Evropský a americký akt o čipech. Proč jej potřebujeme

Datum 29.03.2024

Nedostatek polovodičových čipů, který v posledních letech zasáhl globální trh, odhalil závislost mnoha odvětví na této klíčové technologii. Spojené státy a Evropská unie se rozhodly jednat a přijaly ambiciózní legislativu s cílem podpořit domácí výrobu čipů a snížit závislost na asijských dodavatelích. Americký zákon CHIPS Act a evropský Chips Act představují významný krok k posílení technologické soběstačnosti a konkurenceschopnosti obou regionů.

Důvody pro přijetí zákonů o čipech

Pandemie covid-19 a následné narušení globálních dodavatelských řetězců ukázaly, jak zranitelné jsou moderní ekonomiky bez vlastní produkce polovodičů. Nedostatek čipů vedl k omezení výroby v řadě odvětví, od automobilového průmyslu po spotřební elektroniku. V roce 2021 ztratil automobilový průmysl kvůli nedostatku čipů na tržbách přibližně 210 miliard dolarů a výpadek produkce se odhaduje na 7,7 milionu vozidel.

Evropa a USA si uvědomily, že je nezbytné investovat do domácích výrobních kapacit a výzkumu, aby snížily svou závislost na zahraničních dodavatelích a zajistily si dlouhodobou konkurenceschopnost. V současnosti se v Evropě vyrábí pouze 10 % světové produkce čipů, zatímco USA se podílejí přibližně 12 %. Většina výroby je koncentrována v Asii, zejména na Tchaj-wanu, v Jižní Koreji a Číně.

Podpora domácí výroby a výzkumu

Oba zákony si kladou za cíl stimulovat investice do výstavby nových továren na výrobu čipů a posílit výzkum a vývoj v oblasti polovodičových technologií. Spojené státy plánují investovat 52 miliard dolarů do amerického polovodičového průmyslu, zatímco Evropská unie vyčlenila 43 miliard eur na podporu evropského čipového ekosystému.

Americký CHIPS Act poskytuje 39 miliard dolarů na přímé dotace pro výstavbu nových továren a 13 miliard na výzkum a vývoj. Kromě toho nabízí 25% daňový odpočet na investice do výroby polovodičů a související vybavení. Evropský Chips Act mobilizuje celkem 43 miliard eur, z čehož 11 miliard půjde z veřejných zdrojů EU a členských států a zbytek ze soukromých investic.

Tyto prostředky mají pomoci přilákat soukromé investice a vytvořit příznivé podmínky pro rozvoj domácího průmyslu. Již nyní se objevují první výsledky – například tchajwanská společnost TSMC plánuje investovat 12 miliard dolarů do nové továrny v Arizoně a jihokorejský Samsung oznámil investici 17 miliard dolarů do nového závodu v Texasu.

Snížení závislosti na asijských dodavatelích

V současnosti pochází většina světové produkce polovodičů z Asie, zejména z Tchaj-wanu, Jižní Koreje a Číny. Tato koncentrace výroby představuje riziko pro evropské a americké firmy, které jsou závislé na dodávkách z tohoto regionu. Případné geopolitické napětí nebo přírodní katastrofy mohou vážně narušit dodavatelské řetězce a ohrozit fungování klíčových odvětví.

Zákony o čipech mají za cíl diverzifikovat dodavatelské řetězce a snížit závislost na asijských výrobcích. Investice do domácí produkce mají zajistit stabilnější a bezpečnější dodávky čipů pro klíčová odvětví, jako jsou automobilový průmysl, letectví, obrana nebo zdravotnictví. Cílem je dosáhnout větší soběstačnosti a odolnosti vůči externím šokům.

Technologická soběstačnost a konkurenceschopnost

Polovodičové čipy jsou základem moderních technologií a jejich význam bude v budoucnu dále růst. Očekává se, že do roku 2030 se poptávka po čipech zdvojnásobí, mimo jiné díky rozvoji umělé inteligence, 5G sítí, internetu věcí a autonomních vozidel. Pokud chtějí USA a EU zůstat globálními technologickými lídry, musí investovat do vlastního výzkumu a výroby čipů.

Zákony o čipech mají pomoci vybudovat silný a inovativní polovodičový průmysl, který bude schopen konkurovat asijským výrobcům a zajistit dlouhodobou technologickou soběstačnost obou regionů. Cílem je nejen zvýšit výrobní kapacity, ale také podpořit vývoj nových technologií, jako jsou pokročilé čipy s nižší spotřebou energie, 3D čipy nebo kvantové počítače.

Evropský Chips Act si klade za cíl zdvojnásobit podíl EU na globální produkci čipů na 20 % do roku 2030. Toho chce dosáhnout mimo jiné podporou výzkumu a vývoje, budováním pilotních linek pro testování nových technologií a spoluprací s členskými státy a průmyslem. Americký CHIPS Act usiluje o posílení domácí výroby a snížení závislosti na Číně, mimo jiné prostřednictvím omezení vývozu citlivých technologií.

Srovnání amerického a evropského zákona o čipech

Ačkoli mají americký CHIPS Act a evropský Chips Act podobné cíle, existují mezi nimi některé rozdíly v přístupu a zaměření.

Investice a dotace

Americký zákon CHIPS Act počítá s investicemi ve výši 52 miliard dolarů, z čehož 39 miliard je určeno na přímé dotace pro výstavbu nových továren a 13 miliard na výzkum a vývoj. Evropský Chips Act plánuje mobilizovat celkem 43 miliard eur, které budou rozděleny mezi členské státy a soukromé investory.

Evropský přístup klade větší důraz na koordinaci a spolupráci mezi členskými zeměmi a průmyslem. Počítá se zapojením výzkumných institucí, univerzit a malých a středních podniků. Americký zákon se více zaměřuje na podporu velkých firem a přilákání zahraničních investic.

Zaměření na výzkum a inovace

Evropský Chips Act věnuje větší pozornost podpoře výzkumu, vývoje a inovací v oblasti polovodičových technologií. Cílem je vybudovat v Evropě silný ekosystém, který bude schopen vyvíjet a vyrábět nejmodernější čipy. Počítá se zřízením nové organizace “Chips Joint Undertaking”, která bude koordinovat výzkumné a inovační aktivity a spolupracovat s průmyslem.

Americký CHIPS Act také podporuje domácí výzkum a vývoj, ale klade větší důraz na aplikovaný výzkum a komercializaci nových technologií. Část prostředků je určena na podporu spolupráce mezi průmyslem, univerzitami a federálními agenturami, jako je Národní vědecká nadace nebo Ministerstvo energetiky.

Spolupráce s mezinárodními partnery

Oba zákony zdůrazňují potřebu mezinárodní spolupráce s podobně smýšlejícími zeměmi v oblasti polovodičů. Evropský Chips Act explicitně zmiňuje budování partnerství s USA, Japonskem, Jižní Koreou a Tchaj-wanem. Cílem je sdílet zkušenosti, koordinovat investice a předcházet duplicitám.

Americký CHIPS Act se zaměřuje na omezení spolupráce s Čínou a posilování vazeb s asijskými spojenci. Zákon zakazuje příjemcům dotací rozšiřovat nebo modernizovat výrobu pokročilých čipů v Číně po dobu 10 let. Zároveň podporuje spolupráci s Tchaj-wanem, Jižní Koreou a Japonskem v oblasti výzkumu a vývoje.

Dopady na budoucí situaci na trhu

Americký CHIPS Act a evropský Chips Act představují zásadní změnu v globální dynamice polovodičového průmyslu. Jejich cílem je narušit současnou dominanci asijských výrobců a posílit technologickou soběstačnost a konkurenceschopnost západních ekonomik. Pokud se podaří naplnit ambiciózní cíle obou zákonů, dojde k významným změnám na trhu s čipy.

Diverzifikace dodavatelských řetězců

Jedním z hlavních dopadů bude diverzifikace dodavatelských řetězců a snížení závislosti na asijských výrobcích. Nové továrny v USA a Evropě zajistí stabilnější a bezpečnější dodávky čipů pro klíčová odvětví a sníží riziko výpadků v případě geopolitických nebo přírodních krizí. Zároveň se otevřou nové příležitosti pro místní firmy a dodavatele, kteří se zapojí do vznikajícího ekosystému.

Posílení inovací a konkurenceschopnosti

Investice do výzkumu a vývoje pomohou urychlit inovace v oblasti polovodičových technologií a posílit konkurenceschopnost západních firem. Vzniknou nové technologie a aplikace, které najdou uplatnění v řadě odvětví, od automobilového průmyslu po zdravotnictví a umělou inteligenci. Spolupráce mezi průmyslem, univerzitami a výzkumnými institucemi podpoří transfer znalostí a komercializaci nových řešení.

Geopolitické dopady

Zákony o čipech budou mít také významné geopolitické dopady. Posílení technologické soběstačnosti USA a EU sníží jejich zranitelnost vůči tlaku ze strany Číny a dalších zemí. Zároveň může dojít k eskalaci napětí a obchodních sporů, pokud Čína bude vnímat západní iniciativy jako snahu o omezení jejího technologického rozvoje. Důležitá bude diplomatická obratnost a hledání cest ke konstruktivní spolupráci.

Dopady na ceny a dostupnost

V krátkodobém horizontu mohou investice do nových továren a výzkumu vést k růstu cen čipů, neboť firmy budou promítat zvýšené náklady do koncových produktů. V dlouhodobějším výhledu by však diverzifikace dodavatelských řetězců a růst konkurence měly naopak přispět k cenové stabilitě a lepší dostupnosti čipů pro všechna odvětví.

Shrnutí

Americký CHIPS Act a evropský Chips Act představují významný milník v úsilí o posílení technologické soběstačnosti a konkurenceschopnosti obou regionů. Investice do domácí výroby a výzkumu polovodičů mají pomoci snížit závislost na asijských dodavatelích a vybudovat silný a inovativní průmysl.

Oba zákony počítají s masivními veřejnými investicemi a pobídkami pro soukromý sektor, které mají stimulovat výstavbu nových továren a podporu výzkumu a vývoje. Liší se v některých aspektech, jako je důraz na spolupráci s průmyslem nebo přístup k Číně, ale sdílejí společný cíl – zajistit dlouhodobou prosperitu a technologické vedení v oblasti polovodičových technologií.

Dopady těchto iniciativ budou dalekosáhlé a ovlivní nejen samotný polovodičový průmysl, ale také návazná odvětví a geopolitické vztahy. Diverzifikace dodavatelských řetězců, posílení inovací a změny v globální dynamice budou formovat budoucnost technologického rozvoje a ekonomické prosperity v příštích letech a desetiletích.

Klíčové bude, jak efektivně se podaří investované prostředky využít, jak rychle se podaří rozvinout nové výrobní kapacity a zda se podaří naplnit ambiciózní cíle v oblasti výzkumu a vývoje. Důležitá bude také mezinárodní spolupráce a koordinace, aby se zabránilo duplicitám a neefektivnímu soupeření mezi západními zeměmi.

Celkově vzato představují zákony o čipech významnou příležitost pro posílení technologické soběstačnosti a konkurenceschopnosti USA a EU. Jejich úspěch bude záviset na schopnosti všech zúčastněných stran – vlád, firem, univerzit a výzkumných institucí – spolupracovat na společném cíli a překonat řadu technologických, ekonomických a geopolitických výzev. Pokud se to podaří, mohou se USA a EU stát opět globálními lídry v klíčovém odvětví budoucnosti.

Pavel Schiller, ASN Plus
zdroj: Evropská komise, Bílý dům

FAQ

1. Proč jsou polovodičové čipy tak důležité pro moderní ekonomiku? Polovodičové čipy jsou základem většiny moderních technologií, od počítačů a mobilních telefonů po automobily a průmyslové stroje. Jsou nezbytné pro fungování a rozvoj digitální ekonomiky a inovací v oblasti umělé inteligence, 5G sítí, internetu věcí nebo autonomních vozidel.
2. Jaké jsou hlavní důvody nedostatku čipů v posledních letech? Nedostatek čipů byl způsoben kombinací faktorů, včetně pandemie covid-19, narušení globálních dodavatelských řetězců, rostoucí poptávky po elektronice a geopolitického napětí mezi USA a Čínou. Svou roli hrála také vysoká koncentrace výroby v Asii a omezené investice do nových kapacit v minulých letech.
3. Kolik peněz plánují USA a EU investovat do podpory polovodičového průmyslu? Americký CHIPS Act počítá s investicemi ve výši 52 miliard dolarů, zatímco evropský Chips Act plánuje mobilizovat celkem 43 miliard eur. Tyto prostředky budou použity na přímé dotace pro výstavbu nových továren, podporu výzkumu a vývoje a další opatření na posílení polovodičového