Oppenheimer by dnes oslavil 120. narozeniny

Datum 22.04.2024

J. Robert Oppenheimer na snímku z roku 1944. Foto: Wikipedia

Julius Robert Oppenheimer je široké veřejnosti znám mimo jiné i ze stejnojmenného životopisného filmu Christophera Nolana, který byl v loňském roce (spolu s Barbie) nejúspěšnějším filmem a který byl minulý měsíc právem oceněn sedmi Oscary. Film jej zobrazuje především jako předního fyzika a vedoucího projektu Manhattan, v jehož rámci byla vytvořena atomová bomba, kterou Spojené státy následně nasadily ve druhé světové válce proti Japonsku. Níže se můžete dočíst více o jeho zajímavém životě.

Oppenheimer byl synem německého přistěhovalce, který zbohatl na dovozu textilu do New Yorku. Během vysokoškolských studií na Harvardu, kde obdržel v roce 1925 bakalářský titul v chemii, vynikal také v latině, řečtině i fyzice, publikoval dokonce poezii a studoval východní filozofii. Pro jazyky měl Oppenheimer velké nadání, naučil se později také i starověký indický jazyk sanskrt.

Po ukončení studia na Harvardu v roce 1925 odplul do Anglie, aby se věnoval atomovému výzkumu v Cavendishově laboratoři na Cambridgeské univerzitě, která měla pod vedením lorda Ernesta Rutherforda mezinárodní věhlas díky průkopnickým studiím atomové struktury. Doktorát pak získal až v roce 1927 v Německu, kde studoval pod známým Maxem Bornem zabývajícím se kvantovou mechanikou, za kterou byl Born v roce 1954 oceněn Nobelovou cenou. Born jej na univerzitě v Göttingenu seznámil s dalšími významnými fyziky, jako byli Niels Bohr a P.A.M. Dirac.

Po napadení Polska nacistickým Německem v roce 1939 varovali přední fyzikové v čele s Albertem Einsteinem před nebezpečím, které hrozí celému lidstvu, pokud nacisté jako první vyrobí jadernou bombu. Oppenheimer poté začal hledat postup, jak z přírodního uranu oddělit uran 235, a určovat kritickou hmotnost uranu potřebnou k výrobě takové bomby. V srpnu 1942 byl americkou armádou spuštěn projekt Manhattan jehož náplní bylo nalezení způsobu využití jaderné energie pro vojenské účely. Oppenheimer byl pověřen založením a řízením laboratoře, která by tento úkol splnila. V roce 1943 si vybral náhorní plošinu Los Alamos poblíž Santa Fe v Novém Mexiku.

Právě tam začalo jeho označování jako “otce atomové bomby”. Projekt Manhattan, který je označován za největší technovědecký projekt v dějinách světa, byl název projektu pro sestrojení atomové bomby, který vyvrcholil svržením bomb na Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945. Řídil jej generál Leslie Groves (ve filmu si jej zahrál Matt Damon) a mladý profesor Oppenheimer (ve filmu jej ztvárnil Cillian Murphy) na něj už tehdy zapůsobil svou inteligencí i praktičnosti. V Grovesových očích Oppenheimer zdánlivě dokázal proměnit teorie a laboratorní pokusy v atomové zbraně.

Pro americkou vládu měl tento projekt tu největší prioritu, v té době na něj vyčlenili více než 2 miliardy dolarů – v dnešní hodnotě se jedná o částku 50 miliard dolarů. I když právě Los Alamos bylo projektovým centrem v Novém Mexiku, na sestavení atomové bomby se také podílely závody na separaci U-235 v Oak Ridge v Tennessee a závody na výrobu plutonia v Hanfordu ve státě Washington.

Oppenheimer byl podle Harvard Gazette na samém počátku velmi nepravděpodobnou volbou pro vědecké vedení projektu Manhattan. Mnoho lidí si myslelo, že postrádá organizační schopnosti a smysl pro řízení lidí. Jeden z jeho kolegů o něm dokonce jednou řekl, že by nedokázal řídit ani stánek s hamburgery. A přesto všechny přesvědčil o pravém opaku. Mnoho lidí dokonce později říkalo, že byl zásadní osobou projektu – jeho role v organizování lidí a jejich motivování a v propojování světa mezi vědci a armádou byla naprosto klíčová.

Paradoxně po válce, kterou také jeho zásluhou vyhrály Spojené státy proti Japonsku, upadl Oppenheimer v nemilost amerických úřadů – v době McCarthyho éry mu byla odebrána bezpečnostní prověrka, což bylo posmrtně zrušeno až v roce 2022. Jeho velmi blízký vztah s Jean Tatlockovou a také odpor k vývoji vodíkové bomby, kterou prosazoval maďarsko-americký teoretický fyzik Edward Teller, byly také důvodem k jeho obvinění se styků s komunisty.

J. Robert Oppenheimer, který se narodil 22. dubna 1904, by dnes oslavil své 120. narozeniny. I když byl Oppenheimer třikrát nominován na Nobelovu cenu za fyziku – v letech 1946, 1951 a 1967 – nikdy ji nezískal. Zemřel 18. února 1967 v New Jersey na rakovinu hrtanu. Bylo mu 62 let. Jeho maželka Katherine “Kitty” Oppenheimer, s kterou měl dvě děti, zemřela o pět let později. Za svého života Oppenheimer prohlásil: “Věda není všechno, ale věda je velmi krásná.”