Indické lunární vozítko sjelo úspěšně z rampy na povrch Měsíce

Datum 25.08.2023

Foto: NASA

Během několika hodin po historickém přistání indické kosmické sondy poblíž jižního pólu Měsíce sjelo jejich lunární vozítko z rampy přistávacího modulu. Pro Indii je to obrovský skok v kosmonautice. Dá se očekávat, že Indie má nakročeno stát se daleko úspěšnějším hráčem v kosmonautice než Rusko, jehož sonda Luna-25 se při pokusu o přistání na měsíční povrch rozbila.

“Indie se prošla po Měsíci,” uvedla státní Indická organizace pro výzkum vesmíru a dodala, že vozítko Čandraján-3 bude během 14 dní provádět experimenty, včetně analýzy minerálního složení měsíčního povrchu.

Sonda přistála na neprobádaném území, o němž se vědci domnívají, že by mohlo obsahovat důležité zásoby zmrzlé vody. Tu by mohli astronauté využívat jak při pobytu na Měsíci nebo při dalších letech na Mars. Brát vodu, bez které se lidské posádky neobejdou z naší planety je totiž příliš drahé, protože velice drahé jsou také starty ze Země. Objevením a především možnosti získávání teto vzácné tekutiny přímo z měsíčního povrchu by lidský průzkum vesmíru mohl zlevnit.

Pokud se bavíme o celkových nákladech na tento měsíční průzkum, tato indická mise na Měsíc stála přibližně 74 milionů dolarů, což je méně než polovina nákladů na ruský modul k jižnímu pólu, kterému v neděli selhaly motory a havaroval. Ten stal 200 milionů dolarů. Také je výrazně levnější než odhadovaný rozpočet plánovaného vozítka VIPER k jižnímu pólu Měsíce, který ná stát 433,5 milionu dolarů. Nízkou cenu také Indům pochválil Elon Musk, jehož společnost SpaceX má také obrovské ambice ve vesmíru.

Indická mise nazvaná Chandrayaan-3, která je první sondou, jež kdy přistála na jižním pólu Měsíce, byla také levnější než hollywoodské vesmírné trháky “Gravitace” (100 milionů dolarů), “Marťan” (108 milionů dolarů) a “Interstellar” (165 milionů dolarů).

Indická kosmonautika však na rozdíl od NASA nemusí veřejně sdílet tolik informací o svém rozpočtu. Není tedy jasné, co všechno se promítlo do odhadu nákladů ve výši 74 milionů dolarů. Navíc náklady na měsíční průzkum se nedají jen tak lehce srovnávat. Chandrayaan-3 váží pouhých 1 752 kilogramů, takže i tak malá váha se propsala do takto nízké ceny, protože menší přistávací moduly znamenají menší nosné rakety, menší součástky a méně materiálu.

Nicméně i když indický náklad byl lehčí (a tudíž i levnější), než náklady používané americkou NASA, tak je zároveň těžší než neúspěšná ruská mise Luna-25, která v době, kdy dosáhla oběžné dráhy Měsíce, vážila 1237 kg.

O Měsíc se nyní po Rusku a Indii pokouší i Japonsko. V neděli ráno má z vesmírného střediska Tanegašima na jihu Japonska odstartovat raketa H2-A Japonské agentury pro výzkum vesmíru (JAXA), která ponese pokročilou zobrazovací družici a lehký přistávací modul, který by měl na Měsíci přistát v lednu nebo únoru.