Imunitní systém poskytuje půlroční ochranu proti Covidu-19

Datum 28.01.2021

Vzhledem k tomu, že počet lidí, kteří si už virem SARS-CoV-2 prošli, celosvětově roste obrovským tempem, nabyla na důležitosti zásadní otázka: Jak dlouho vydrží jejich imunita vůči novému koronaviru?

Nová studie nabízí povzbudivou odpověď, která naznačuje, že ti, kteří se již z Covidu 19 zotavili, jsou chráněni proti viru po dobu nejméně šesti měsíců. Možná i mnohem déle.

Zjištění publikovaná v magazínu Nature poskytují dosud nejpřesvědčivější důkazy o tom, že imunitní systém si virus „pamatuje“ a pozoruhodně také pokračuje ve zlepšování kvality protilátek i po ústupu infekce. Protilátky produkované několik měsíců po infekci vykazovaly zvýšenou schopnost blokovat SARS-CoV-2. To platí i pro zmutované verze, jako je jihoafrická nebo britská varianta.

Vědci zjistili, že tyto vylepšené protilátky produkují imunitní buňky, které se stále vyvíjejí, zjevně kvůli pokračujícím setrvání zbytků virů skrytých ve střevní tkáni. Na základě těchto zjištění mají vědci podezření, že když se vyléčený pacient setká s virem, reakce bude rychlejší a efektivnější, což zabrání opětovné infekci.

“Toto je opravdu vzrušující zpráva. Typ imunitní odpovědi, který zde vidíme, by mohl po nějakou dobu potenciálně poskytnout ochranu tím, že umožní tělu rychle a účinně reagovat na virus při opětovné expozici,” říká Michel C. Nussenzweig a profesor Ralph M. Steinman z Laboratoře molekulární imunologie, jejichž tým sleduje a charakterizuje protilátkovou odpověď u pacientů s Covid-19 od počátků pandemie v New Yorku.

Dlouhotrvající paměť

Protilátky, které tělo vytváří v reakci na infekci, setrvávají v krevní plazmě několik týdnů nebo měsíců, ale jejich hladiny postupem času významně klesají. Imunitní systém má účinnější způsob, jak se vypořádat s patogeny: místo neustálé tvorby protilátek vytváří paměťové B buňky, které rozpoznávají patogen, a mohou rychle uvolnit nové kolo protilátek, když se s ním setkají podruhé.

Jak dobře tato paměť funguje, záleží na patogenu. Abychom porozuměli případu se SARS-CoV-2, Nussenzweig a jeho kolegové studovali protilátkové odpovědi u 87 jedinců ve dvou časových bodech: jeden měsíc po infekci a pak znovu o šest měsíců později. Podle očekávání zjistili, že ačkoli protilátky byly po půl roce stále detekovatelné, jejich počet se výrazně snížil. Laboratorní experimenty ukázaly, že schopnost vzorků plazmy účastníků neutralizovat virus byla snížena pětinásobně.

Naproti tomu paměťové B buňky pacientů, konkrétně ty, které produkují protilátky proti SARS-CoV-2, nesnížily počet a v některých případech dokonce mírně vzrostly.

„Celkový počet paměťových B buněk, které produkovaly protilátky útočící na Achillovu patu viru, známou jako doména vázající receptory, zůstal stejný,“ říká Christian Gaebler, lékař a imunolog v Nussenzweigově laboratoři. „To je dobrá zpráva, protože to je právě to, co potřebujete, pokud se znovu setkáte s virem.“

SARS-CoV-2 se replikuje v některých buňkách v plicích, v hrdle a v tenkém střevu, a zbytky virových částic skrývajících se v těchto tkáních mohou řídit vývoj paměťových buněk. U sedmi ze čtrnácti studovaných jedinců testy ukázaly přítomnost genetického materiálu SARS-CoV-2 a jeho proteinů v buňkách, které lemují střeva. Vědci zatím nevědí, zda jsou tyto zbytky virů stále infekční, nebo jsou to pouze zbytky mrtvých virů.

René Pajurek, grafika: Volty.cz a Pexel, zdroj: Rockefeller University