Vláda rozhodla: KHNP u nás bude stavět dva reaktory
17.07.2024Vláda dnes rozhodla, kdo je vítězem dostavby dalšího jaderného bloku v elektrárně Dukovany. V&n...
Datum 18.08.2023
Foto: KHNP
Česká republika a její ekonomika po desetiletí váhání v energetice netrpělivě čekají na nové jaderné bloky, jež by byly pro zemi optimální cestou k dekarbonizaci. Fakta ukazují, že jihokorejská KHNP má ve vypsaném tendru reálné šance uspět.
Na konci letošního září vedení ČEZ očekává finální zpřesněné nabídky účastníků výběrového řízení na stavbu nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany. Jak potvrdily předběžné nabídky z listopadu 2022, o účast na tendru, s nímž je spojena nezávazná opce na stavbu dalších tří reaktorů v Dukovanech a Temelíně, mají zájem francouzská firma EdF, severoamerický Westinghouse a jihokorejská společnost KHNP. ČEZ nabídky vyhodnotí a předloží je s doporučením vládě ČR, která by měla rozhodnout o vítězi tendru v roce 2024.
Současnou renesanci jaderné energetiky nejen v Evropě, ale v řadě zemí světa zkomplikoval politiky iniciovaný útlum jaderné energetiky v západních zemích po roce 2000, ještě posléze ovlivněný jadernou havárií v japonské Fukušimě v roce 2011. Připomeňme si, že to byla doslova „poslední rána“ pro existenci jaderných elektráren v Německu, z nichž poslední tři ukončily svou činnost 15. 4. 2023.
Ale už v létě roku 2021 začala v řadě zemí EU energetická krize. A to v důsledku útlumu stabilních zdrojů elektřiny hlavně z uhlí a jejich nedostatečnou náhradou za přerušované zdroje dominantně ze sluneční a větrné energie. Krizi ještě umocnil výpadek dodávek ruského zemního plynu po ruském válečném vpádu na Ukrajinu. Pro řadu zemí včetně České republiky to byl klíčový signál k tomu, aby vsadila na nové reaktory jako na nenahraditelný zdroj stabilní a cenově dostupné energie. Pro Česko jako zemi s největším podílem průmyslu na tvorbě HDP je to doslova životně důležitá otázka.
Kdo bude vítězem této největší byznysové a průmyslové zakázky v dějinách naší republiky? Jako vždy v životě, a v byznysu zvláště, jsou nejlepší vizitkou všech firem jimi odvedená skutečná práce.
Francouzská společnost sice postavila dva bloky v Číně, ale v Evropě se v době předchozí jaderné stagnace Francouzům tolik nedařilo. Stavba finské jaderné elektrárny Olkiluoto se zpozdila o 12 let a cena bezmála zečtyřnásobila. EdF doma ve Francii zatím nedokázala dokončit nový jaderný blok ve Flamanville, přestože Paříž rozhodla o výstavbě nových šesti reaktorů ve své zemi a perspektivně o osmi dalších. O mnoho let se zpožďuje jaderná elektrárna s celkovým výkonem 3200 MW, kterou EdF staví v britském Hinkley Pointu. Přesto si EdF v českém tendru věří s tím, že musí pro něj předělat svůj standardně dodávaný tlakovodní reaktor s výkonem 1600 MW na typ EPR 1200 , který vyhovuje českému zadání.
Westinghouse v čínské režii v Číně postavil sice čtyři bloky, ale doma v USA má termínové i finanční potíže s dokončením dvou bloků jaderné elektrárny Vogtle. Severoamerická firma Westinghouse chce nový blok v Česku postavit společně s americkou společností Bechtel Nuclear Power Company. Do tendru společnost nabídla technologii reaktoru AP1000. Na konci října 2022 polská vláda vez vypsání tendru rozhodla, že první jadernou elektrárnu o třech blocích postaví Westinghouse. Poláci bez jakékoli dosavadní jaderné zkušenosti tvrdí, že první polská elektřina z jádra začne proudit do sítě už v roce 2032.
Společnost KHNP z Jižní Koreje může být černým koněm českého jaderného tendru, do něhož nabídla tlakovodní reaktor APR 1000 s výkonem 1050 MW. A to hlavně proto, že má za sebou jako jediná z uchazečů obrovský úspěch z nedávné doby. Může se oprávněné chlubit tím, že podle časového plánu i finančních limitů dokázala v letech 2017 až 2020 postavit čtyři velké jaderné reaktory APR 1400 s celkovým výkonem 5600 MW v Barakah ve Spojených arabských emirátech. A to měla jihokorejská firma vedle velmi složitých podmínek stavby v poušti zásadní problémy se školením a kvalifikací místního personálu, což vedlo ke zdržení spuštění elektrárny – nikoli samotné výstavby.
Také cena, za kterou KHNP elektrárnu se čtyřmi bloky postavila, je více než atraktivní. Jak podle zprávy Worldnuclearreport zveřejnil současný vlastník elektrárny, přišla společnost Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC), stavba na 24,4 miliardy dolarů, což je v přepočtu 537 miliard korun. To by v čistě matematickém přepočtu dalo cenu za výkon 1000 MW reaktoru necelých 100 miliard Kč. Zatímco první zakázku na novou jadernou elektrárnu v Polsku získal přímo „z ruky“ od vlády ve Varšavě hlavní polský spojenec USA, tedy v podobě firmy Westinghouse, jako výrobce další jaderné elektrárny vybrala soukromá firma Polska Grupa Energetyczna (PGE) právě KHNP. I tamní výhodnou korejskou cenu potvrdil únik informací u příležitosti podpisu korejsko-polské smlouvy v Soulu, kdy deník Korea Times a jiná korejská média publikovaly podle Ekonomického deníku odhadovanou hodnotu zakázky KHNP na stavbu dvou bloků APR1400 v polském Pątnowě. Ta údajně dosahuje výše 14,1 miliardy dolarů. To při přepočtu na Českem požadovaný reaktor APR1000 dává cenu za jeden blok kolem 110 mld. korun.
To je nepoměrně méně, než tvrdí jaderní skeptici argumentující cenou až 600 miliard Kč za jeden nový blok. Podle zástupců vlády i ČEZ má jeden nový reaktor stát asi 160 miliard Kč v cenách z roku 2020. Nicméně ceníková cena nabízených reaktorů bude ještě znamenat další významné náklady na dlouhodobé financování výstavby, proto se do procesu zapojí také český stát, aby získal úvěry na stavbu nových jaderných zdrojů co nejlevněji. To, co se u jádra málo zdůrazňuje, je fakt, že nové bloky jsou designovány nejméně na 60 let provozu, spíše na 80 a i více. Mají tak před sebou vysokou návratnost a efektivitu vložené investice.
Můžeme si však být jisti, že cena, kterou nakonec KHNP nabídne, bude jistě atraktivní, ne-li přímo agresivní, i když logistické náklady vnitrozemního Česka budou vyšší než u přímořského Polska či Emirátů. To ostatně potvrzuje česká zkušenost a spokojenost s dalšími produkty, jako jsou jihokorejské automobily značky Hyundai (vyráběné v severomoravských Nošovicích) a Kia, jež si pořizuje v ČR už nejvíce fyzických osob (domácí Škoda zachraňuje odbytovou bilanci v ČR prodejem svých vozů firemním zákazníkům). Úspěch značky mobilních telefonů Samsung a další špičkové elektroniky je zbytečné představovat.
Jihokorejská KHNP sice může ve střední Evropě působit poněkud exoticky, je to ale energetický a technologický obr s více než 12 000 zaměstnanci a hodnotou aktiv kolem 45 miliard eur (cca 1,1 bilionu korun). Provozuje doma 25 jaderných bloků s celkovým výkonem 23,2 GW (pro srovnání: ČR má 4 bloky s kapacitou 4,2 GW), což Korejskou republiku, která s provozem prvního jaderného reaktoru začala už v roce 1971, řadí mezi pět nejvýznamnějších jaderných zemí na světě. To pro společnost a zejména ekonomiku této vysoce průmyslové země s 52 miliony obyvateli (žijícími na ploše asi jen o 20 % větší než Česko) s obrovskou exportní silou umožňuje vyrábět více elektřiny než 83milionové Německo. Výroba z jádra na tom má bezmála třetinový podíl s rostoucí tendencí, protože jižní Korea stejně jako ČR nemá žádnou vlastní ropu či zemní plyn a chce také postupně odejít od uhlí.
KHNP má potenciál dodat nový jaderný blok „na klíč“ a má samozřejmě všechny potřebné certifikáty vyžadované legislativou jak Evropské unie, tak České republiky. KHNP na výstavbě Dukovan výrazně spolupracuje s více než 200 tuzemskými firmami, mezi nimiž jsou samozřejmě všechna zvučná jména českého průmyslu. Ovšem i zde může KHNP vytáhnout „žolíka“ z rukávu: Jihokorejci totiž vlastní plzeňskou firmu Doosan, která se může logicky stát dodavatelem jaderné výstavby svou kompetencí při výrobě turbín, respektive dodávky strojovny.
Jihokorejci si ale také umí získávat pozitivní body u veřejnosti, protože budování jaderných elektráren vyžaduje širokou podporu veřejnosti. Sponzoring třebíčského hokejového klubu a tamní KHNP Arény i podpora školství formou stipendií nadaných studentů je ostatně chytrá cesta k tomu, jak si do budoucna zajistit potřebný špičkový personál. Toto „dobré lokální“ partnerství asi nebude patřit pro vládu ČR ke klíčovým kritériím, podle nichž se rozhodne, ale někdy o velkých věcech rozhodují maličkosti. A zlepšit celkově život lidí a vrátit jim a hlavně tuzemskému průmyslu opět stabilní a cenově dostupnou elektřinu, to je obecně klíčový úkol výstavby nových jaderných bloků. Pokud se na tom zásadně bude podílet Korejská republika, neoddiskutovatelný ekonomický tygr Asie, může na tom celé Česko nepochybně jenom vydělat.
PhDr. Milan Smutný