Němci se vracejí k uhlí. S ruským plynem jim to nevyšlo

Datum 25.06.2022

Foto: Etienne Girardet, Unsplash

Německo se uchyluje k zoufalým opatřením, aby si udrželo své rozsáhlé průmyslové parky v provozu, a obrací se ke špinavým palivům, i když to znamená nárůst emisí uhlíku. Až o šedesát procent totiž omezila ruská státní firma Gazprom dodávky zemního plynu do Německa.

Rozhodnutí přichází i v době, kdy Habeckovi Zelení – součást tzv. semaforové koalice kancléře Olafa Scholze – chtějí posunout termín odchodu od uhlí do roku 2030. Ten byl původně plánován o osm let později.

Německé energetické společnosti již dříve uvedly, že v případě potřeby mohou dát elektrárny k dispozici. Společnost Uniper uvedla, že by mohla k posílení bezpečnosti dodávek nabídnout až 3 gigawatty kapacity uhelných elektráren, zatímco RWE AG uvedla, že přezkoumává, které elektrárny by mohly být znovu uvedeny do provozu. Německo má v současné době v záloze 4,3 gigawattů výroby elektřiny v uhelných elektrárnách.

Přesto nebude zajištění dodávek energie v zemi, která je největším odběratelem ruského plynu v Evropě, snadné. Evropský kontinent je také závislý na Rusku, pokud jde o energetické uhlí, které dováží pro provoz těchto ‘špinavých’ elektráren, z nichž mnohé se Německo již zavázalo uzavřít v letošním a příštím roce.

Evropa nakupuje z Ruska dva druhy uhlí – energetické, které se spaluje v elektrárnách, a hutní, které je koksovatelné a používá se při výrobě oceli. Podíl Ruska na dovozu energetického uhlí do EU činí téměř 70 %, přičemž Německo je na něm obzvláště závislé. Vzhledem k tomu, že velká část evropského paliva pochází z Ruska, budou muset evropské energetické společnosti platit více za uhlí z míst, jako je Jižní Afrika a Austrálie.

Ve hře je v Německu vydání nouzového dekretu, který by vládě umožnil aktivovat uhelná zařízení bez souhlasu parlamentu až na dobu šest měsíců. Takto by mohlo být využito celkem 26 zařízení. Patnáct z nich jsou právě uhelné elektrárny, které budou uvedeny do stavu bezpečnostní pohotovosti. V pěti případech musí německý regulační úřad Bundesetzagentur ještě určit systémovou relevanci. Jakmile bude toto rozhodnutí vydáno, stanou se i tyto elektrárny součástí rezervy, a to až do 31. března 2024.

Richard Pappen
zdroj: CNN

Steinel 700 x 200 px

Komentáře k článku (2)

  1. To je samej grindyl a ted bude nedejchatelno spinave jadro nechtej ale elektrinu z naseho si berou pokrytci

  2. Doufám ze na burze v Lipsku bude ČR prodávat pouze přebytky až poté co zabezpečí vlastní spotřebitele.

Napsat komentář