Před osmdesáti lety zemřel Nikola Tesla, nejvýznamnější elektrotechnický inženýr

Datum 07.01.2023

Nikola Tesla – vynálezce, který svými objevy zásadně ovlivnil vývoj civilizace na naší planetě Zdroj: Wikipedia

Narodil se sice v Srbsku, ale světové slávy se mu dostalo až ve Spojených státech amerických a po vítězné “válce proudů”, kterou vedl s Edisonem, byl všeobecně respektován jako nejvýznamnější americký elektrotechnický inženýr. Jeho práce daly základ moderní elektrotechnice a mnoho jeho objevů mělo zásadní význam pro budoucnost. Tohle byl Nikola Tesla, který zemřel přesně před 80 lety poměrně chudý a zapomenutý.

Tesla studoval matematiku a fyziku na Technické univerzitě v Grazu a filozofii v Praze. V roce 1882 přišel při procházce na myšlenku bezkartáčového střídavého motoru a v písku na cestě vytvořil první náčrty jeho rotujících elektromagnetů. Ještě téhož roku se přestěhoval do Paříže a získal práci při opravách stejnosměrných elektráren u společnosti Continental Edison Company. O dva roky později emigroval do Spojených států.

Tesla přijel do New Yorku v roce 1884 a byl přijat jako inženýr v sídle Thomase Edisona na Manhattanu. Pracoval tam rok a Edisona zaujal svou pílí a vynalézavostí. V jednu chvíli Edison Teslovi řekl, že mu zaplatí 50 000 dolarů za vylepšenou konstrukci jeho stejnosměrného dynama. Po měsících experimentování Tesla předložil řešení a požádal o peníze. Edison to odmítl se slovy: “Teslo, ty nerozumíš našemu americkému humoru.” Tesla brzy poté skončil.

Po neúspěšném pokusu o založení vlastní společnosti Tesla Electric Light Company a po práci, kdy kopal příkopy za 2 dolary denně, našel Tesla sponzory, kteří podpořili jeho výzkum střídavého proudu. V letech 1887 a 1888 mu bylo uděleno více než 30 patentů na jeho vynálezy a byl pozván, aby o své práci promluvil před Americkým institutem elektroinženýrů. Jeho přednáška upoutala pozornost George Westinghouse, o kterém jsme psali už vloni.

Společnost Westinghouse Teslu najala, poskytla mu licenci na jeho patenty na střídavý motor a vlastní laboratoř. V roce 1890 Edison zařídil, aby byl odsouzený newyorský vrah usmrcen na elektrickém křesle poháněném střídavým proudem, což mělo ukázat, jak nebezpečný může být Westinghousem podporovaná myšlenka střídavého proudu. Tím si chtěl naklonit širokou veřejnost ke svému řešení stejnosměrného proudu.

Tesla, povzbuzen honoráři od Westinghouse, se opět vydal na vlastní pěst. Jeho sponzoři však brzy přinutili Teslu k novému vyjednání smlouvy, ve které se Tesla vzdal svých licenčních práv. V 90. letech 19. století Tesla vynalezl elektrické oscilátory, měřiče, zdokonalená světla a vysokonapěťový transformátor známý jako Teslova cívka. Experimentoval také s rentgenovými paprsky, dva roky před Guglielmem Marconim předvedl rádiovou komunikaci na krátkou vzdálenost a v Madison Square Garden pilotoval rádiem řízený člun kolem bazénu. Tesla a Westinghouse společně osvětlili Světovou výstavu v Chicagu v roce 1893 a ve spolupráci s General Electric instalovali generátory střídavého proudu u Niagarských vodopádů, čímž vytvořili první moderní elektrárnu.

V roce 1895 Teslova laboratoř v New Yorku vyhořela a zničila několik let staré poznámky a vybavení. Tesla se na dva roky přestěhoval do Colorado Springs a v roce 1900 se vrátil do New Yorku. Získal podporu finančníka J. P. Morgana a začal budovat globální komunikační síť s centrem v obří věži ve Wardenclyffe na Long Islandu. Finanční prostředky však došly a Morgan Teslovy velkolepé plány odmítl.

Tesla žil poslední desetiletí v newyorském hotelu a pracoval na nových vynálezech, i když jeho energie a duševní zdraví slábly. Jeho posedlost číslem tři a úzkostlivé mytí nádobí byly považovány za výstřednosti génia. Poslední roky strávil krmením městských holubů – a jak tvrdil, komunikoval s nimi.

Tesla zemřel ve svém pokoji 7. ledna 1943. Později téhož roku Nejvyšší soud USA zrušil čtyři Marconiho klíčové patenty a opožděně uznal Teslovy inovace v oblasti rádia. Systém střídavého proudu, který prosazoval a zdokonaloval, zůstává celosvětovým standardem pro přenos energie.

Richard Pappen
zdroj: Britannica

Dny teplárenství 700 x 200 px

Komentáře k článku (2)

Napsat komentář