Dost velký na to, aby zachránil Ameriku. To byl J.P. Morgan

Datum 25.12.2022

J.P. Morgan se téměř nikdy nechtěl nechat fotografovat a na novináře rozhodně laskavý nebyl. Foto: Wikimedia

John Pierpont Morgan se narodil o devět let dříve (1837) než George Westingouse o kterém jsme psali včera a narozdíl od něj se z občanské války severu proti jihu vykoupil. Stálo ho to tehdy 300 dolarů, což jen pro ilustraci byl tehdy dvouletý žold bílého vojína v armádě severu, který byl v prvních dvou letech války pouhých 13 dolarů měsíčně (černoši, kteří už tehdy sloužili v armádě severu, dostávali žold pouze 7 dolarů). Válce se také proto říkalo válka chudých, kterým John Pierpont jehož otec milionář Junius zbohatl na investování cizích peněz a pomohl založit moderní investiční bankovnictví, rozhodně nebyl.

Přesto dokázal na válce vydělat obrovské jmění. Během války totiž nakoupí pět tisíc pušek po 3,50 dolaru za kus, nechá je opravit, což jej stojí dalších 70 centů a prodá je armádě severu po 22 dolarech za kus. Některé pušky ale mají závady. Pár vojákům, kteří z nich střílejí, ustřelují palce. Později si toho všimne kongresový výbor, který si Morgana předvolá, ale federální soudce jej nakonec zprostí viny.

JP Morgan se díky otcovým penězům velice brzy naučil vyhýbat se riziku. Otcovy lekce z podnikání však začne ignorovat a chce se stát synonymem nějakého odvětví, jako byl Rockefeller synonymem ropy a Carnegie synonymem oceli.

Stejně jako objev ohně a vynález kola, i elektrické světlo způsobí revoluci v lidstvu a Morgan věřil, že díky němu zbohatne, a co je důležité, bude bohatší než jeho konkurenti. Morgan si najme Thomase Edisona, aby v jeho sídle na 5. avenue na Manhattanu instaloval elektřinu. Morganův dům se stává laboratoří pro Edisonovy experimenty a je zde instalován malý generátor, který napájí 400 žárovek.

Ačkoli jeho otec Junius věří, že jde o módní výstřelek, elektrické světlo se stává nezbytnou moderní pomůckou pro městskou smetánku. Navzdory otcově radě Morgan investuje vše do Edisona a založí společnost Edison Electricity Company. Vytvoří první elektrárnu na světě a brzy je připojena polovina Manhattanu. Každý elektricky osvětlený dům a podnik je však ztraceným zákazníkem pro Rockefellera, který dodává petrolej do lamp poháněných olejem. Začne proto v tisku šířit poplašné zprávy.

V roce 1890 umírá Morganův otec po nehodě koňského povozu. Morganův majetek se tím okamžitě zečtyřnásobí. V roce 1893 se má v Chicagu konat světová výstava a organizátoři chtějí celou akci osvětlit elektřinou. Společnost Westinghouse podá nižší nabídku, která je o čtvrtinu nižší než cena nabízená Morganem. Více než 27 milionů lidí se sjede, aby vidělo 200 000 žárovek, které osvětlují akci a jsou napájeny generátory Westinghouse. A v roce 1895 je na Niagaře postavena právě elektrárna Westinghouse na střídavý proud. Zdá se, že to bude on, nikoli Morgan, kdo rozsvítí Ameriku. V roce 1897 Tesla roztrhá své patentové nároky na svůj návrh střídavého proudu, čímž sníží svá práva na zisk, což okamžitě přiláká investice do společnosti Westinghouse/Tesla.

Morgan se cítí zájmem o konkurenční společnost ohrožen, proto vyhrožuje Westinghousovi porušením patentu. Začíná válka proudů: Edison/Morgan bojují za stejnosměrný proud a Westinghouse/Tesla za střídavý. Málokdo si však mohl dovolit vést s Morganem dlouhý soudní spor. Když Edison odešel ze scény, spěla válka proudů k definitivnímu závěru, jímž byla velká konsolidace v elektrickém odvětví. Morganova konsolidovaná elektrárenská společnost (bez Edisona a fungující na střídavý proud) General Electric se stane jednou z největších amerických korporací.

Kromě toho, že JP Morgan dokázal zkonsolidovat jak elektrárenský tak i železniční průmysl, stojí po smrti svého otce také v čele největší investiční banky, kdy sloučil otcovu banku v Anglii se svou v Americe a dal ji název J.P.Morgan & Co. Sídlo této banky bylo na Wall Street v New Yorku. V roce 1900 Morgan zároveň kontroluje polovinu železniční sítě v zemi.

Když se po dvouleté krizi americké ministerstvo financí ocitne v zoufalé situaci, Morgan, jakožto soukromá osoba, se jim zaručí za 100 milionů dolarů a zachrání federální vládu, čímž vlastně zachrání zemi před krachem. Morgan prakticky sám zachraňuje americkou ekonomiku v letech 1895 i 1907.

Má to však i odvrácenou tvář. Morgan začal vytvářet monopol prostřednictvím eliminace konkurence a maximalizace zisku snižováním počtu zaměstnanců a jejich mezd – toto bylo pojmenováno slovem “morganizace”.

S rostoucími zisky se však výrazně zhoršují pracovní podmínky. Mzdy se snižují, takže průměrný pracovník si vydělá sotva dolar denně. Více než 90 % Američanů přežívá s méně než 100 dolary měsíčně. Zvyšuje se pracovní doba a počet úmrtí na pracovišti. J. P. Morgan se stává přesným opakem George Westingouse, který dbal na to, aby se jeho zaměstnancům dařilo čím dál tím lépe a jehož firmu postupně ovládl.

Monopoly, kartely a trusty ovládají každodenní život. Znechucení obyvatelstva nad takovým neregulovaným kapitalismem vede k vzestupu politiků, jako je demokrat Williams Jennings Bryan. Ten slibuje konec excesů velkého byznysu a charakterizuje šéfy jako “loupeživé barony”.

Morgan, Carnegie a Rockefeller vycítili společnou hrozbu a odložili stranou svou tvrdou rivalitu, aby zajistili, že v Bílém domě usedne jejich člověk, William McKinley. Bryan projíždí celou zemi v rámci prvního tiskového turné a přednáší více než 500 projevů. Nemůže však konkurovat příspěvkům těchto magnátů. Ve volbách v roce 1896 hlasuje 90 % voličů. Tehdy však bylo hlasování veřejnou záležitostí a dělníci věděli, že mohou být propuštěni, pokud budou viděni, že hlasují pro Bryana. McKinley, kterého tito nejbohatší podnikatelé podporují, vítězí.

Carnegie souhlasí s prodejem své ocelářské společnosti Morganovi za částku 480 milionů dolarů. To je více než celý rozpočet federální vlády USA. To umožňuje Morganovi v roce 1901 vytvořit společnost US Steel, první společnost s hodnotou miliardu dolarů v historii. Téměř sto let bude dominovat ocelářskému průmyslu. V době svého největšího rozmachu bude Morgan zasedat ve správní radě 48 společností.

V roce 1901 je však prezident McKinley zastřelen Leonem Czolgoszem, továrním dělníkem, který přišel o práci při převzetí společnosti JP Morgan. Viceprezident Roosevelt se nyní stává prezidentem. Po pouhých pěti měsících ve funkci se zaměřuje na železniční konsorcium vlastněné Morganem. Morgan zuří. V prezidentovi Spojených států vidí jen dalšího obchodního soupeře, kterého je třeba porazit nebo podplatit. Vláda žaluje železniční konsorcium v prvním antimonopolním řízení vedeném proti velkému konsorciu. Případ se dostává k Nejvyššímu soudu. Roosevelt vyhrává a železniční monopol JP Morgan je zrušen.

Morgan poté v roce 1903 investuje do projektu nového průplavu v Panamě, který má spojit Atlantský a Tichý oceán. Morgan působí jako prostředník vlády a získává 40 milionů dolarů na zahájení projektu. Více než 75 000 dělníků pracuje v krutém horku a pod hrozbou smrtelných nemocí na 80kilometrovém dlouhém kanálu. V roce 1913, rok před dokončením, však Morgan umírá ve spánku ve věku 75 let. Newyorská burza se na dvě hodiny uzavře na památku; tato pocta je obvykle vyhrazena pro úmrtí prezidenta.

Richard Pappen
zdroj: History, Guardian

Dny teplárenství 700 x 200 px

Napsat komentář