Mezinárodní strojírenský veletrh se vrací na předcovidovou úroveň
07.10.2022Největší středoevropský veletrh průmyslových technologií přivedl na jedno místo 1 256 vystavujících ...
Datum 06.05.2023
Grafické zpracování systému TRAPPIST-1, který je podle nové studie příkladem “podobného” systému. Foto: NASA/JPL-Caltech
Švýcarští astronomové rozdělili planetární systémy do čtyř různých kategorií podle velikosti a uspořádání planet. Podle jejich kategorizace se ukázalo se, že naše sluneční soustava je svou architekturou nejvzácnější. Doposud jsme odhalili více než 5 300 exoplanet nacházejících se v 3 910 planetárních systémech. Astronomové byli schopni planety v těchto planatárních systémech rozdělit do různých skupin podle jejich vlastností: plynní obři, superzemě, minineptuny a vodní světy.
Lze však podobným způsobem klasifikovat i samotné planetární systémy? A pokud ano, jak si v kosmickém měřítku stojí naše vlastní sluneční soustava? Odpovědět na tyto otázky bylo cílem nové studie těchto švýcarských vědců, kteří zkoumali údaje ze všech 853 systémů, o nichž je známo, že obsahují více planet.
Na základě této analýzy tým stanovil čtyři hlavní třídy, do kterých se planetární systémy řadí na základě velikosti a uspořádání planet: Podobné, uspořádané, neuspořádané a smíšené. Nejčastějším uspořádáním jsou podobné systémy, kde jsou všechny planety přibližně stejně velké – například systém TRAPPIST-1 (úvodní grafické zpracování), který obsahuje sedm kamenných planet o velikosti zhruba Země. Uspořádané systémy jsou takové, kde jsou vnitřní planety malé a skalnaté a na okrajích ustupují plynným a ledovým obrům. Naše sluneční soustava spadá do této skupiny a podle týmu jde o nejvzácnější konfiguraci.
Pak jsou tady opačné systémy – větší planety se objevují blíže ke hvězdě a čím dále, tím se zmenšují. A nakonec jsou tu smíšené systémy, u nichž se zdá, že uspořádání planet nemá žádný racionální důvod.
Jak se tedy planetární systémy dostávají do těchto různých konfigurací? Částečně záleží na počátečních podmínkách, z nichž se soustava zrodila, včetně hmotnosti prachu a plynu, z něhož planety vznikají, a množství těžkých kovů v hostitelské hvězdě. Částečně také závisí na dynamice planet v průběhu života systému.
Podrobněji se o tom rozepisuje Lokesh Mishra, vedoucí výzkumný pracovník na Univerzitě v Bernu ve své studii zveřejněné na portálu Univerzity v Bernu.
Milan Matějíček
Zdroj: University of Bern