Vodní elektrárna Spytihněv vloni zvýšila výrobu o pětinu, bez kouře a komínů

Datum 07.03.2021

Foto: Archív ČEZ

Malá vodní elektrárna ČEZ Obnovitelné zdroje ve Spytihněvi na Zlínsku vloni vyrobila 12.710,8 MWh elektřiny, o 22 procent více než v roce 2019. Takové množství elektřiny by hypoteticky stačilo na pokrytí spotřeby 3,6 tisíce domácností, tedy všech lidí žijících ve Spytihněvi i sousedních Babicích, Halenkovicích, Topolné a Napajedlech.

Elektrárna na jezu, vybudovaném v roce 1937 a odstřeleném na konci 2. světové války ustupujícími Němci, byla uvedena do provozu v roce 1951. Její technická koncepce souvisela s tehdejší atmosférou ve společnosti – přestože propojování energetické soustavy republiky bylo na vzestupu, byla elektrárna navržena – zřejmě pro případ možného dalšího válečného konfliktu a ohrožení zásobování místního obyvatelstva elektřinou z propojené energetické soustavy – pro takzvaný black start neboli start ze tmy.

Před deseti lety ČEZ elektrárnu zmodernizoval, aby zvýšil její výkon a nahradil zastaralé technologie. Nové Kaplanovy turbíny dodaly Strojírny Brno, ČEZ vyměnil také generátory, řídící systém, elektrické ochrany a regulace vysokotlaké turbíny. Technické zásahy navíc umožnily optimalizovat využití spádových poměrů lokality. Výsledkem rekonstrukce bylo zdvojnásobení instalovaného výkonu elektrárny na 4 MW.

Podobně jako elektrárna ve Spytihněvi si vedly i další malé vodní elektrárny z portfolia společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, které v České republice vyrobily v roce 2020 více než 229 milionů kWh elektřiny, meziročně o 16 % více a nejvíce za posledních 6 let. Svou produkcí pokryly roční spotřebu více než 65 tisíc českých domácností. I na malých vodních zdrojích se začíná projevovat efekt nejrozsáhlejší modernizační akce v dějinách české hydroenergetiky, při níž bylo dosud za více než 3 miliardy korun zcela obnoveno 38 soustrojí na všech typech vodních elektráren Skupiny ČEZ po celé ČR.

V pomyslné hitparádě malých zelených elektráren se před spytihněvský provoz dostala šumavská Vydra, která dodala do sítě 29,2 tisíce MWh bezemisní energie následovaná malou vodní elektrárnou Práčov na Chrudimce. Vodní elektrárně ve Spytihněvi patří třetí místo.

„V posledních dvou letech těžíme z relativně stabilních podmínek pro výrobu elektřiny na průtočných malých vodních elektrárnách. Za dobrými výsledky ale stojí i jejich pokračující modernizace a zvyšování efektivity. V posledních letech proběhly generální opravy například na vodních elektrárnách v Brně nebo Hradci Králové,“ komentoval výsledky Jan Kalina, generální ředitel společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, která elektrárny provozuje.

Energetický potenciál českých vodních toků pro výstavbu nových vodních elektráren je omezený, Skupina ČEZ se proto soustředí na modernizace zvyšující efektivitu provozu těch stávajících. Omlazovací kúra za více než 3 miliardy korun dala za posledních 15 let novou sílu do žil 38 soustrojí 22 vodních elektráren ČEZ všech typů po celé České republice. Celkový výkon modernizovaných soustrojí činí 1425 MW, tj. zhruba ¾ výkonu jaderné elektrárny Dukovany.

Některé z vodních elektráren lze navštívit i v těchto dnech, kdy pandemická omezení jinak jakýmkoli exkurzím nepřejí. Mají to na svědomí on-line prohlídky elektrárenských provozů ČEZ, které už navštívilo více než 10 tisíc lidí. Virtuální prohlídky jsou vždy řízeny zkušenou průvodkyní či průvodcem. Účastníkům vysvětlí nejen principy výroby, ale vezmou je přímo do provozu, včetně míst, do kterých se například ani sami zaměstnanci za běžného provozu nedostanou. Objednat si termín na některé z nich lze na https://www.cez.cz/cs/o-cez/infocentra

Vladislav Sobol

Volty 700 x 200 px

Komentáře