších civilizací a populací na světě. Nejznámější a nejdominantnější z těchto civilizací (před příchodem conquistadorů) byli Aztékové. Jejich říše se soustředila kolem jezera Texcoco a skládala se z měst Tenochtitlan, Texcoco a Tlacopan. Kromě stavby mohutných chrámů, akvaduktů, systémů kanálů a ústí řek jsou Aztékové známí jako vynikající astronomové a agronomové.

Na vrcholu své moci měla aztécká říše v Mexickém údolí až 3 miliony obyvatel a mnohá z jejich největších měst měla více než 100 000 obyvatel. Takové množství lidí však nebylo snadné nasytit vzhledem k tomu, že pro tuto oblast jsou charakteristická suchá jara, po nichž následují zimní monzuny. Podle nedávného výzkumu Kalifornské univerzity v Riverside (UCR) Aztékové využívali horské polohy jako sluneční observatoř k vytvoření přesného zemědělského kalendáře. To umožnilo jejich zemědělcům vyprodukovat dostatek potravin, aby uživili jednu z nejhustěji osídlených oblastí na Zemi.

Studii vedl Exequiel Ezcurra, významný profesor ekologie a ochrany přírody na katedře botaniky a rostlinných věd a vedoucí Ezcurrovy laboratoře na UCR. K němu se připojila Paula Ezcurra, spolupracovnice pro klimatickou odolnost a vedoucí vědeckého programu Klimatické vědecké aliance – CSA v San Diegu, a nezávislý filmař a fotograf Ben Meissner. Článek, který popisuje jejich zjištění, nedávno vyšel v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Mexické údolí je oblast náhorní plošiny, která zahrnuje celé dnešní Mexico City a velkou část východní části státu Mexiko. Podnebí v této oblasti se vyznačuje suchými jary a léty, po nichž v zimě následují vydatné deště. Pro uživení tak husté populace bylo nutné, aby zemědělci v Mezoamerice měli pokročilé znalosti o tom, kdy přijdou sezónní výkyvy počasí, a podle toho sázeli zemědělské plodiny.

Historici sice zdokumentovali, jak Aztékové používali své kalendáře k řízení zemědělských postupů, ale dosud nebylo známo, jak dosáhli takové přesnosti. Podle studie vedené Ezcurrou používali Aztékové sluneční observatoř v údolí v pohoří Sierra Nevada a sledovali, kde Slunce vychází v průběhu roku.

Aztékové a další mezoamerické civilizace, z nichž známé jsou například Mayové a Inkové, byli proslulí pozorováním Slunce, Měsíce a dalších nebeských objektů. Aztékové byli obzvláště zběhlí ve sledování pohybu Slunce a jeho východu a západu na různých místech obzoru v závislosti na ročním období – jev známý jako “sluneční deklinace”. Ta spočívá v tom, že Slunce v zimě vychází směrem k jihovýchodu, v létě pak vychází na severovýchodě a pohybuje se severně od rovníku.

Ačkoli vědci zkoumají způsob měření času u Mexičanů již po staletí, tato studie je možná první, která ukazuje, jak dokázali měřit čas pomocí Slunce a geografie Mexického údolí jako orientačních bodů. Ačkoli někteří možná znají “aztécký kalendář” (nebo “sluneční kámen”), tuto památku nelze zaměňovat se skutečným kalendářem Aztéků. Obsahuje sice vyobrazení dvou kalendářů, které udržovali (365denní sluneční a 260denní obřadní kalendář), ale předpokládá se, že Kámen sloužil pouze k obřadním účelům.

Tento nejnovější výzkum navíc ilustruje, jak se starověcí lidé v Mexickém údolí spoléhali na různé metody, aby se dozvěděli více o světě přírody a vesmíru.

Petr Svoboda
zdroj: University of California in Riverside

Výstava Volty 700 x 200 px

Komentáře k článku (1)

  1. Národ v Tlahcopanu si říkal Tepanecah, národ v Tezcococu si říkal Acolhuatecah a národ v Tenochtitlanu si říkal Mexicamecah. Aztecah vzniklo cca tak, že jako měli všechny ty národy, hovořící nahuatlem, což byly i Tlaxcaltecah, pocházet z Aztlanu, tedy že jjsou lid Sněžné Volavky, čili Aztecah, ale toto se objevilo až když již v podstatě končily a dostaly se pod nadvládu Caxtiltecah (alias Kastilců) . Dále tzv. Inkové si neřkali vůbec takto, blyy to národy hovoříc kečuanskými jazyky, ale také guaraní, některé amazonSké jazyky, araukání a aymará. Říkali se leda tak ,že jsou “odněkud” (tedy z nějakého místa či města. Co se týče Mayů, tak mayských národů je cca 34 a navzájem velmi odlišné, ale ani jeden si neříkal Mayové. To vzniklo cca tak, že na Yuctanu (umělý výmysl) kterému říkali Roh hojnosti jelenů a krocanů, jeden národ nazýval území také Mayaab, čili Země lidí vyjímečných. A také je spíše jisté, že před příchodem španělů si neříkali nijak souhrnně čili Mayové, čili to slovo Mayaab vůbec není příčinou vznikui Mayové (prostě oni neměli potřebu se nazývat nějak souhrnně, když ani o sobě nevěděli, leda tak o svých nejbližščích sousedech. Prostě Kakčikelové nevěděli o Itzá , takže těžko se mohli nazývat souhrnně dle nějakého pomístního názvu vnitřního území poloostrova Yucatanu je to spíš pozdější evropský výmysl, který zřejmě převzaly ty národy hovořící mayskými jazyky, ale nicméně může mít základ v tomto jménu území Yuacatanu tedy Mayaab (alias Uluumil Kutz Yetel Zeb)

    Odpovědět

Napsat komentář