NASA zveřejnila úžasné snímky z vesmírného teleskopu Jamese Webba

Datum 13.07.2022

Foto: NASA, ESA, CSA, and STScI

NASA zveřejnila první velmi ostré snímky pořízené teleskopem Jamese Webba, nejdražšího teleskopu postaveného touto americkou vesmírnou agenturou. NASA ve spolupráci s ESA (Evropská kosmická agentura) a CSA (Kanadská kosmická agentura) nabízí zájemcům o vesmír kompletní sadu prvních Webbových barevných snímků a spektroskopických dat během televizního přenosu, který začal v úterý 12. července z Goddardova střediska kosmických letů NASA v Greenbeltu ve státě Maryland. Každý snímek bude současně zpřístupněn na sociálních sítích i na webových stránkách agentury na adrese nasa.gov/webbfirstimages.

Mlhovina Carina

Snímek hvězdotvorné oblasti NGC 3324 v mlhovině Carina pořízený v infračerveném světle novým vesmírným dalekohledem Jamese Webba poprvé odhaluje dříve neviditelné oblasti zrodu hvězd. Foto: NASA, ESA, CSA, and STScI

Stephanův kvintet

Seskupení pěti galaxií Stephanův kvintet, je známý především díky tomu, že se objevil v klasickém filmu “It’s a Wonderful Life”. Dnes odhaluje Stephanův kvintet v novém světle vesmírný dalekohled NASA Jamese Webba. Tato obrovská mozaika je dosud největším snímkem nového teleskopu obíhajícího kolem Slunce ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země v takzvaném druhém Lagrangeově bodě neboli L2. Obsahuje více než 150 milionů pixelů a je sestavena z téměř 1 000 samostatných obrazových souborů. Informace z Webbu poskytují nový pohled na to, jak galaktické interakce mohly řídit vývoj galaxií v raném vesmíru. Foto: NASA, ESA, CSA, and STScI

Mlhovina Jižní prstenec

Toto srovnání vedle sebe ukazuje pozorování mlhoviny Jižní prstenec v blízkém infračerveném světle (vlevo) a ve středním infračerveném světle (vpravo) z Webbova teleskopu NASA. Na snímku z kamery NIRCam (Near-Infrared Camera) se bílý trpaslík nachází vlevo dole od jasné centrální hvězdy, částečně zakrytý difrakčním hrotem. Stejná hvězda – ale jasnější, větší a červenější – se objevuje na snímku ze středního infračerveného spektra (MIRI). Tento bílý trpaslík je zahalen silnými vrstvami prachu, díky nimž se zdá být větší. Obě hvězdy osvětlují vnější oblasti, které jsou zobrazeny oranžově, resp. modře. Snímky vypadají velmi odlišně, protože kamery NIRCam a MIRI zachycují různé vlnové délky světla. NIRCam pozoruje světlo v blízké infračervené oblasti, které je blíže viditelným vlnovým délkám, jež vnímají naše oči. MIRI jde dále do infračerveného záření a zachycuje střední infračervené vlnové délky. Druhá hvězda je na snímku z MIRI zřetelnější, protože tento přístroj dokáže vidět třpytivý prach v jejím okolí, čímž ji zřetelněji zvýrazní. Foto: NASA, ESA, CSA, and STScI

SMACS 0723

Vesmírný dalekohled Jamese Webba vytvořil dosud nejhlubší a nejostřejší infračervený snímek vzdáleného vesmíru. Tento snímek kupy galaxií SMACS 0723, známý jako Webbovo první hluboké pole, překypuje detaily. Tisíce galaxií – včetně nejslaběji zářících objektů, které kdy byly pozorovány v infračervené oblasti – se ve Webbově pohledu objevily poprvé. Tento výsek obrovského vesmíru pokrývá kousek oblohy o velikosti přibližně zrnka písku, které drží někdo na zemi na délku paže. Foto: NASA, ESA, CSA, and STScI

René Pajurek
zdroj: NASA

EPM 700 x 200 px

Napsat komentář