10 důvodů, proč mít nadšení z technologií budoucnosti

Datum 01.01.2017

V roce 1820 byla průměrná doba života méně než 40 let a přes 90 % populace žilo v obrovské chudobě a více než 80 % populace bylo negramotné. Dnes se lidé dožívají v průměru více než 70 let a jen méně než 10 % žije v extrémní chudobě. Poměr gramotných a negramotných se za posledních 200 let převrátil. Za tento vývoj zčásti vděčíme významným pokrokům v technologiích, které započaly ve věku průmyslu a pokračují dále směrem k věku informačních technologií.

S přáním všeho nejlepšího do nového roku vám redakce Volty.cz přináší přehled 10 nových úžasných technologií, které budou přetvářet náš svět a dále zvyšovat náš životní standard.

1. Samořiditelné automobily

Dnešní samořiditelné auta jsou v počtu ujetých kilometrů bezpečnější než vozidla řízené člověkem. Během příštích 5 let budou ještě bezpečnější a během dalších 10 let se stanou mainstreamem. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že více než milion lidí na světě ročně zemře při autonehodě. Za polovinou z těchto úmrtí jsou chodci, cyklisté nebo motorkáři sražení automobilem. Auta jsou hlavní příčinou úmrtí mladých lidí ve věku 15 až 29 let. Tak, jak automobily změnily svět ve 20. století, tak změní samořiditelné vozy století jednadvacáté. V mnoha velkých městech ukrojí parkovací místa pro auta 20–30 % z celkové rozlohy města a spoustu času zabírají místo, aniž by ho po dlouhou dobu opustila. Samořiditelná auta budou v permanentním používání (často přivolané aplikací ve smartphonu), takže dramaticky sníží potřebu parkování. Auta mezi sebou budou komunikovat – tím se sníží nehodovost a dopravní zácpy a přepravovaný člověk tak může svůj čas věnovat jiným aktivitám jako je práce, vzdělávání a pod.

2. Čistá energie

Snahy bojovat se změnou klimatu snížením nároků na energie nefungují. Naštěstí vědci, inženýři a podnikatelé usilovně pracují na vytvoření ceno­vě dosažitelné čisté energie. Díky technologickým pokrokům a výrobním postupům spadla cena solárních panelů od roku 1977 o 99 %. V mnoha státech jako je Austrálie nebo země Perského zálivu je již dnes výroba elektřiny ze solárních panelů levnější než z fosilních paliv. Náklady na větrnou energii rovněž výrazně klesly. V Indii je dokonce první letiště na světě, které ze 100 % využívá pro svůj provoz sluneční energii. A pokud se týká větrné energie, ČEZ zase navýšil svou akvizici v Německu navýšil svůj podíl větrné energie na hodnotu 100 MW výkonu. Ročně bude do německé sítě dodávat 210 GWh elektrické energie a pokryje tak spotřebu 100 tisíc domácností.

3. Virtuální a rozšířená realita

Teprve před nedávnem se staly počítačové procesory dostatečně rychlé na to, aby byly schopné rychle pracovat s virtuální a rozšířenou realitou. Společnosti jako Facebook, Google, Apple a Microsoft investují miliardy dolarů, aby virtuální a rozšířenou realitu udělaly pohodlnou, dostupnou a pro uživatele zcela pohlcující. Lidé si občas myslí, že tato nová realita může být využívana pouze ve hrách, ale časem najde využití v dalších aktivitách, například pro manipulaci s 3D objekty.

4. Drony a létající auta

“Cesty? Tam, kam míříme, cesty nepotřebujeme.” Dr. Emmet Brown

Technologie GPS měla zprvu využití pouze v armádě, ale dnes se používá k navádění do cílové stanice, přivolání taxi nebo k lovu Pokémonů. Stejně jako drony zahájily svou dráhu v armádě, dnes nacházejí své využití v civilní a komerční sféře, počínaje kontrolou kritických částí infrastruktury, jako jsou mosty, dráty vysokého napětí nebo k prozkoumávání oblastí zasažených přírodními katastrofami a konče jejich využitím při boji proti pytláctví. Na letošním veletrhu CES měl premiéru létající dron Ehang. Svůj létající automobil představili také Slováci.

5. Umělá inteligence

Umělá inteligence dosáhla v minulé dekádě obrovského pokroku, hlavně díky novým algoritmům a masivnímu nárůstu sběru dat a výpočetnímu výkonu. To vše může být využito téměř v jakékoliv oblasti. Vicarious pracuje na vývoji obecné umělé inteligence podobné lidskému mozku. Umělá inteligence Deep Mind od Googlu zase řídí tok energií do jejich datových center a na elektřině tak šetří miliony dolarů. Velkým příslibem nasazení umělé inteligence je zbavit lidi stále se opakujících úkolů. Někteří lidé se obávají ztráty pracovních míst v důsledku širokého nasazení umělé inteligence, ale historie nám ukázala, že ačkoliv některá místa v důsledku nasazení nových technologií zmizela, tak nová a podstatně lepší místa je nahradila. Je daleko jednodušší si představit ztrátu některých zaměstnání, než nová zaměstnání, která budou díky umělé inteligenci vytvořena. Dnes se miliony lidí živí jako vývojáři různých aplikací, operátoři dronů, marketinkoví specialisté pro sociální média. Práce, které v minulém století neexistovaly.

6. Kapesní superpočítače pro každého

V 2020 bude mít 80 % z nás smart­phone připojený k internetu. Nový 64bitový čip A10 Fusion v nedávno uvedeném iPhone 7 má přes 3 miliardy tranzistorů, což je zhruba tisíckrát více než měl procesor Intel Pentium používaný v osobních počítačích v polovině devadesátých let. Takže optikou této nedávné historie se můžeme dívat na tyto telefony jako na superpočítače.

­7. Kryptoměny

Z hlediska běžného uživatele se internet jeví jako jedna ucelená počítačová síť. Ve skutečnosti se ale skládá z celé řady sítí různých typů. O to, aby jednotlivé sítě mezi sebou dokázaly komunikovat a nebyly vzájemně izolovanými ostrůvky, se už tři desetiletí stará skupina protokolů TCP/IP. V síti ARPANET, přímém předchůdci internetu, se staly standardem počínaje prvním dnem roku 1983. Názvem protokol lze v oboru informatiky vnímat standard či konvenci, která umožňuje elektronickou komunikaci a také přenos dat mezi jednotlivými koncovými body (především počítače).

Můžeme je analyzovat hardwarově, softwarově nebo zkombinovat oba způsoby. Protokoly řídí sémantiku (to je věda o významu výrazů z nejrůznějších úrovní jazyka). Mnoho dnešních protokolů bylo vyvinuto před několika dekádami z velké části akademickou společností. Od té doby se vývoj protokolů téměř zastavil a vývoj se soustředil na vytváření sociálních sítí nebo různých aplikací. Technologie blockchain a kryptoměny toto mění tím, že poskytují nový obchodní model pro internetové protokoly. Tyto protokoly založené na technologii blockchain mají rovněž mož­nosti, které předchozí modely neměly. Například Capricoin založený na technologii blockchain může být používán k vytváření chytrých obchodních kontraktů a důvěryhodných databází.

8. Kvalitní on-line vzdělávání

Náklady na vysokoškolské vzdělání rostou, ale je tady alternativa pro každého, kdo vlastní počítač s internetovým připojením nebo smartphone. Encyklopedie Britannica v době, kdy se ještě vydávala, což bylo v roce 2010, stála 1 400 dolarů. Přístup na Wikipedii je zdarma. On-line vzdělávání se každoročně zlepšuje. Posledních 15 let MIT nahrává všechny přednášky svých profesorů a kompiluje je do 2 000 kurzů. MIT vždy určovalo trendy a dá se předpokládat, že ostatní budou tento institut následovat. Otevřené online kurzy také již nabízejí české univerzity.

„Myšlenka je jednoduchá: publikovat všechny učební materiály on-line a zpřístupnit je každému.“ Dick K.P. Yue, Profesor na MIT.

9. Věda poskytne kvalitní jídlo

Na zemi se snižuje plocha zemědělsky využitelné půdy a zmenšuje se dostatek pitné vody. Částečně je to způsobeno tím, že produkce jídla není dostatečně efektivní. Na produkci 1 kg hovězího se spotřebuje přes 10 tisíc litrů vody. Naštěstí byly vyvinuty nové technologie zlepšující naše stravování, jako např. nové řady jídel, které jsou chutné a nutričně bohaté náhražky za tradiční jídla, která nejsou natolik “přátelská“ vůči environmentálnímu prostředí. Start-up Impossible Foods vymyslel masové výrobky, které chutnají jako skutečné maso, ale jsou vyrobeny z rostlin. Jejich burgery spotřebují o 95 % méně půdy, o 74 % méně vody a vyprodukují o 87 % méně skleníkových emisí než tradiční hamburgery. Další startupy vytvářejí rostlinné náhražky za mléko, vejce a další běžná jídla. Některé z těchto produktů využívají genetické modifikace, významné vědecké technologie, která byla veřejnosti a médii nejvíce v Evropě kritizována jako nebezpečná, nicméně z velké části vědecké obce se takto modifikovaná jídla setkala s uznáním bezpečných potravin. Další zajímavý vývoj v rostlinné produkci je automatizovaný indoor farming. Díky pokrokům v solárních energiích, čidlech, osvětlení, robotizaci a umělé inteligenci jsou indoorové farmy životaschopné alternativy k tradičním farmám. V porovnání s tradičními farmami spotřebují tyto indoorové farmy 10x méně vody a půdy. Sklizně probíhají několikrát do roka a nejsou nijak závislé na počasí a rostliny není nutné stříkat žádnými pesticidy.

10. Nový vesmírný věk

Počátky vesmírného věku v polovině minulého století byly financovány jednotlivými vládami, v prvopočátku zejména Spojenými státy a tehdejším Sovětským svazem. Ale tento počáteční velký rozmach a s ním spojené obrovské rozpočty, postupně klesal. Například rozpočet NASA v 60. letech minulého století představoval 4,5 %  federálního rozpočtu USA – dnes představuje zhruba 0,5 % amerického rozpočtu. Dobrá zpráva je, že prázdné místo ve vesmírném průzkumu se dnes snaží zaplnit soukromé společnosti, které poskytují široký rozsah produktů a služeb. Počínaje startem raket jako je SpaceX od Elona Muska, přes umísťování komunikačních a pozorovacích satelitů až po odvážné vize, jako je těžba drahých kovů na prolétávajících asteroidech jak se o to snaží firma Planetary Resources. A to jsou jen některé z úžasných technologií v nadcházejícím věku.

Eaton 700 x 200 px

Komentáře k článku (1)

  1. No nevím, ale nevidím jediný důvod proč by roboti měli nám sloužit ? Proč ?

    Nová místa nevzniknou, protože všechny nám je vezmou roboti. Ve firmě co mají robotickou ruku, tak díky tomu žádné nevzniklo. (jenom koníčky – všichni by chtěli). Jinak jak jsem psal, tak i kdyby nás nechtěli zničit, tak se zničíme sami, protože když nemáme co dělat, tak vymýšlíme nesmysli – stačí se podívat na vládnoucí vrstvu. … Jo, vládnoucí vrstva to nám cpe, aby nás líp ovládli, ale jednou překročí bod, kdy ztratí kontrolu a myslím si, že tu kontrolu ztrácí s každým úspěšným projektem umělé inteligence … a to si neuvědomují!

    Škoda, že to Kennedy tenkrát neodpálil, měli bychom od robotů pokoj již aspoň na 1000 let. bylo by zajímavé jak by to dlouho trvalo než bychom obnovili svou “vyspělou” společnost. … -).

    A pozorovací satelity ? Fakt super. Chtěl bych vidět autora jak by se mu líbilo, že ho někdo neustále šmíruje. Ale on je z vládnoucí vrstvy, tak jemu to jde k ruce a až bude pozdě, tak už nic nezmůže.

Napsat komentář