Rusko pod tlakem. V partnerství “bez limitů” má Čína navrch

Datum 29.11.2023

Foto: Pixabay, Pexels

Čína předvedla Rusku svou jasně dominantní pozici ve vzájemných obchodních vztazích v jejich nově utvořeném partnerství bez limitů, jak jej nedávno nazvali vůdci obou zemí. Nejnověji se to bude zřejmě týkat výstavby plynovodu Síla Sibiře 2, která bude pravděpodobně pomalejší, než se očekávalo.

Ruský prezident Vladimír Putin slíbil, v rámci tohoto strategického partnerství mezi Pekingem a Moskvou, že chce z Ruska do Číny vyvážet nejméně 98 miliard metrů krychlových plynu ročně. Pro přepravu takového množství plynu ovšem stávající plynovod Síla Sibiře 1 není určen. Ten dokáže dostat z Ruska do Číny maximálně 67 miliard metrů krychlových ročně.

Čína ale s výstavbou druhého plynovodu využívá své “vyjednávací pozice”. A ta je mnohem silnější než ta ruská. Pokud by byl nový plynovod dokončen, odvedl by 50 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, který dříve zásoboval Evropu, do severní Číny, což by znamenalo výrazné posílení energetické bezpečnosti Pekingu.

A Čína chce za tak velké množství plynu ještě výraznější slevy než doposud. V současné době prodává Rusko Číně zemní plyn se slevou 46 procent za 271 dolarů za tisíc metrů krychlových. Turecko a část Evropy platí Rusku 481 dolarů. Mimochodem z Ruska na Západ před vypuknutím války na Ukrajině proudilo 150 miliard metrů krychlových plynu ročně a Evropa za něj platila prémiovou cenu.

Země rudého draka dobře ví, že o tyto bohaté evropské partnery Rusko přišlo a teď se ocitá pod obrovským tlakem. Plynovod postavit zřejmě bude muset, jinak velké množství plynu přijde nazmar a Rusko přijde o peníze. Peking navíc nechce brát na sebe se stavbou plynovodu žádná rizika. Rusko tak bude, podle zdroje obeznámeného se situací jediná strana, která zaplatí celý účet za plynovod.

Čínskému odmítavému postoji ke spolufinancování pravděpodobně přispělo také to, že Peking chtěl původně vést trasu plynovodu přes čínskou prefekturu Altay v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang přímo z Ruska, aby se vyhnul Mongolsku. Rusko má v této oblasti přímou hranicí s Čínou o délce zhruba padesáti kilometrů, na západ od této krátké hranice se nachází Kazachstán a na východ již zmíněné Mongolsko. Rusové naopak chtěli vést plynovod právě přes Mongolsko, který by byl pro ně z poloostrova Jamal kratší, jak je znázorněno na výše uvedené mapě.

Čína byla pro Kreml velkou nadějí na zajištění slibných a výnosných obchodů s ropou a plynem poté, co Rusko zasáhly bezprecedentní sankce západních zemí v reakci na invazi na Ukrajinu, která zablokovala dodávky ruského zemního plynu do Evropy. Teď to vypadá tak, že zase o tak moc profitabilní byznys ze strany Ruska, jaký si zprvu představovali, zřejmě nepůjde. Ve srovnání s obchodováním s Evropou před ruskou invazí na Ukrajinu se dá očekávat výrazně nižší zisková marže v nových obchodních vztazích s Čínou.

Petr Svoboda
zdroj: South China Morning Post

Výstava Volty 700 x 200 px

Napsat komentář