Divočáci v Německu a Rakousku jsou stále radioaktivní. Nejen však kvůli Černobylu

Datum 02.09.2023

Foto: Martin Bargl, Unsplash

Volně se pohybující divočáci v rakouských a německých lesích mají takovou úroveň radioaktivity, že jejich maso není vhodné ke konzumaci. Dlouhou dobu za to lidé vinili havárii jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986. U ostatních volně žijících živočichů se však od té doby v průběhu let úroveň radioaktivity snížila. U všech až na výše zmíněné divočáky. Teď však vědci zjistili, že důvod vysoké míry radiace u volně žijících divokých prasat jde ještě mnohem dále.

Mnozí si začali klást otázku, proč je úroveň kontaminace u divokých prasat stále tak vysoká, když u ostatních klesá. Po testování masa 48 divočáků v německé spolkové zemi Bavorsko vědci z vídeňské Technické univerzity a Leibnizovy univerzity v Hannoveru zjistili, že jejich radioaktivita je do značné míry způsobena staršími testy jaderných bomb z dob studené války, které stále ovlivňují půdu v této oblasti.

V časopise Environmental Science and Technology vědci uvádějí, že radioaktivní cesium z těchto testů se zarylo do půdy a kontaminovalo jelení lanýže. Divoká prsata, kteří si tuto potravu oblíbili, však musí v půdě svými rypáky zajet hlouběji, aby je našli.

Když v roce 1986 došlo k havárii jaderné elektrárny v Černobylu, představovala podle Světové jaderné asociace “největší nekontrolovaný únik radioaktivity do životního prostředí, jaký byl kdy v civilním použití zaznamenán”. Radioaktivní materiál byl do ovzduší vypouštěn po dobu 10 dnů a dostal se do ekosystému a potravinového řetězce. Dvěma hlavními kontaminanty havárie byly radionuklidy cesium-135 a cesium-137.

Přestože se volně žijící zvířata v této zasažené zóně nakonec vzpamatovala, pokračující radioaktivní kontaminace živočichů cesiem stále trvá, i když se u mnoha z nich se snížila.

Hned po havárii v Černobylu byla zasažena všechna volně žijící zvířata v lese včetně divokých prasat. U těchto prasat úroveň radioaktivity však stále překračuje hygienické limity pro konzumaci. Aby zjistili, proč tomu tak je, spolupracovali vědci z Leibnizovy univerzity v Německu a Technické univerzity ve Vídni s lovci v jižním Německu při sběru masa divokých prasat.

Po prozkoumání masa pomocí detektoru záření gama a hmotnostní spektrometrie se jim podařilo určit specifické poměry obou forem cesia. Tyto poměry ukázaly, že část kontaminace sice pochází z Černobylu, ale dalším významným zdrojem radioaktivity byly globální testy jaderných zbraní provedené v 60. letech 20. století. Cesium uvolněné při těchto testech se dostalo do zdrojů potravy pro divočáky, včetně podzemních lanýžů, a proto se celková úroveň radioaktivity stále nevrátila na bezpečnou úroveň.

Studie odhalila, že 88 % testovaných vzorků bylo stále příliš radioaktivních na to, aby se daly konzumovat, a že v některých případech stačila ke znemožnění konzumace masa jen samotná kontaminace z testů nukleárních bomb. Celkově vědci zjistili, že 10 až 68 % kontaminace, podle lokality, pochází právě z těchto nukleárních testů a nikoli z Černobylu. Studie uvádí, že pokračující kontaminace divočáků ohrožuje i samotné bavorské lesy: protože zvířata nejsou střílena pro maso, jejich populace neudržitelně roste.

Petr Svoboda
zdroj: BBC