Moderní konstrukce strojů: proč musíme změnit vnímání, abychom překlenuli propast v dovednostech
06.09.2021V této digitalizované době je snadné přehlédnout zázraky moderní strojní výroby. Všichni si uvě...
Datum 04.04.2024
Foto: Oxygen Communications
V prvních týdnech roku 2024, kdy se ceny energií pohybovaly po rovné trajektorii, se pozornost vedoucích představitelů energetického průmyslu pevně zaměřila na podnikání v oblasti energetické transformace a také na to, jak splnit sliby dané na konferenci COP28.
Mezinárodní energetický úřad (IEA) ve své nové zprávě Electricity 2024 upozorňuje, že výroba elektřiny je největším zdrojem emisí oxidu uhličitého (CO2) na světě. Z toho samozřejmě vyplývá, že sektor veřejných služeb může být také velkým hráčem při snižování emisí, a to prosazováním energetické transformace prostřednictvím rychlého rozšíření obnovitelných zdrojů energie. Energetická transformace nyní dominuje agendě odvětví veřejných služeb a prakticky všechny aktivity tak či onak přispívají k tomuto cíli. Zde jsou trendy, které je třeba sledovat.
Modernizace rozvodné sítě je pro sektor veřejných služeb bezpochyby důležitým bodem programu, který je pro transformaci energetiky nezbytný. Akční plán EU pro sítě, oznámený koncem listopadu 2023, bude pravděpodobně v tomto roce určovat strategické uvažování v tomto odvětví. Cílem plánu je řešit hlavní problémy spojené s rozšiřováním, digitalizací a lepším využíváním přenosových a distribučních sítí Evropské unie. Určuje opatření, která pomohou uvolnit investice potřebné k tomu, aby se evropské elektrické sítě zrychlily.
Proč je tento plán důležitý? Jednoduše proto, že spotřeba elektřiny se bude stále zvyšovat spolu s tím, jak bude společnost rozšiřovat elektrifikaci. EU očekává, že spotřeba do roku 2030 vzroste přibližně o 60 %, a o podobném růstu se hovoří i v evropských zemích mimo EU. Přesto je přibližně 40 % distribučních sítí v Evropě starších než 40 let. Je tedy zřejmé, že modernizace sítě má zásadní význam pro to, aby společnost mohla co nejlépe využívat veškerou dostupnou energii v souladu s principem Everything as a Grid. Distribuované zdroje energie budou v budoucnu důležitým doplňkem sítě, přičemž klíčovou roli zde bude hrát schopnost obousměrného toku energie.
Výroba solární energie je na prvním místě v žebříčku cenově nejdostupnějších forem energie, takže lze očekávat, že investice budou směřovat do solárních elektráren. V roce 2024 bude v této oblasti mnoho aktivit. Instalace a údržba mohou být náročné mimo jiné proto, že připojení k rozvodné síti, požadavky na ukládání energie a potřeba robustnějších opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti činí solární projekty stále složitějšími. Překonání těchto problémů je však pro odvětví “nutností”, protože vlády a společnost považují solární energii za životaschopnou, žádoucí a nezbytnou.
Přidání nové výrobní kapacity vyžaduje instalaci tisíců modulů a střídačů a mnoho kilometrů kabelů, a to v době, kdy panuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jedná se o obrovskou výzvu, a proto je snížení nákladů a složitosti velkých instalací fotovoltaických elektráren skutečnou prioritou pro odvětví veřejných služeb, které se snaží zajistit dostatečně rychlý přechod od fosilních paliv.
S tím souvisí – a s potřebou modernizace rozvodné sítě – strategie Evropské unie pro solární energii, která je součástí iniciativy REPowerEU zaměřené na snížení závislosti na ropě a plynu. Ta je v Evropě důležitým motorem pro fotovoltaiku na úrovni komerčních a obytných budov. Cílem je, aby do roku 2025 bylo nově instalováno a uvedeno do provozu 320 GW solárních fotovoltaických elektráren a do roku 2030 se jejich výkon zvýšil na 600 GW.
Vzhledem k tomu, že se svět potýká s úkolem snížit emise skleníkových plynů a také CO2, čelí elektrotechnický průmysl významnému souvisejícímu posunu v oblasti rozváděčů, kde se dosud běžně používal plynný hexafluorid síry (SF6). SF6 je mimořádně silný syntetický skleníkový plyn, který v atmosféře vydrží tisíce let, a vzhledem k tomu, že každý 1 kg SF6 se rovná emisím 25 200 kg CO2, je jeho eliminace důležitým cílem v oblasti životního prostředí.
Pro správce aktiv v sektoru veřejných služeb, kteří potřebují pochopit, jak a kdy změnit svůj přístup k používání rozváděčů využívajících plyn SF6, znamená nejnovější vývoj regulace v EU, že budou mít v roce 2024 o čem přemýšlet. V Evropské unii (EU) se pravidla pro používání SF6 v rozváděčích rychle vyvíjejí a koncem roku 2023 Evropská rada a Parlament uzavřely předběžnou dohodu o zákazu používání rozváděčů středního napětí, které jsou závislé na SF6, a to prostřednictvím jejich postupného vyřazování, které začne v roce 2026. Další regulační opatření EU k odstranění SF6 v jiných kategoriích rozváděčů budou následovat, takže tato změna je pro odvětví veřejných služeb klíčová.
V současné době jsou již dlouho k dispozici vázané a testované alternativy, zejména v kategorii středního napětí do 24 kV včetně, kde se používá většina rozváděčů. Vzhledem k tomu, že do zavedení povinnosti používat rozváděče bez obsahu SF6 v nových instalacích zbývají méně než dva roky, je třeba s přípravami na splnění tohoto nařízení začít již nyní.
Transformace energetiky je plně založen na digitalizaci a v uplynulém roce všechna odvětví zkoumala potenciál generativní umělé inteligence. Jedná se o novou a rozvíjející se oblast a díky spolupráci s odborníky na správu energie může sektor veřejných služeb nepochybně objevit nové způsoby, které urychlí integraci a správu obnovitelných zdrojů.
Generativní umělá inteligence může podpořit informovanější rozhodování díky rychlosti, s jakou dokáže analyzovat obrovské množství dat – a dávat jim smysl. Potenciál je obrovský. Předvídat, kde a kdy bude potřeba energie, vymýšlet, jak ji rychle a efektivně zajistit v rámci decentralizovaného systému – to je oblast, kde bude mít generativní AI význam. Čas na to je právě teď. V roce 2024 se bude sektor veřejných služeb zabývat umělou inteligencí, přirozeně s ohledem na otázky kybernetické bezpečnosti a dvě oblasti regulační činnosti EU: zákon EU o umělé inteligenci a zákon EU o datech.
Toto je samozřejmě dlouhodobý a pokračující trend: potřeba neustálých inovací v oblasti veřejných služeb je neúprosná. Jedná se o vzrušující a dynamické odvětví, v němž je možné pracovat, ale také o náročné místo, protože je třeba zvládat zrychlující se dynamiku trhu, využívat nové příležitosti a přizpůsobovat se rychle se měnícímu regulačnímu prostředí. Schopnost odvětví veřejných služeb plnit svou roli v transformacie energetiky a utvářet udržitelnou a odolnou budoucnost bude záviset na jeho schopnosti být pohotový a všestranný tváří v tvář rozsáhlým změnám ve správě jiných zdrojů energie než fosilních paliv.
A pokud jde o sliby z konference COP28? Mnoho z nich se týkalo sektoru veřejných služeb, ale pokud bychom měli vybrat pouze jeden, byl by to globální závazek obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti ztrojnásobit do roku 2030 množství energie z obnovitelných zdrojů. Díky tomuto cíli se energetická transformace stane na mnoho měsíců pevně “v popředí” tvorby a realizace veškerých strategií.
Lukáš Beňa