Stratosférický balon vynese teleskop od NASA 40 km nad Antarktidu

Datum 03.07.2022

Z výšky 40 kilometrů může teleskop detekovat vlnové délky světla, které jsou blokovány zemskou atmosférou a které nelze pozorovat ze země. Grafické znázornění: NASA/JPL-Caltech

V rámci svého vědeckého balónového programu NASA každoročně vypustí do zemské atmosféry 10-15 balónových misí. Pro nadcházející misi NASA použije balon o velikosti fotbalového hřiště, který vynese obří teleskop se zrcadly potažené niklem a zlatem, uvedla vesmírná agentura v tiskové zprávě.

Mise se jmenuje ASTHROS (Astrophysics Stratospheric Telescope for High Spectral Resolution Observations at Submillimeter-wavelengths). Samotné spuštění je naplánováno na prosinec 2023. Vysoko ve stratosféře bude ASTHROS pozorovat vlnové délky světla, které jsou blokovány zemskou atmosférou, v oblasti zvané vzdálené infračervené záření. Jeho velké zrcadlo zvýší schopnost dalekohledu pozorovat slabší zdroje světla a rozlišit jemnější detaily těchto zdrojů.

Primární zrcadlo mise ASTHROS o průměru 2,5 metru, které je zobrazeno na obrázku, je jedním z největších, jaké kdy letěly na balonu v takovéto výšce. Lehké zrcadlo je potaženo zlatem a niklem, aby lépe odráželo vlnové délky v infračervené oblasti. Foto: Media Lario

Tyto schopnosti jsou zásadní pro přístup mise ke studiu hvězdné zpětné vazby, procesu, při kterém se v galaxiích rozptylují oblaka plynu a prachu – ingredience pro vznik hvězd – někdy až do té míry, že se tvorba hvězd zcela zastaví. Ke zpětné vazbě přispívá mnoho procesů, včetně erupcí živých hvězd a explozivního zániku masivních hvězd v podobě supernov. ASTHROS bude sledovat několik oblastí tvorby hvězd v naší galaxii, kde tyto procesy probíhají, a vytvoří 3D mapy rozložení a pohybu plynu s vysokým rozlišením. Mise se rovněž zaměří na vzdálené galaxie obsahující miliony hvězd, aby zjistila, jak se zpětná vazba projevuje ve velkém měřítku a v různých prostředích.

Pozlacené zrcadlové panely ASTHROS se pouhým okem jeví jako rozmazané, jak je vidět vlevo. Při fotografování infračervenou kamerou (vpravo), však panel odráží obraz technika tak jasně, jako by se díval do zrcadla. Foto: Media Lario

Stavba zrcadla o průměru 2,5 metru byla dokončena v závěru minulého měsíce. Jeho návrh a stavba byly náročné kvůli dvěma klíčovým požadavkům: Zrcadlo a jeho nosná konstrukce musí být mimořádně lehké, aby mohlo cestovat balónem, a zároveň dostatečně pevné, aby zemská gravitace nedeformovala jeho téměř dokonalý parabolický tvar o více než 2,5 mikrometru, což je ještě méně než šířka lidského vlasu.

Pro navržení a následnou výrobu dalekohledu si NASA vybrala italskou firmu Media Lario zabývající se optikou. Ta je z dřívějška známá výrobou lehkých infračervených a optických zrcadel teleskopů, kterou použila při výrobě mnoha panelů pro primární zrcadla Atacama Large Millimeter Array, skupiny 66 pozemních teleskopů v Chile.

Richard Pappen
zdroj: NASA