Stínové flotily přečerpávající tajně mezi sebou ruskou ropu jsou težce odhalitelné. Jejich počet však klesá

Datum 24.02.2024

Foto: Ian Simmonds, Unsplash

Dnes jsou to už dva roky, kdy Ruská federace podle slov jejího prezidenta spustila tzv. speciální vojenskou operaci proti Ukrajině, načež svět velmi rychle reagoval omezením dodávek ruské ropy a o rok později uvalením ještě většího embarga na její dodávky, kdy cenu ruské ropy zastropoval na 60 dolarů za barel. Od té doby začal platit zákaz námořní přepravy ruské ropy a ropných produktů, pokud se prodávají za vyšší ceny než je tento strop.

Tyto nové sankce, podle zprávy agentury Bloomberg, na ruský obchod s ropou tvrdě dopadly… i když s jistým časovým zpožděním. V posledních dvou měsících celkem 14 tankerů převážející ruskou ropu do Indie buď nejezdí, nebo kotví ve vodách východně od Singapuru a téměř polovina z nich se před dosažením svého cíle otočila, jak informovaly minulý týden Seznam Zprávy. Mezi 50 plavidly jsou i 3 tankery, na které byly uvaleny sankce.

Odhalení však unikají takzvané „stínové flotily“, a to především díky vysílání falešným signálům o své poloze. Odhalit jejich přesnou lokaci je bez vysílače velmi obtížné. Ty pak v mezinárodních vodách mezi sebou tajně přečerpávají ruskou ropu. O těchto stínových flotilách, někdy nazývané také flotilami duchů (ghost fleet), se široce diskutuje od února loňského roku, kdy vstoupil v platnost cenový strop 60 dolarů za barel ropy, 100 USD za barel nafty a 45 USD za barel topného oleje.

Podle S&P Global je v současné době provozováno 443 tankerů v rámci ruské stínové flotily nebo flotily duchů, celkový počet účastnící se spolupráce při přečerpávání však může dosahovat počtu až 1900 tankerů. Agentura OSN pro námořní dopravu proto na konci loňského roku přijala rezoluci zaměřenou na nezákonné praktiky v námořní dopravě týkající se právě neregulované “stínové flotily” ve snaze potlačit tyto činnosti na moři, které jsou navíc ekologicky velmi nebezpečné.

Na stínové flotily si však podle agentury Bloomberg posvítilo i americké ministerstvo financí, to od loňského října do prosince sankcionovalo osm jednotlivých plavidel. Před koncem roku 2023 přibylo na seznam dalších 24 tankerů. Minulý měsíc byly uvaleny sankce na společnost Hennesea Holdings se sídlem ve Spojených arabských emirátech, která vlastní 18 lodí. A před dvěmi týdny byly uvaleny sankce na tanker Sovcomflot NS Leader. To mělo za následek, že loď změnila kurz poblíž Portugalska a zamířila zpět do Ruska. Společnost Sovcomflot, která se ocitla na černé listině, se stala podle Lowy Institute symbolem stínové flotily, která využívá nejrůznější podvodné praktiky, aby obešla sankce.

Země skupiny G7 však podle agentury Bloomberg ještě zpřísňují západní sankce vůči Moskvě a usilují o omezení ruské možnosti využívat k dodávkám ropy tuto rozsáhlou stínovou flotilu tankerů. Ruské dodávky ropy po moři již poklesly ze sedmiměsíčního maxima a v týdnu do 11. února poklesl týdenní tok dodávek přibližně o 290 000 barelů denně. Tyto sankce způsobují ještě větší pokles ceny ropy Urals.

Řečtí majitelé lodí se do stínové flotily převážející ruskou ropu zapojovali zpočátku nejvíce, kvůli tvrdým opatřením Washingtonu se však už také vzdávají obchodu s ruskou ropou. Počet řeckých tankerů, které převážejí ruskou ropu, se snížil ze 40 v květnu 2023, pak na 20 v druhé polovině loňského roku a pak na pouhých osm v lednu 2024 poté, co je americké ministerstvo financí požádalo o vysvětlení jak dodržují cenový strop, uvedla nedávno agentura Bloomberg.

Do konce tohoto měsíce bude zavedena aktualizovaná verze cenového stropu, která bude vyžadovat, aby si majitelé lodí a pojišťovny vyžádali více podrobností o tom, kolik obchodníci skutečně platí za náklad a související přepravní náklady.

Petr Dvořák
zdroj: Seznam Zprávy, S&P, Bloomberg, Lowy