Individuální design a barvu obrouček si zákazník určí sám
09.12.2021Společnost Siemens spolupracuje se start-upem You Mawo, který nabízí brýlové obroučky na míru za při...
Datum 05.09.2021
Zdroj fotografií koláže: Pexels
Tálibán, což znamená v překladu “studenti”, je považován za jednu z nejbohatších povstaleckých skupin na světě. Dokonce i po dvou desetiletích bojů s americkými vojsky a jejich spojenci nyní ovládnul témeř celý Afghánistán. Jak se jim ale podařilo celou dobu své militantní hnutí finančně podporovat?
Tálibové ovládali Afghánistán od roku 1996 do roku 2001, kdy je po útoku Al Kaidy, které Tálibové poskytovali útočiště, sesadili Američané. Navzdory dvacetiletým bojům, které proti nim spolu se svými spojenci vedli, ale zůstali Tálibové neporaženi. Podle amerických zpravodajských služeb se jejich počet dokonce zvednul z původních 30 tisíc na dnes odhadovaných 70 tisíc. Jak si ale můžou dovolit živit takovou obrovskou armádu bojovníků?
Podle zahraničních zpravodajských agentur největší toky peněz pro financování Tálibánu pochází z těchto 5 zdrojů:
Podle zprávy Organizace spojených národů World Drug Report 2020 připadá na Afghánistán přibližně 84 % celosvětové produkce opia během posledních pěti let.
Velká část těchto zisků z nelegálních drog jde právě Tálibánu, který v oblastech, které má pod svou kontrolou kontroluje obchod s opiem. Podle zprávy nezávislé výzkumné organizace v Kábulu z roku 2008 uvaluje Tálibán na každý článek řetězce výroby drog 10% daň. Od pěstování až po zpracovnání v laboratořích. Každý krok, který předchází výrobě heroinu se takto “daní”. Finální droga určená k prodeji konečnému zákazníkovi je samozřejmě zdaněna také. Tálibánu své desátky tak odvádějí jak zemědělci, tak zpracovatelské laboratoře a nakonec i obchodníci. Ročně si tak podle BBC přijdou na 400 milionů dolarů. Roční export drog z Afghánistánů je ve výši 1,5 až 3 miliardy dolarů, jak uvádí BBC.
Několik amerických představitelů již dlouho obviňuje některé země – včetně Pákistánu, Íránu a Ruska – z poskytování finanční pomoci Tálibánu. Tyto země to často popírají. Za největší individuální přispěvatele jsou však považováni občané z Pákistánu a několika zemí Perského zálivu včetně Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Kataru.
Ačkoli to nelze přesně vyčíslit, předpokládá se, že tyto zdroje financování poskytují Talibanu značnou část příjmů. Podle odhadů zpravodajských služeb by to mohlo být dalších 400 milionů dolarů ročně.
Tyto vazby jsou dlouhodobé. Tajná zpráva amerických zpravodajských služeb odhaduje, že v roce 2008 získal Taliban 106 milionů dolarů ze zahraničních zdrojů, zejména ze států Perského zálivu.
Finanční “daňový” příjem Tálibánu sahá mnohem dále než jen do zdanění obchodu s opiem. V otevřeném dopise z roku 2018 Tálibán upozornil afghánské obchodníky, aby při cestách přes jím kontrolované oblasti platili daně z prodeje různého zboží – včetně pohonných hmot a stavebního materiálu.
Po svržení afghánské vlády nyní Tálibán kontroluje všechny hlavní obchodní trasy v zemi a také hraniční přechody, což vytváří další potenciální zdroje příjmů z dovozu a vývozu.
Tálibán zdanil rozvojové a infrastrukturní projekty – včetně silnic, škol a klinik – většinou financované Západem, takže si také přišel na své. Navíc vydělával desítky milionů dolarů ročně na daních od řidičů kamionů, kteří zásobovali mezinárodní síly rozmístěné v různých částech země.
Předpokládá se také, že vydělával značné částky ze služeb poskytovaných afghánskou vládou. Šéf afghánské elektrárenské společnosti v roce 2018 pro BBC uvedl, že Tálibán vydělával více než 2 miliony dolarů ročně na účtování elektřiny spotřebitelům v různých částech země.
A existují také příjmy plynoucí přímo z konfliktu. Pokaždé, když Tálibán obsadí vojenské stanoviště nebo městské centrum, vyprázdní pokladny a zabaví desítky zbraní, auta a obrněné vozidla.
Tálibán, stejně jako Afghánská vláda zdaňovala lidi a průmysl ve stále rostoucím území Afghánistánu, které dostávala pod svou kontrolu. Dokonce s potvrzením o zaplacení daně. S výjimkou byznysu s opiem. U toho Tálibán oficiálně tvrdí, že s ním nemá nic společného a ani na něm nijak neprofituje. I když tomu málokdo věří.
Mezi další “zdaněná” odvětví patří těžební činnost, média, telekomunikace a rozvojové projekty financované z mezinárodní pomoci. Majitelé obchodů platí Tálibánu za právo podnikat. Tálibán rovněž zavádí tradiční islámskou formu zdanění zvanou “ushr” – což je 10% daň z úrody zemědělců – a “zakát”, 2,5% daň z majetku.
Podle mully Yaqooba přinášejí daňové příjmy – které lze považovat také za vydírání – ročně přibližně 160 milionů dolarů.
Vzhledem k tomu, že někteří ze zdaněných jsou pěstitelé máku, mohlo by docházet k určitému finančnímu překrývání mezi daňovými příjmy a příjmy z prodeje drog. Od těch dává oficiálně Tálibán ruce pryč. Dokonce je, podle listu The Independent, plánuje zakázat. Obrovský daňový výpadek by však v budoucnu musel najít jinde.
Afghánistán je bohatý na nerostné suroviny a drahé kameny, z nichž většina je v důsledku dlouholetého konfliktu nedostatečně využívána. Podle afghánských vládních představitelů má těžební průmysl v Afghánistánu roční hodnotu přibližně 1 miliardy dolarů.
Tálibán postupně přebíral kontrolu nad těžebními lokalitami a vymáhal peníze z probíhajících legálních i nelegálních těžebních operací.
Podle zpravodajské agentury Reuters jen za rok 2014, Tálibán získal více než 10 milionů dolarů z 25 až 30 nelegálních dolů v jižní provincii Helmand. Reuters ve své zprávě uvádí, že zlato, smaragdy, rubíny a ametyst jsou nelegálně těženy místními ozbrojenci a Tálibánem, kteří z toho mají zisk v řádu stovek milionů afghanis (afghánská měna, pozn. redakce) měsíčně. A zisky každoročně stoupaly, jak se zvyšoval hlad po vzácných kovech.
Dá se předpokládat, že současný obrovský nárůst zájmu Číny o snahu nastolit úzké obchodní vazby s Tálibánem se bude týkat právě těžby drahých nerostů, na kterých je závislá výroba hi-tec komponentů pro IT průmysl, elektromobilitu a robotizaci.
René Pajurek
zdroje: BBC, The Independent, Reuters, Wikipedia