Počátek propojení s evropskou síti: Čtyři hodiny po odpojení ukrajinské elektrické sítě od té ruské, vtrhlo Rusko na Ukrajinu

Datum 08.04.2022

Foto: Flickr

Provozovatel ukrajinské elektrické sítě Ukrenergo 24. února odpojil energetickou soustavu země od větší sítě provozované Ruskem, na kterou byla vždy napojena a pak se napojil na tu evropskou. Dlouho plánované odpojení mělo být na dobu 72 hodin a mělo prokázat, že Ukrajina může fungovat samostatně. Samotná zkouška byla totiž podmínkou pro případné propojení s evropskou sítí, o které Ukrajina usilovala již od roku 2017. Čtyři hodiny po zahájení cvičení však Rusko vtrhlo na Ukrajinu.

Připojení Ukrajiny k Evropě – k němuž mělo dojít až v roce 2023 – se stalo naléhavějším, než si ukrajinští energetici zprvu mysleli. Dne 16. března dosáhli klíčového milníku v podobě synchronizace obou systémů. Mnozí evropští odborníci v oblasti energetiky žasli, nad nevídaným tempem synchronizace obou energetických soustav.

Ukrajina zahájila proces připojení k evropské síti v roce 2005 a v roce 2017 začala na tomto cíli vážně pracovat, stejně jako Moldavsko. Byla to součást pokračující snahy o sblížení s Evropou a snížení závislosti na Rusku, které opakovaně ohrožovalo suverenitu Ukrajiny.

“Ukrajina se prostě chtěla oddělit od ruského vlivu v každém slova smyslu a rozvodná síť je toho součástí,” říká Suriya Jayanti, expert na východoevropskou politiku a bývalý americký diplomat, který v letech 2018-2020 působil jako šéf energetiky na americkém velvyslanectví v Kyjevě.

Po zkušebním období na konci února se ukrajinský provozovatel rozvodné sítě hodlal dočasně připojit k systému, který napájí Rusko a Bělorusko. To se však kvůli ruské invazi stalo neudržitelným. Ukrajina se tak ocitla v režimu izolace, což bylo z hlediska dodávek energie neuvěřitelně nebezpečné, také vzhledem k ruským útokům na klíčovou energetickou infrastrukturu, jako je například Záporožská jaderná elektrárna. Podle Jayantiho byla ukrajinská rozvodná síť nakonec schopna fungovat sama tak dlouho, protože poptávka po elektřině klesla asi o třetinu, když Ukrajinci utíkali ze země.

Tři dny po invazi zaslala společnost Ukrenergo Evropské síti provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) dopis, v němž žádala o povolení k předčasnému připojení k evropské síti. Moldavský provozovatel Moldelectrica podal stejnou žádost následující den. Evropští provozovatelé chtěli Ukrajinu podpořit, ale zároveň museli chránit své vlastní sítě, takže proces nouzového připojení musel probíhat opatrně. Dostat energii tam, kde je potřeba, a v tu chvíli, kdy je potřeba, je složitý proces, ve kterém je jen málo prostoru pro chyby, takže opatrnost evropských provozovatelů sítí byly na místě.

Z komplexnějšího propojení elektrických sítí ale nakonec profitují všichni zúčastnění. Propojené systémy mohou sdílet elektřinu v rozsáhlých oblastech, takže přebytek energie vyrobené v jednom místě může pokrýt poptávku v jiném místě. Větší propojení také zajišťuje to, že můžeme rychleji, účinněji a nákladově efektivněji přesouvat energii a využívat nízkouhlíkové nebo bezuhlíkové zdroje energie.

Jednou z hlavních výzev propojování sítí je jejich synchronizace, což se společnostem Ukrenergo, Moldelectrica a ENTSO-E podařilo minulý týden. Synchronizace je pro sdílení elektřiny nezbytná. Tento úkol zahrnuje sladění frekvencí všech zařízení na výrobu energie v propojených soustavách. Frekvence elektrické sítě je něco jako tlukot srdce. V celé Evropě se turbíny vyrábějící energii otáčejí 50krát za sekundu v téměř dokonalém souladu. Aby se Ukrajina a Moldavsko mohly připojit, musely se jejich systémy přizpůsobit tomuto rytmu. To vše se musí udělat za plného chodu.

Rizika přetrvávají i nyní, když se Ukrajina připojila k evropské společné síti. Propojené sítě neumožňují pouze sdílení výhod, ale vytvářejí také potenciál pro sdílené problémy. Problém v jedné části sítě, například porucha elektrárny, může způsobit změnu frekvence, která se rozvlní po celé síti. V nejhorším případě by generátor s nedostatečnými schopnostmi stabilizace výkonu mohl změnu frekvence zesílit a poslat ji zpět do celé sítě. Nesynchronizovaná síť může poškodit připojené spotřebiče, jako jsou počítače a mikrovlnné trouby, a může poškodit i elektrárny.

Jedna z ochran proti nestabilitě sítě je vlastní mnoha ukrajinským zařízením: rotační setrvačnost. Jakmile se těžké turbíny, například v jaderných elektrárnách, které tvoří velkou část ukrajinských dodávek energie, roztočí na určité frekvenci, je třeba výrazné a trvalé změny výkonu, aby se jejich otáčky změnily. Drobné výkyvy ve výkonu, který se k jejich roztočení vyrábí, na ně nemají vliv, takže jejich frekvence zůstává stabilní. Tato setrvačnost pomáhá elektrárnám tlumit drobné výkyvy výkonu, místo aby je přenášely na zbytek sítě. V případě závažné poruchy získává několik drahocenných sekund, aby se mohly spustit systémy odezvy.

Přesto měla ENTSO-E, která zastupuje 35 zemí, četné obavy z připojení Ukrajiny ke své síti. Tyto obavy se týkaly nejen stability sítě, ale také trhu, regulace, kybernetické bezpečnosti a právních otázek. Všechny tyto otázky byly hlavním důvodem původního šestiletého časového plánu projektu. Někteří odborníci se domnívali, že i šest let je optimistický odhad. Ruská vojenská invaze však celý proces značně urychlila.

Milan Matějíček
zdroj: Center for Strategic & International Studies

Steinel 700 x 200 px

Komentáře k článku (2)

  1. To je velmi zajímavé na symbolické rovině. Ukrajina se rozvedla s Ruskem. Jejich energetické systémy jsou odpojeny. Teď je připojena na Evropskou síť. Už patří k nám.

Napsat komentář