10 věcí, co jste o Marsu (možná) nevěděli

Datum 10.06.2022

foto: CanStock

Náš nejbližší planetární souputník Mars byl odjakživa pro lidstvo velice přitažlivé téma. Před 83 lety, v neděli 30. října 1938, kdy byla živě odvysílaná – jako Halloweenská epizoda v rozhlasové síti americké stanice CBS – epizoda z románu Válka světů, způsobila u amerického posluchačstva obrovskou paniku z napadení naší planety civilizací z Marsu. Tato rudá planeta přitahuje v posledních letech naší pozornost čím dál tím více. NASA tam před půrokem úspěšně vyslala vozítko Perseverance a Muskova SpaceX se netají záměry na rudou planetu v této dekádě vyslat lidskou posádku.

Tady je výčet 10 věcí, které by vás mohly zajímat:

V dávné minulosti měl Mars spoustu vody a má ji i nyní. To je to nejdůležitější zpráva pro přežití člověka, za jistých podmínek. I když většina vody se v minulosti nenávratně vypařila, protože Mars – na rozdíl od Země – nemá atmosféru (resp. má ji necelé jedno procento té naší), která by vodní páry zachytila a pomocí srážek ji dostala zpátky na povrch, pořád ji dost zbylo pod povrchem a hlavně na obou pólech. Z vody se pomocí elektrolýzy dá navíc vyrobit i kyslík, který potřebujeme. Ostatně s výrobou kyslíku na Marsu má zkušenosti i současné vozítko Perseverance.

Mars je také známý jako „Rudá planeta“, protože je červená! Tato barva pochází z velkého množství oxidu železitý (neboli „rzi“) v jejích horninách. A to je možná i důvod, proč ji Římané pojmenovali po bohu války. Nicméně západy Slunce jsou narozdíl od západů na naší planetě spíše namodralé.

Mars je po Merkuru druhou nejmenší planetou v naší sluneční soustavě. Od Slunce je vzdálená zhruba 205 až 250 milionů kilometrů, což je zhruba 1,38 až 1,66 AU. S průměrem 6 791 kilometrů je to zhruba polovina velikosti Země. A to je zřejmě největší problém s dlouhodobým udržením atmosféry. Gravitace je totiž pouze třetinová oproti té pozemské.

Na Marsu je docela chladno – mnohem chladněji než na naší planetě, protože je dále od Slunce. Na rovníku sice mohou teploty dosáhnout +20 °C, ale na jeho pólech mohou klesnout až na -140 °C. Pro Mars jsou charakteristické velké rozdíly mezi dnem a nocí. Na rovníku se teploty běžně pohybují od −90 do −10 °C a nad nulu se dostanou jen výjimečně. Zatím není prozkoumáno klima v jeskyních, kterých se na Marsu nachází obrovské množství.

Mars je domovem nejvyšší hory naší sluneční soustavy – sopky zvané Olympus Mons. Je vysoká neuvěřitelných 24 kilometrů, je to zhruba trojnásobek výšky Mount Everestu! Sopek je na povrchu Marsu hodně. Vědci zjistili, že sopky na Marsu byly činné již před 3,7 miliardami let.

Mars má dva měsíce! Jeden se jmenuje Phobos a druhý Deimos. Podle vědců se za asi 30 až 50 milionů let Phobos zřítí na povrch Marsu nebo se kvůli slapové síle této planety roztrhne. Detailní obrázky povrchu obou měsíců přinesl až projekt Mars Orbiter Camera. Nicméně nejvíce měsíců mají planety Jupiter (79) a Saturn (tady jich vědci napočítali rekordních 82!).

Den na Marsu je dlouhý 24 hodin a 37 minut – což je jen o něco déle než den na naší planetě. Říká se mu sol. Rok na Marsu je však téměř dvakrát tak dlouhý a trvá 687 pozemských dnů! Je to proto, že dokončení oběžné dráhy kolem Slunce trvá mnohem déle než Zemi, protože je od Slunce vzdálenější. A to je ten důvod, proč se tzv. “okno” pro start na tuto planetu otevře jen jednou za 22 měsíců, kdy jsou obě planety k sobě nejblíže, zhruba 62 milionů kilometrů. Mimochodem rok na Merkuru je dlouhý 88 dnů a na Venuši 225 dní. Spolu s Marsem jsou tyto čtyři planety včetně té naší, brány jako vnitřní planety. Proto jejich délka roku není zase tak diametrálně odlišná narozdíl od těch vnějších planet naší Sluneční soustavy, jako je Jupiter, kde trvá rok 12 těch našich nebo Saturn s dobou oběhu kolem Slunce za 29 let. Planetě Uran trvá obkroužení našeho Slunce 84 let a Neptunu neuvěřitelných 165 let! Pluto, které je označované jako trpasličí planeta a tudíž bylo vyškrtnuto z běžných planet obíhající naše Slunce, jej obletí za 248 let.

Mars má v atmosféře metan. Ten lze interpretovat jako známku biologické aktivity. Vědci se snaží najít odpověď na otázku odkud se na Marsu metan vzal. Nicméně hlavním plynným prvkem planety je oxid uhličitý, který tvoří 96% její atmosféry. Obsahuje také směsi dusíku (1,9%) – který tvoří hlavní část zemské atmosféry. Bohužel kyslíku má atmosféra Marsu nejméně a lidé si jej tedy budou muset vyrobit. Už tam tedy nebude platit to pozemské, že vzduch je pro všechny zdarma.

Rudá planeta je známá svými prachovými bouřkami. Ty však v celoplanetárním rozsahu až tak časté nejsou. Poslední globální prachová bouře na Marsu řádila podle NASA v roce 2007, tedy pět let před přistáním Curiosity na povrchu této planety. Tyto bouře jsou tak obrovské, že je můžete vidět ze Země.

To poslední a snad i to nejdůležitější: Mars, navzdory velmi nebezpečným podmínkám k životu, by nakonec mohl být slibnou planetou ke kolonizaci – i když současná technika neumožňuje docílit jejího povrchu za dobu kratší než 7 měsíců. Elon Musk ale usilovně pracuje na tom, aby se let k této rudé planetě ještě zkrátil. Nicméně každá marťanská kolonie, která zde dokáže zapustit kořeny, se může těšit na spoustu příležitostí. A když už jsme u možného založení marsovské kolonie, tak možná není na škodu znovu zmínit, že Wernher von Braun ve své knize Projekt Mars z roku 1953 zmínil, v souvislosti s osídlením Marsu, že v čele kolonie bude stát i vládce s titulem Elon. Marťanská kůra je pro potencionální kolonisty bohatá na různé kovy a poskytuje tak možnost těžby a později i zpracování těchto kovů. Teraformace Marsu je také jedním z cílů příštích generací.

Milan Matějíček
zdroj: NASA, Space, Britannica