Výzkum spojení lidských mozkových buněk s umělou inteligencí získal financování od armády

Datum 22.07.2023

Photo: vecstock, Freepik

Téměř 600 000 australských dolarů v rámci programu National Intelligence and Security Discovery Research Grants získal výzkum pěstování lidských mozkových buněk na křemíkových čipech. Nové možnosti kontinuálního učení má změnit strojové učení. Uvedla to včera na svém portálu Monash University.

Na 800 000 mozkových uměle pěstovaných buněk jsou následně “učeny” plnit cílevědomé úkoly. Celosvětovou pozornost tohoto výzkumu dosáhly tyto buňky už vloni, kdy získaly schopnost mozkových buněk provádět jednoduchou počítačovou hru Pong, podobnou tenisu.

Tento výzkumný program vede docent Adeel Razi z Turnerova institutu pro mozek a duševní zdraví ve spolupráci s melbournským start-upem Cortical Labs. Podle něj práce výzkumného programu využívajícího laboratorně vypěstované mozkové buňky vložené do křemíkových čipů spojuje obory umělé inteligence a syntetické biologie a vytváří programovatelné biologické počítačové platformy.

“Tato nová technologická schopnost může v budoucnu nakonec překonat výkon stávajícího, čistě křemíkového hardwaru”, řekl Adeel Razi a dodal: “Výsledky takového výzkumu by měly významné důsledky v mnoha oblastech, jako je mimo jiné plánování, robotika, pokročilá automatizace, rozhraní mozek-stroj a objevování léčiv, což by Austrálii poskytlo významnou strategickou výhodu.”

Projekt získal finanční prostředky od prestižního australského grantového orgánu, protože nová generace aplikací strojového učení, jako jsou samořídící automobily a nákladní automobily, autonomní drony, doručovací roboti, inteligentní ruční a nositelná zařízení, “bude vyžadovat nový typ strojové inteligence, která se bude schopna učit po celou dobu svého života,” uvedl docent Razi.

Toto “nepřetržité celoživotní učení” znamená, že stroje mohou získávat nové dovednosti, aniž by ztrácely ty staré, přizpůsobovat se změnám a aplikovat dříve naučené znalosti na nové úkoly – to vše při šetření omezených zdrojů, jako je výpočetní výkon, paměť a energie. To současná umělá inteligence zatím nedokáže a trpí, podle Adeela Raziho “katastrofickým zapomínáním”.

Naproti tomu lidský mozek vyniká v neustálém celoživotním učení. Cílem projektu je vypěstovat lidské mozkové buňky v laboratorní misce, zvané systém DishBrain, aby bylo možné pochopit různé biologické mechanismy, které jsou základem celoživotního nepřetržitého učení.

Petr Svoboda
zdroj: Monash University

Dny teplárenství 700 x 200 px

Napsat komentář