Leaderboard Murr 1350 x 200 px
Bez časového omezení

Kloubní náhrady pacientům na míru: výzkumníci z VUT patentují nový design a technologii inserce kloubních implantátů

Datum 22.09.2020

S originálním způsobem řešení celosvětového problému opotřebení kloubů přišli výzkumníci z Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Jejich design a technologie nahrazuje opotřebený nebo poškozený kloub jen v nezbytně potřebném rozsahu, odstraňuje i určité vrozené vady, zachovává maximum pacientovy kostní hmoty a jako první na světě dodává kloubu potřebnou pružnost.

Operace poškozených nebo opotřebených kloubů patří mezi nejčastější chirurgické výkony. Pro pacienta se přitom jedná o náročný zásah do organismu. V současnosti se musí kost upravit na míru zvolenému implantátu, pacient tak lokálně v relativně velkém rozsahu přichází i o zdravé části tkáně. Kovové náhrady navíc neumí zajistit dostatečné odpružení a mohou způsobovat sekundární zdravotní problémy (odumírání kostní hmoty v místě implantátu, bolesti zad apod.).

„Když jsem se během svého působení v Sheffieldu ve Velké Británii poprvé seznámil s operací kolene, byl jsem jako laik doslova šokován tím, k jak velkému zásahu do lidského těla dochází. To byl rok 1997 a od té doby jsem přemýšlel, jak vyřešit kloubní implantáty, které se přizpůsobí na míru pacientovi, nikoliv naopak. Dlouhá léta jsem si myslel, že snad už nic nového nevymyslíme, ale naše finální řešení je originální a na vysoké technologické úrovni. Zvláště poslední léta už bylo spíše potěšením pozorovat, jak se daří našemu týmu integrovat dílčí kroky pokročilého designu a technologií,“ vzpomíná Miroslav Píška z Ústavu strojírenské technologie FSI VUT, který na vynálezu se svým týmem pracoval více než dvacet let.

Oproti současným řešením se design implantátu vyvinutý na VUT s vysokou přesností podřizuje skutečnému kloubu pacienta, kde nahrazuje chrupavku a nekrotickou kostní tkáň a nikoliv naopak, že by se podle hotového implantátu upravoval kloub pacienta. Vzniká totiž na míru na základě modelu, který vychází z CT snímků pacientova kloubu. Nový implantát je také výrazně lehčí než stávající odlitky, výkovky nebo obrobky, a přitom je dostatečně pevný a odolný. Je vyráběn z kovového prášku metodou EBM (angl. Electron Beam Melting), tedy tavením pomocí elektronového paprsku ve vakuu.

Právě hledání vhodného materiálu a technologie zabralo vědeckému týmu roky práce. „Přibližně před deseti lety se u nás zkoušely ve spolupráci s českými firmami laserové technologie 3D tisku, ale ty rovněž neskončily příliš povzbudivě. Vhodná se ukázala až aplikace 3D tisku z titanové slitiny ve vakuu pomocí elektronového paprsku,“ říká spoluautorka vynálezu Katrin Bučková, která na výzkumu pracovala jako studentka a výzkum se stal i nosným tématem pro její bakalářskou a diplomovou práci. „Mohla jsem komunikovat s vynikajícími odborníky z 3D modelování, materiálového inženýrství i se specialisty přímo v zahraničních firmách, z nichž švédská firma GE ARCAM byla velmi nápomocná. Nakonec rozhodla analýza úspěšných únavových zkoušek na Ústavu fyziky materiálů Akademie věd, kde vzorky vydržely i 13 miliónů cyklů bez porušení. Zkoušky potvrdily, že se jedná o mimořádně kvalitní materiál,“ dodává spoluautorka vynálezu.

Ke vpravení implantátu do těla pacienta není potřeba robotické ruky, jak vědci dříve zamýšleli. „Místo toho se vytvoří speciální šablona, pomocí které se implantát přesně napolohuje a zafixuje. Výztužné žebro dodává implantátu vysokou tuhost a odolnost proti poškození, třeba když odoperovaný člověk později upadne. A zmíněná elasticita se získává vhodným umístěním pružného členu – například ze silikonu – do sestavy protilehlého kusu. Její mechanické vlastnosti je možné dále upravit vzhledem k hmotnosti pacienta a předpokládané dynamice jeho chůze, což uleví mimo jiné i páteři,“ vysvětluje Miroslav Píška. A dodává, že jelikož je pružný díl „schovaný“ uvnitř protilehlého kusu, je implantát vhodný i pro pacienty alergické na silikon.

Na vývoji s vědeckým týmem spolupracoval i radiolog Petr Krupa z Fakultní nemocnice Ostrava. „Uvedený systém je vrcholovou ukázkou takzvané tailored surgery, neboli chirurgie na míru, a to při minimálním zásahu do biologického systému. V důsledku dojde k minimální traumatizaci pacienta a jeho tkání při dosažení maximálního terapeutického výsledku při remodelaci původní funkce patologicky změněného kloubu. Výsledkem může být dokonalejší obnovení pohybových možností pacienta a zkrácení doby jeho rehabilitace,“ hodnotí Krupa.

Vědecký tým už své řešení přihlásil k patentování. O využití vynálezu má zájem několik ortopedických a veterinárních klinik. Výzkumníci nyní řeší další kroky, které by pomohly dostat nadějnou technologii do klinické praxe.

Schneider - Alza – 700 x 200 px

VUT spustilo svůj podcast Technicky vzato

Datum 18.09.2020

Proč se rozložitelná láhev v lese nerozpadne? Vezmou nám roboti práci? Co dýcháme ve městech? My vám to řekneme jako lidi. Vědci, studenti a absolventi z Vysokého učení technického v Brně mluví jednoduše a poutavě o tématech, která se stále více stávají součástí lidských životů, přesto zůstávají pro svou odbornost zahalena nejasnostmi.

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Temelínská zásahovka má nové speciální vybavení

Datum 28.08.2020

Být ještě rychlejší a efektivnější při zvládání případných mimořádných situací jak v jaderné elektrárně, tak i mimo ni. Takový byl cíl nákupu nového zásahového vybavení Speciální jednotkou Policie ČR, přímo v areálu Temelína. Z velké většiny nové vybavení zaplatila Nadace ČEZ.

Extrémně lehký víceúčelový kevlarový žebřík, nové a výrazně pohodlnější oblečení pro odstřelovače a další specialisty, zásahové batohy, chrániče uší s aktivním potlačením hluku… To je jen část nového vybavení, které začínají testovat příslušníci speciální jednotky, která působí v elektrárně Temelín.

„Základní vybavení, jako jsou zbraně, máme srovnatelné s kolegy ze zásahových jednotek. Všichni speciálové ale navíc potřebují další doplňkové vybavení, které vůbec není levné. A třeba oblečení je extrémně důležité. Máte ho na sobě často celý den, musí plnit řadu funkcí. Proto jsme moc rádi, že se nám ho podařilo, díky grantu, doplnit,“ vysvětluje zástupce velitele Speciální jednotky Temelín mjr. Rostislav Urban.

Specialisté této jednotky, mezi kterými nechybí, pyrotechnici, odstřelovači potřebují vybavení, které se běžným policistům nepořizuje. Jejich práce je velmi specifická a tomu také odpovídá hodnota pořízených věcí. Vybavení přišlo na více než 1 700 000 korun, další příspěvek směřoval na obnovu vozového parku. Karbonový žebřík ulehčí práci policistům v rozlehlém areálu elektrárny. Žebřík je vlastně samostatná stavebnice, složený se přenáší jako větší „krosna“, nejen, že umožní přístup na střechy budov, ale také je vyroben jako nouzové přemostění, například mezi přístavbami a podobně.

Speciální policejní jednotky jsou umístěné v obou českých jaderných elektrárnách – Dukovanech i Temelíně. Počty jejich příslušníků i konkrétní zásahové postupy jsou tajné. Kromě samotné kritické infrastruktury ale mohou zasahovat i na celém území kraje.

„Policii, stejně jako další složky integrovaného záchranného systému, podporujeme v našem okolí dlouhodobě. Stejně jako my, i oni se snaží stále zlepšovat, nejen v oblasti výcviku, ale používají i nové technologie. A jsme rádi, že i díky našemu příspěvku patří mezi nejlepší,“ dodává za Nadaci ČEZ Petr Šuleř.

Nadaci ČEZ založila energetická společnost ČEZ v roce 2002, aby zastřešila svou dárcovskou činnost. Nadace ČEZ podporuje několika grantovými programy sociální, kulturní a sportovní projekty a aktivně spolupracuje s regiony. Výší rozdělených příspěvků se řadí ke špičce nadací v České republice.
Schneider - Alza – 700 x 200 px

Snižování hluku v průmyslových halách

Datum 25.08.2020

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT provedlo ve spolupráci se společností Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. divize ISOVER soubor výpočtových simulací, jejichž výsledky pomohou predikovat vliv střešních perforovaných trapézových plechů systémového řešení ISOVER Roof Acoustic na snižování hlučnosti v průmyslových halách.

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Koronavirus a neobvyklé počasí dopadají na českou energetiku

Datum 16.07.2020

První půlrok letošního roku přinesl pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) a také spotřebu elektřiny v České republice několik nečekaných událostí. Velký dopad měla teplá zima a také deštivý červen. Do toho jako příslovečná „černá labuť“ vplula pandemie COVID-19, která výrazně ovlivnila spotřebu energie. Společnost Amper Meteo proto připravila meziroční porovnání vlivu počasí na českou energetiku.

Především byla v důsledku teplé a suché zimy výroba energie z vodních zdrojů za celou zimu o 15 procent nižší než v zimní sezóně 2018-2019. V nížinách téměř nesněžilo a na horách se sněhové úhrny pohybovaly na 60-70 procentech dlouhodobého průměru. Na jaře proto nedošlo k obvyklému zvýšení průtoků v řekách a hladin v nádržích, a výroba z vodních elektráren tak meziročně spadla o 38 procent. Zlom přišel v červnu, který byl loni rekordně teplý a chudý na srážky, kterých spadlo jen 67 procent dlouhodobého průměru.

„Letos byly naopak úhrny v červnu místy i přes 200 mm za měsíc,“ vysvětluje hlavní meteorolog Amper Meteo Milan Šálek. „To se projevilo ve skokovém navýšení výroby z vodních elektráren, a to až o 48 procent oproti minulému roku.“

Výroba elektřiny z fotovoltaických elektráren byla v prvním pololetí jen o málo nižší než v minulém roce (98 procent). Na začátku roku se vyrábělo více energie než loni, ale zataženější červen způsobil pokles oproti červnu 2019 o 29 procent. Také výroba z větrných elektráren byla srovnatelná s minulým rokem, k čemuž přispěl hlavně větrný únor, během kterého se vyrobilo až o 80 procent více energie.

„V tu dobu přešlo přes republiku několik vichřic a orkánů, což občas způsobilo krátkodobé odstávky, ale celkově díky tomu byla výroba enormní. Teplejší zima také výrazně omezila ztráty způsobené námrazou,“ dodává Milan Šálek.

Spotřebu energie ovlivnila především pandemie COVID-19, ale také teplá zima a chladnější červen, během kterého například nebylo třeba tolik chlazení.

„Celkově se za první půlrok spotřeba elektřiny snížila sice jen o 5 procent, za duben a květen ovšem pokles dosáhl 11-13 procent. V červnu pak bylo možné pozorovat návrat k obvyklým hodnotám, pokles nastal ‚jen‘ o 7,2 procenta,“ analyzuje statistik Amper Meteo Kamil Rajdl.

„Utlumení hospodářské činnosti v důsledku pandemie letos podle odhadu Evropské komise způsobí propad českého hospodářství o 7,8 procenta. Na předkrizovou úroveň se pak podle aktuálních předpokladů vrátíme nejdříve 2022,“ doplňuje Jan Palaščák, šéf skupiny Amper, jíž je Amper Meteo součástí. „Spotřeba elektřiny bude tento vývoj poměrně přesně zrcadlit, na hodnoty z roku 2018 se dle našich předpokladů vrátí až někdy v roce 2023.“

Amper Holding poskytuje podnikům a municipalitám služby v oblasti decentralizované energetiky a je tak jednou z předních českých „ESCO“ (Energy Services COmpany) společností. Jde zejména o tyto energetické služby: energetický management, úspory se zárukou formou EPC projektů, výroba elektřiny a tepla přímo u klienta, realizace úsporných projektů i kogeneračních jednotek v naší investici, profesionální meteorologické předpovědi pro energetiku, dopravu, pojišťovnictví, zemědělství, provoz lokálních distribučních soustav. V návaznosti na realizaci první české virtuální elektrárny pokračuje Amper Holding v naplňování vize decentralizované, úsporné a nízkoemisní energetiky, nyní s hlavním důrazem na zvyšování energetické účinnosti a inovativní technologie.
Amper Meteo: Pro výrobu energie z OZE hraje důležitou roli počasí, tedy krátkodobá predikce slunečního svitu a větru. Obchodníkům umožňuje odhadovat objem elektřiny dodané smluvními dodavateli ze solárních a větrných zdrojů. A výrobci elektřiny mohou řídit výrobu například spouštěním kogeneračních jednotek tak, aby cenově co nejvýhodněji vykrývali spotřebu odběratelů. Amper Meteo je jediným poskytovatelem těchto specializovaných předpovědí v zemích V4.
Marek Němec
Schneider - Alza – 700 x 200 px

Průmysl potřebuje brzký rozjezd veletrhů

Datum 30.05.2020

Koronavirus zastavil v Česku veletržní byznys. Jeho rychlý restart je klíčový pro obnovení obchodních aktivit průmyslových firem. Právě na veletrzích potřebují zákazníkům a veřejnosti prezentovat své nové produkty a technologie a zároveň ukázat, že se český průmysl z krize zotavuje, zaznělo v sedmém díle ze série on-line konferencí, v nichž členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s pozvanými experty hledají cesty k restartu ekonomiky po koronavirové krizi.


Sedmý díl ze seriálu on-line konferencí Svazu průmyslu a dopravy ČR se zaměřil na restart veletrhů, které jsou klíčové pro opětovný rozjezd obchodních aktivit firem. Člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Jiří Holoubek k diskuzi pozval generálního ředitele Veletrhů Brno Jiřího Kuliše, generálního ředitele společnosti ABF Tomáše Kotrče, prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jana Wiesnera a ředitele Svazu strojírenské technologie Oldřicha Paclíka.

Navzdory nynější koronavirové krizi spousta firem dál investuje do nových technologií a do vývoje nových produktů. Chtějí je prezentovat zákazníkům i veřejnosti na výstavách a veletrzích. Tím v nadcházejících měsících ukážou, že se český průmysl z krize postupně zotavuje. Pozitivním signálem je, že na pondělní tripartitě se na výzvu Svazu průmyslu a dopravy ČR shodli vláda, zástupci firem a odborů, že letošní Mezinárodní strojírenský veletrh by se měl uskutečnit.

„Mezinárodní strojírenský veletrh bude nezbytný vzkaz, že česká ekonomika koronavirovou krizi zvládla. Svaz průmyslu a dopravy ho každoročně zahajuje svým Sněmem,“ komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Stejně jako ostatní vystavovatelé řeší i Svaz průmyslu a dopravy provedení svého stánku. Hygienická opatření, která se budou muset na veletrhu dodržovat, potřebuje znát co nejdříve.

„Apelujeme na vládu, aby uznala důležitost veletrhů pro fungování ekonomiky a vyňala jejich organizování z omezení, která jsou v platnosti pro hromadné akce. Samozřejmě s vědomím toho, že i na veletrzích budou muset vystavovatelé a návštěvníci dodržovat určitá proveditelná hygienická opatření. Jejich výčet potřebujeme znát dopředu, abychom mohli také plánovat doprovodné akce pro obchodní partnery a návštěvníky,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Organizátoři veletrhů a výstav museli ze dne na den kvůli opatřením proti šíření koronaviru zrušit připravované veletržní akce. Desítky malých a středních výstavářských firem napojených na veletrhy na pomoc z vládních podpůrných programů zpravidla nedosáhlo.

„Nejlepší vládní pomocí bude, když vláda veletrhy vyjme dnes či zítra ze zákazu konání hromadných akcí tak, jak to udělali v Německu, a my budeme moci začít připravovat plánované akce na podzim, byť s nějakými opatřeními. I v našem případě platí, že čas jsou peníze,“ uvádí Jiří Kuliš, generální ředitel Veletrhy Brno. Veletržní a eventový průmysl má i přes uvolňování opatření ze strany vlády stále červenou. „Jedná se o svébytný ekonomický obor, který byl uzavřen jako první a který počítá ztráty ve stovkách milionů korun,“ uvedl Kuliš.

Konání letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu je důležité pro české výrobce strojů, aby si udrželi středoevropské trhy. „Věříme, že hygienická situace umožní konání MSV, je to klíčová událost pro náš obor. Jsme rádi, že ministerstvo průmyslu a obchodu jeho konání podporuje. Přesvědčujeme i naše členy, aby se MSV zúčastnili. Koronavirová krize přišla v době, kdy už se strojírenství potýkalo s poklesem poptávky. O to více by proto firmy i vláda měly investovat do veletrhů a podobných akcí,“ tvrdí Oldřich Paclík, ředitel Svazu strojírenské technologie.

Podzimní veletržní sezóna začíná už na přelomu srpna a září. „Veletrh není restaurace nebo hotel, který otevře a čeká na zákazníky. My musíme oslovit vystavovatele, zorganizovat veletrh i s doprovodnými akcemi a teprve pak veletrh otevřít. Na to potřebujeme čas. Začít s přípravami musíme už teď. Hygienická opatření zajistit umíme,“ dodává Tomáš Kotrč, generální ředitel společnosti ABF, která je pořadatelem mj. největšího stavebního veletrhu FOR ARCH na pražském výstavišti v Letňanech.

Zástupci firem na vládu tlačí, aby se veletrhy mohly na podzim opět rozběhnout. „Už před měsícem jsme žádali vládu, aby udělala vše pro obnovu konání podzimních veletrhů. Na jejich přípravu je třeba minimálně půl roku. Je dobře, že ministr zdravotnictví už dostal za úkol, aby odstranil bariéry pro konání veletrhů a specifikoval hygienicko-epidemiologická podmínky pro organizaci veletrhů,“ říká Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR
Schneider - Alza – 700 x 200 px

Největší projekt energetických úspor se rozběhl. ČVUT ušetří 20 mil. Kč.

Datum 18.01.2020

V devíti areálech ČVUT v Praze startují stavební a energeticky úsporná opatření, která sníží spotřebu energie o 20 milionů korun ročně. Modernizace zajistí i kvalitnější prostředí pro studenty a sníží emise CO2 o 4 125 tun. Projekt je poskytován formou EPC, kdy se investice splácejí přímo z ušetřených peněz a dodavatel za dosažení úspor smluvně ručí. Dodavatelem je společnost ENESA z ČEZ ESCO.

ČVUT v Praze patří mezi pět největších vysokých škol v ČR. Modernizace se týká Novoměstského hotelu, Studentského domu a sedmi kolejních areálů, často historických objektů, které mají velké nároky na spotřebu energie. Vedení ČVUT se proto před časem rozhodlo pro rozsáhlou modernizaci těchto objektů s cílem snížit spotřebu tepla, plynu, elektřiny a vody. ČVUT díky využití energetických služeb se zárukou úspor (EPC) ušetří 26 % stávajících nákladů na energie a vodu.

„Projekty energetických úspor realizované formou EPC kladou velký důraz nejen na úspory energií, ale také na životní prostředí a snižování klimatické stopy. Ročně díky tomuto projektu uspoříme více než 4000 tun CO2 a výrazně zvýšíme provozní efektivitu našich budov a díky souvisejícím modernizačním opatřením i jejich hodnotu,“ vysvětluje rektor ČVUT, doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc.

„Je to pro nás čest pracovat na modernizaci ČVUT, které dalo světu Christiana Dopplera nebo Františka Křižíka a úspěšně jím prošla i řada pracovníků ČEZ. Kde jinde bychom měli instalovat naše chytrá energetická opatření než právě zde,“ říká generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.

Téma energetických úspor je čím dál aktuálnější. Evropská unie si stanovila cíl do roku 2030 snížit spotřebu energií o 32,5 %. Závazek týkající se energetických úspor je pro Evropu jedním ze základních bodů klimatické politiky, stejně důležitým jako cíle v oblasti výroby energií z obnovitelných zdrojů. Právě projekty EPC mají být jedním z nástrojů, jak těchto cílů dosáhnout.

Při využití EPC dodavatel za dosažení úspor smluvně ručí, jinak rozdíl sám doplácí. Zákazník nemusí na modernizaci dávat peníze ze svého rozpočtu, náklady na instalaci úsporných opatření se postupně uhradí z dosažených úspor energie. Například projekty EPC od ČEZ ESCO uspořily českým obcím a veřejným institucím téměř 1,4 miliardy korun.

ČVUT má jedny z vůbec největších kolejí v Česku. Konkrétně jde o Koleje Strahov, Hlávkovu kolej, Koleje Podolí, Masarykovu kolej, Sinkuleho kolej, Dejvickou kolej, Kolej Orlík a Kolej Bubeneč. Vůbec nejstarším areálem je Hlávkova kolej, otevřená roku 1904 a postavená podle projektu Josefa Fanty, autora budov Hlavního nádraží v Praze nebo Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Koleje Strahov jsou zase s kapacitou přes 4 600 lůžek největším ubytovacím kampusem v Evropě.

„ČVUT neustále pracuje na zkvalitňování úrovně ubytování studentů. Průběžně obnovuje a zlepšuje vybavení pokojů studentů, ale i zájmových místností a společných prostor. Pracujeme ale také na vylepšení technického zázemí a příkladem je tento projekt. Energetické úspory formou EPC mají tu výhodu, že nemusíme investovat vlastní prostředky. Investici hradí dodavatel ČEZ ESCO a splácí se ze samotných úspor,“ říká kvestor ČVUT Ing. Jiří Boháček.

Za posledních 15 let je Správa účelových zařízení ČVUT (SÚZ ČVUT), která má na starosti koleje, menzy a sportoviště, na nejvyšším počtu ubytovaných studentů. Obsazenost kolejí ČVUT se pohybuje nad hranicí 7500 ubytovaných. SÚZ ČVUT se zároveň snaží o neustálé zkvalitňování stravovacích služeb ve svých menzách a výdejnách. V rámci všech vysokoškolských stravovacích zařízení v České republice je na předním místě s počtem 1,6 milionu připravených jídel ročně.

Současná investice do modernizace vytápění, vzduchotechniky, osvětlení, ale i výměny oken, dveří a zateplení představuje 220 milionů Kč bez DPH. Téměř třetina investice, konkrétně 67 mil. Kč, bude hrazena pomocí dotace z Operačního programu životní prostředí (OPŽP). Dotace hradí stavební úpravy, které mají dlouhou dobu návratnosti, ale bez kterých by byl celkový přínos energetické modernizace menší.

Součástí projektu je i důsledný energetický management. Data o spotřebě energií ve všech areálech budou průběžně vyhodnocována a poslouží k hledání dalších vylepšení, která by přinesla nové úspory financí i CO2. Celkem dojde například k výměně 16 838 svítidel, 23 zdrojů tepla o celkovém výkonu 8 850 kW, instalaci 5 766 šetřících prvků na vodě nebo rekonstrukci vzduchotechniky o objemu 116 000 m³ vzduchu za hodinu.

Modernizace kolejí je první z řady rozsáhlých projektů, které vznikají díky novému nastavení dotací z Operačního programu životní prostředí (OPŽP). Žadatelé, kteří se zaváží modernizovat s minimálně 10% prokazatelnou úsporou energie, jsou odměňování 5 % dotace navíc.

Kromě zaručené každoroční výše úspor energie po dobu trvání projektu, ze které se postupně splácí investice, je další výhodou EPC i prokazatelnost a transparentnost úspor a princip jednoho dodavatele, který zodpovídá za zdar projektu.

„Svým rozsahem se v případě ČVUT jedná o přelomový projekt v oblasti energetických úspor, kde využijeme vylepšená technická řešení z podobných projektů v Národním divadle, Kongresovém centru Praha nebo Akademii výtvarných umění,“ dodává Václav Taubr, generální ředitel ENESA.

Co se týče ekologického přínosu, ke snížení emisí lze přičíst i roční úsporu vody za 5,3 mil. Kč, což představuje objem vody ve 29 olympijských bazénech.

Realizace opatření bude probíhat během letošního roku, úspory bude moci ČVUT začít sčítat v lednu 2021 a první konkrétní výsledky budou známy po roce fungování projektu.

Technické parametry projektu:

  • Investice bez DPH: 219, 5 mil. Kč
  • Délka trvání projektu: 11 let
  • Počet areálů: 9
  • Počet objektů: 30
  • Počet vyměněných svítidel: 16 838
  • Počet modernizovaných zdrojů tepla: 23 (8 850 kW)
  • Počet instalovaných šetřících prvků na vodě: 5 766
  • Objem vzduchu rekonstruované vzduchotechniky: 116 000 m3/hod

Garantované roční úspory:

  • Úspora energie v Kč: 20,5 mil. Kč bez DPH
  • Úspora tepla: 23,5 TJ
  • Úspora elektřiny: 2,3 GWh
  • Úspora vody: 71 500 m3

Energetické služby se zárukou úspor (EPC, z angl. Energy Performance Contracting, zkráceně EPC) zahrnují návrh úsporných opatření, přípravu, realizaci a příp. zajištění financování projektu vedoucí k úsporám energie budov. Zákazník nepotřebuje žádné vlastní finanční zdroje, protože realizaci postupně poskytovateli splácí z výsledných a smluvně garantovaných úspor. Veškerá rizika projektu nese poskytovatel a v případě, že úspor není dosaženo dle předem stanoveného modelu, hradí poskytovatel rozdíl. Investice do projektu metodou EPC mají návratnost 6 až 10 let.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2019/20 nabízí ČVUT svým studentům 170 akreditovaných studijních programů a z toho 53 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1620 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 498. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 283. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems” je na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ a „Material Sciences“ na 301.–350 místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete na www.cvut.cz.
Schneider - Alza – 700 x 200 px

Ze skladu otrokovické ZŠ Trávníky vznikla unikátní snoezelenová místnost

Datum 29.12.2019

Děti ze Základní školy Trávníky v Otrokovicích dostaly pod stromeček originální dárek. Díky iniciativě maminek ze sdružení rodičů a 90tisícovému příspěvku Nadace ČEZ vybudoval školní psycholog první snoezelenovou místnost v Otrokovicích, která učitelům pomůže uvolnit a zároveň aktivizovat školáky. Největší přínos bude mít pro děti, které mají zdravotní nebo psychické problémy.

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Český patentový úřad letos oslavil 100 let od svého založení

Datum 24.12.2019

Loni tomu bylo sto let od vzniku samostatné Československé republiky. Letos toto kulaté jubileum připadá na založení Československého patentního úřadu. V roce 1919 byl zřízen patentní úřad a patentní soud, oba se sídlem v Praze. Rok 1919 je výrazným mezníkem rovněž z toho důvodu, že v témže roce Československo přistoupilo k Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví. Československý patentový zákon vycházel z toho rakouského, který ve své době měl ty nejpokrokovější patentové předpisy v Evropě. Patent se tehdy uděloval na 15 let a to původcům, přičemž za původce se považovali první přihlašovatelé, pokud se neprokázal opak. Majitel patentu byl oprávněn výlučně předmět patentu po živnostensku vyrábět, uvádět do obchodu, prodávat nebo jej užívat. Zvláštností rakouského patentního zákona bylo ustanovení § 114 odst. 9, které umožnilo přiznat patent na vynález chudým díky pozdržení, respektive osvobození od platby udržovacích poplatků na vynález.

Více o historii patentového práva se dočtete z následujícícho výtažku diplomové práce Mgr. Radany Lebedové.

Vývoj patentového práva

Technický pokrok doprovází vývoj lidské civilizace již od svých počátků, ať již se jednalo o vynalezení prvních primitivních nástrojů jako pěstní klín či vynález kola.
V době mnohem pozdější pak s dalším rozvojem civilizace přichází i první pokusy důmyslné výsledky tvůrčí činnosti chránit a nárokovat si jejich další tvorbu. Skutečný rozkvět potom nastal v období průmyslové revoluce, kdy došlo k rapidnímu nárůstu nových vynálezů a jejich upotřebení v průmyslu a obchodu. S tím sílil požadavek na ještě vyšší a potřebnější ochranu těchto řešení. V tuto dobu se pochopitelně ještě nedá hovořit o patentovém právu, lze však již vypozorovat jisté rysy charakteristické pro systém patentové ochrany.
Studium předchozí právní úpravy, jakož i jejího celkového vývoje, je dle mého názoru důležité, neboť historickoprávní komparace by měla napomoci pochopení smyslu existence současné právní úpravy. Vývoj patentového práva (nejen) na našem území nelze pominout, např. již v období první republiky fungoval v tehdejší Československé republice poměrně rozvinutý systém patentové ochrany s řádným institucionálním aparátem. Bohužel v důsledku druhé světové války a společenského převratu v letech následujících došlo k přetržení tohoto zdárného vývoje a patentové právo s jeho základními principy, jimiž se budu dále rovněž zabývat, bylo poměrně razantně potlačeno a modifikováno – ostatně jako rozsáhlá oblast soukromého práva.
Bez důkladného zkoumání historických souvislostí by tak bylo možné lehce nabýt dojmu (a mnohdy tomu tak i bývá), že po revoluci v roce 1989 a návratu k demokratickému právnímu státu nebylo v oblasti patentového práva na co navazovat.

Počátky patentového práva

Na samém počátku patentového práva zřejmě stála snaha obchodníků a řemeslníků (ostatně jako i dnes) ochránit své jedinečné řešení určitého problému a ideálně získat monopolní postavení na trhu. Například v oblastech starověkého Egypta a Babylónie byly výrobky a postupy převyšující dostupnou úroveň techniky utajovány právě za účelem získání a uchování monopolního postavení výrobců. V Babylónii byl další technický pokrok stimulován odměnou za zlepšení fungování zemědělství.
Nejstarší dochovanou psanou zmínku o právu podobnému základním principům dnešního patentového práva, byť se nejednalo o oblast techniky, představuje právní úprava řeckého městského státu Sybaris z přibližně 5. stol. př. n. l., kdy kuchař, který vynalezl určitý pokrm, získal po dobu jednoho roku výlučné právo vynalezený pokrm využívat a osobovat si z něj veškerý zisk. Toto právo mělo motivovat ostatní k práci, čímž měl být zajištěn další pokrok.
S patentovou ochranou byla již od počátků svého vývoje spojována zvláštní výsada panovníka udělená tvůrci vynálezu. Tuto výsadu představovalo časově omezené právo tvůrce vytvořenou novinku výlučně využívat. Po určité době přešlo toto právo na panovníka (resp. stát) nebo bylo dáno k dispozici společnosti. V období středověku byla ochrana vynálezů založená na systému udělování privilegií a monopolů, jež však panovník uděloval zcela dle svého uvážení. Mohlo se jednat o cokoliv od finančních benefitů, výhodnějšího zdanění či exempci z jednotlivých zákonů. Zavedení privilegií s sebou přineslo vznik konkurence a podnítilo zájem o další vynálezeckou činnost.
Mezi první oblasti, kde byla udělována privilegia na vynálezy, patřila Florencie. Ve Florencii získal roku 1421 architekt Filippo Brunelleschi zvláštní výsadu na osobitý způsob převozu nákladu mramoru po řece Arno pomocí člunu se speciálním zvedacím zařízením. Toto privilegium mu bylo uděleno po dobu tří let a Brunelleschi současně s ním obdržel i právo zapálit loď, jež by tuto výsadu porušila. Prvním obecně závazným předpisem se potom může pyšnit Benátská republika, která dne 19. března 1474 vydala dekret o ochraně vynálezů na území Benátské republiky. Dekret v poměrně stručném textu stanovil základní principy charakteristické pro moderní patentové právo – na rozdíl od individuálně postaveného systému privilegií (které mohlo být uděleno prakticky komukoliv) přiznával dekret ochranu vynálezcům, vynález musel být nový a výsledkem vynálezecké činnosti. Dále zakotvil princip teritoriality, princip výlučnosti a časové omezenosti, registrační princip, zavedl náhradu za porušení patentového oprávnění a dokonce zakot-vil institut nucené licence. Tento dekret byl, jak je zřejmé, na svou dobu (a navzdory napříč společenskými vrstvami usazené nevoli týkající se vynálezectví) velmi pokrokový, a přestože jeho aplikace byla omezena pouze na území Benátské republiky, poměrně rychle se povědomí o něm rozšířilo do celé Evropy a stal se tak inspirací pro další země jako Francie, Německé země či Holandsko.
Mezi kolébku systému privilegií však patřila bezesporu Anglie. Zde se udělování privilegií poměrně rychle rozmohlo, již ve 13. století platilo, že privilegium bude uděleno tomu, kdo přiveze do Anglie jakoukoliv novinku z oblasti manufaktury. První privilegia nebyla udělována jednotlivcům, nýbrž celým skupinám řemeslníků. Nejstarší zmínka o udělení privilegia na vynález je pak datována rokem 1440 a jeho udělením se může pyšnit John Shiedam (a jeho společníci), který privilegium získal na proces zpracování soli. Zajímavostí je, že privilegium v roce 1452 získali i čeští horníci díky jejich znalosti vědeckých metod v dolování. Individuální privilegium bylo poprvé uděleno zřejmě roku 1449, kdy Jindřich IV. udělil na dobu dvaceti let Johnovi z Utynamu výsadu na způsob výroby barevného skla. Podle historiků však takto udělené privilegium představovalo spíše výjimku z pravidla, další individuální privilegia se začala prokazatelně udělovat až přibližně o sto let později.
Zvláštností tehdejšího systému bylo přitom udělování výsad nejen na vynálezy, ale udělovány byly i obchodní a výrobní monopoly. Privilegia (a monopoly) tedy nebyla udělována pouze vynálezcům, nýbrž poměrně často i obchodníkům a řemeslníkům, což však významně ochromovalo obchod, jakož i s ním související rozvoj společnosti. Další brzdnou silou tehdejšího vývoje byla i soustava cechů, v té době rozšířená po celé Evropě. Z toho důvodu byl roku 1623 přijat antimonopolní zákon – Statute of Monopolies, který prohlásil veškerá do té doby udělená privilegia za neplatná, nadále ponechal pouze patenty na vynálezy prvních a skutečných vynálezců a nahradil pojmy privilegium a monopol společným názvem patent. Patentovou ochranu stanovil na dobu 14 let a patenty měly představovat nástroj k podpoření inovace, ať už skrze dovoz či domácí vynálezeckou činnost, za současného zlepšení soutěžního prostředí – zrušením privilegií došlo současně ke zrušení monopolů. Statute of Monopolies je považován za první moderní předpis patentového práva a stal se vzorem patentové ochrany pro další státy, zejména pro americký systém patentového práva.

Vývoj patentového práva na území ČR

Středověk

Rovněž na našem území byl rozvoj patentového práva spojen nejprve s udělováním privilegií. Jak jsem již uvedla výše, česká znalost v oblasti dolování byla známa i za hranicemi. Nikoho snad proto nepřekvapí, že první privilegium týkající se vynálezu bylo uděleno na vybudování zařízení k čerpání vody z dolů, a to roku 1315 pánům Konrádovi z Kamene a Husovi z Krásné Hory. Na vynálezy a nové výrobky byla stejně jako v zahraničí udělována privilegia výlučná, jež udělila výlučné právo k využití určitého vynálezu, a tak vznikaly jakési kořeny práva podobného patentnímu právu. V roce 1810 byl přijat rakouský zákon o privilegiích, prvním samostatným zákonem upravujícím ochranu vynálezů na našem území byl však až císařský patent z roku 1832, vydaný císařem Františkem II. Na základě tohoto patentu bylo uděleno více než 5 000 privilegií na vynálezy. V souvislosti s průmyslovou revolucí a přeměnou výrobních vztahů přestal být postupně císařský patent vyhovujícím a základ­ním kamenem patentového práva se 11. ledna 1897 stal říšský patentový zákon č. 30/1897 ř. z., nazývaný také patentní zákon.

Moderní patentové právo

Po vzniku samostatné Československé republiky byl do československého právního řádu rakouský patentní zákon recipován zákonem č. 11/1918 Sb. z. a n., o zřízení samostatného státu československého. Rakouský patentní zákon však nebyl jediným předpisem patentového práva platným na našem území. Vedle něj totiž platil na území Slovenska a Podkarpatské Rusi uherský zákon o vynálezeckých patentech z roku 1895. Za účelem odstranění tohoto dualismu byl proto o rok později přijat zákon č. 305/1919 Sb. z. a n., týkající se prozatímních opatření na ochranu vynálezů, který pro celé území Československé republiky ponechal v platnosti rakouský patentní zákon.
Tento předpis zároveň zřídil patentní úřad a patentní soud, oba se sídlem v Praze a provedl další minoritní změny patentního zákona v souvislosti s novými podmínkami suverénního státu.
Rok 1919 je výrazným mezníkem rovněž z toho důvodu, že v témže roce přistoupilo Československo k Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví.
Rakouský patentní zákon patřil ve své době k nejvýznamnějším a nejpokrokovějším patentovým předpisům v Evropě. Příkladem se sluší uvést nejpodstatnější chara­kteristiky zákona. Ten dle ustanovení § 1 považoval za patentovatelný vynález novou, technicky vyjádřenou tvůrčí myšlenku, udávající cestu k řešení technického problému a vedoucí k určitému technickému účinku, který je možno živnostensky zužitkovat. Jak je vidno, rovněž jako současné patentové právo, ani tento zákon neobsahoval legální definici vynálezu. Dle ustanovení § 14 patentního zákona se patent na vynález uděloval na dobu 15 let, a to původcům, přičemž za původce se považovali první přihlašovatelé, pokud se neprokázal opak. Majitel patentu byl oprávněn výlučně předmět patentu po živnostensku vyrábět, uvádět do obchodu, mít na prodej nebo jej užívat. Dále například přiznával zvláštní ochranu osobám ve služebním poměru. Zvláštností rakouského patentního zákona bylo ustano­vení § 114 odst. 9, které umožnilo přiznat patent na vynález chudým díky pozdržení, resp. osvobození od platby udržovacích poplatků na vynález. Za zmínku rovněž zcela jistě stojí, že k rakouskému patentnímu zákonu byl vydán rozsáhlý komentář, který dodnes nebyl překonán a zůstává zdrojem informací a poučení i pro současné studium patentového práva. Autorem, který celé dílo sestavil a krom komentáře k jednotlivým ustanovením do publikace zahrnul rovněž četnou judikaturu, byl tehdejší odborný referent Patentního úřadu František Vitáček.
Co se týče Patentního úřadu v období první republiky, skládal se z presidenta úřadu, jeho náměstka a počtu řádných a mimořádných členů, kdy mimořádní členové byli úředníci jmenovaní do funkce na dobu pěti let. Patentní úřad se dělil na přihláškové, stížnostní a zrušovací oddělení. Funkčně podléhal Ministerstvu průmyslu a obchodu. Činnost úřadu ovšem narušil příchod druhé světové války, navázal na něj až Úřad průmyslového vlastnictví, zřízený zákonem č. 21/1993 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky.
V souvislosti s druhou světovou válkou došlo k pozastavení dosavadního vývoje patentového práva, který sice krátce pokračoval v poválečných letech, načež byl však po další půlstoletí přetržen. Posledním přijatým předpisem bylo nařízení č. 345/1938 Sb., kterým se dočasně prodlužují lhůty na předkládání prioritních dokladů při přihlašování patentů, jež legislativně řešilo mimořádné poměry, které vznikly v předvečer zániku Československé republiky. Dle pokynu Německé říše neměl od roku 1940 Patentní úřad přijímat nové přihlášky a celá patentová agenda byla převedena do gesce říšského patentního úřadu v Berlíně, zároveň byla platnost patentů vydaných v Německu rozšířena i na území Protektorátu. Patentní úřad tak byl ve své činnosti zcela ochromen. V roce 1944 byla nařízena likvidace Patentního úřadu. Velká část úřadu byla rozestěhována na různá místa v Praze a převážná část úřednického aparátu byla převedena do jiných zaměstnání. Za tohoto stavu došlo k osvobo­zení českého území a k ukončení 2. světové války.
Vzhledem k narušení patentových práv (ale i práv týkajících se živnostenského vlastnictví, živnostenských vzorků a ochranných známek) během 2. světové války byly členské státy Pařížské úmluvy (a tedy i Československo) svolány na mezinárodní konferenci v Neuchâtelu, jež 8. února 1947 vyústila v uzavření Dohody o zachování nebo obnově práv živnostenského vlastnictví, dotčených druhou světovou válkou, včetně dvou protokolů a následně byla ratifikována Československou republikou. Na přijetí této dohody navázal zákon č. 52/1948 Sb., o mimořádných opatřeních v oboru ochrany vynálezů, který zejména prodloužil prioritní lhůty, jakož i další související lhůty. Zákon č. 7/1952 Sb., o přechodných opatřeních v oboru patentů, potom ponechal patenty udělené Patentovým úřadem v Berlíně za 2. světové války v platnosti.

Vynálezecké právo

V souvislosti s přeměnou hospodářské politiky státu z kapitalistické společnosti na centrálně řízenou ekonomiku v únoru 1948 došlo k postupné degradaci patentového práva, jež vyvrcholila přijetím zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, a k přetržení dosavadního vývoje patentového práva. Legalita patentového práva byla utlumena na dalších několik desítek let. Společně s razantní proměnou patentového práva došlo i ke změně v terminologii, jelikož název patentové právo vychází z označení práva k vynálezu – patentu a ne z předmětu ochrany, jímž je vynález; napříště byla práva k vynálezům nazývána jako vynálezecké právo. Odklon od dosavadního pojmosloví rovněž souvisel s potlačením majetkových práv k vynálezu.
Rakouský patentní zákon platil (vyjma období 2. světové války) na našem území až do roku 1952, kdy došlo k zespolečenštění výrobních prostředků. V důsledku těchto a dalších politickohospodářských změn byl patentní zákon zrušen a nahrazen zákonem č. 6/1952 Sb., o vynálezech a zlepšovacích námětech (dále jen „zákon z roku 1952“), jenž zároveň zřídil Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty. Tento zákon již byl poznamenaný tehdejší úpravou Sovětského svazu a po vzoru maďarské právní úpravy zavedl institut nabídky vynálezu státu, která společně s úvodními ustanoveními zákona představovala první přetržení dosavadního vývoje a odklon od právních úprav států západního bloku. Nabídka vynálezu státu mohla být učiněna buď dobrovolně či povinně. Povinně byla učiněna v případě, že vynález byl vytvořen v souvislosti s oborem práce nebo původce vynálezu splnil jeho vypracováním jen svůj závazek ke státu nebo podniku nebo byla původci poskytnuta hmotná podpora při jeho vypracování. Tento poměrně podrobný výčet však měl za výsledek, že valná většina nabídek státu spadala právě pod nabídky povinné. V případě, že ve lhůtě 60 dní (nejdéle však ve lhůtě 1 roku v případě obsáhlejšího šetření) stát nabídku přijal, měl výlučné oprávnění používat vynález a nakládat s ním. Za přijatý vynález náležela původci odměna, pokud však původce s povinným přihlášením nesouhlasil, mohl požádat Úřad pro vynálezy, aby se věcí zabýval a o povinné nabídce rozhodl.
Stejně jako rakouský patentní zákon neobsahoval zákon z roku 1952 legální definici pojmu vynálezu, stanovil ochranu na vynález rovněž na dobu 15 let a v případě, že nedošlo k přijetí vynálezu státem, opravňoval původce k výlučnému užívání předmětu vynálezu. Dále stanovil možnost převodu patentu na jinou osobu či udělení licence na vynález. Z dikce zákona lze poměrně jasně vyčíst snahu tehdejších tvůrců návrhu zákona – zastánců předválečné právní úpravy – o zachování předváleč- ného patentového práva udržení základních prvků moderního patentového práva. Vždyť kromě zmíněné povinné nabídky vynálezu státu, změny terminologie a úvodních ustanovení proklamujících socialistické zřízení nadále připomínal úpravu předválečnou.
Platnost tohoto zákona však s ohledem na tuto skutečnost neměla dlouhé trvání, vynálezecký zákon z roku 1952 se stal pro nedostatečný soulad s komunistickou doktrínou předmětem rozsáhlé kritiky a byl tedy již o pět let později přijat zákon č. 34/1957 Sb., o vynálezech, objevech a zlepšovacích návrzích. Tato úprava byla již zcela administrativně direktivní povahy. Zákon zavedl institut odevzdání vynálezu státu, který nahradil předchozí úpravu nabídky vynálezu státu. V případě, že byl vynález vytvořen v souvislosti s prací v podniku nebo za hmotné podpory podniku, příslušelo státu přímo ex lege právo k využití vynálezu. V tom případě však původci náležela odměna na základě smlouvy mezi ním a subjektem využívajícím vynález. Další podstatnou změnu představovala skutečnost, že převod patentu nebyl přípustný a s vynálezy tedy nadále nebylo možno obchodovat. O udělení patentu na vynález rozhodoval Státní úřad pro vynálezy a normalizaci, ochrana byla udělována na dobu 15 let. Zákon nově stanovil podmínky patentovatelnosti následovným způsobem: vynález musel vyřešit technický problém, musel být nový a znamenat pokrok proti dosavadnímu stavu techniky, projevující se novým nebo vyšším účinkem, muselo být možné předmět vynálezu průmyslově vyrábět nebo podle něj postupovat při provozování výroby. Oproti předchozím úpravám tedy postrádal požadavek, že řešení musí mít tvůrčí úroveň. Rovněž otázka pokroku oproti dosavadnímu stavu techniky se ukázala jako problematická, v praxi často docházelo k podávání pokrokových řešení s vyšším účinkem, která ale stav techniky nijak neobohacovala.
V polovině 60. let bylo rozhodnuto o vypracování kodexu průmyslových práv. Jeho realizace však byla přerušena a práce na něm ustaly po srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a bylo rozhodnuto o přijetí nového zákona, který by odpovídal leninským principům autorského osvědčení, jakož i nastoleným socialistickým společenským vztahům.
V souvislosti s přeměnou v socialistický stát začala být práva k vynálezu z ekonomického hlediska chápána jako monopol. V roce 1972 byl tedy přijat zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích (dále též „zákon z roku 1972“), s účinností od 1.1.1973 a platil na našem území po bezmála další dvě desetiletí. Zákon z roku 1972 jako typický socialistický zákon představoval dovršení socialistické transformace státu. Nejvýznamnější změnou bylo nahrazení nabídky vynálezu státu ze zákona č. 6/1952 Sb., a odevzdání vynálezu státu ze zákona č. 34/1957 Sb., autorským osvědčením. Podstata autorského osvědčení spočívala v ideji, že vynález, na který bylo uděleno autorské osvědčení, se stane národním majetkem a o jeho řádné využívání bude pečovat ustanovený správce majetku. Autorská osvědčení se udělovala na vynálezy vytvořené v pracovním poměru k (socialistické) organizaci nebo za její hmotné podpory, na vynálezy látek v souvislosti se získáváním nebo využíváním jaderné energie a na vynálezy léčiv, chemicky vyrobených látek, poživatin a průmyslových produkčních mikroorganismů. Udělení autorské­- ho osvědčení na vynález vytvořený ve vztahu k socialistické organizaci bylo odůvodněno tím, že „společnost umožnila autorovi zcela nebo zčásti vytvoření vynálezu; je proto jistě spravedlivé a odůvodněné, aby společnost mohla také těchto vynálezů využívat.“ Cílem úpravy bylo, aby vynález skutečně sloužil všeobecnému využití vynálezu, čímž měla být podpořena další inovace a technický pokrok, záměr se však zcela minul účinkem.
Přijetím zákona z roku 1972 došlo k završení vývoje vynálezeckého práva, založeného na principu nevýlučnosti, vynálezy chráněné autorským osvědčením mohly dle svého uvážení využívat všechny socialistické organizace, což představovalo prakticky všechny společnosti. Vedle autorského osvědčení ponechal zákon možnost ochrany vynálezu patentem. Důvodem ponechání této formy ochrany bylo členství Československa v Pařížské úmluvě. V případě udělení patentu získal majitel vynálezu výlučné dispoziční právo k tomuto patentu, přičemž úprava ochrany vynálezu prostřednictvím patentu byla pro tuzemské původce prakticky nevyužitelná. Zákon z roku 1972 sice ponechal jakousi možnost volby mezi autorským osvědčením a patentem (až na výjimky uvedené v ust. § 28 cit. zákona), avšak naprostou většinu případů (více než 99 %) představovala ochrana vynálezů prostřednictvím autorského osvědčení, přičemž zbývající 1 % tvořili většinou státní příslušníci západního bloku, tedy „kapitalistických států“.
Za autorské osvědčení se neplatily žádné poplatky, platilo po neomezeně dlouhou dobu. Autorské osvědčení tedy přiznávalo a stvrzovalo osobnostní právo původce vynálezu, zároveň ale odebralo právo dispoziční. V případě využití takového vynálezu měl vynálezce právo na odměnu, závislou na společenském prospěchu z tohoto využívání. Na práva k průmyslovému vlastnictví se pohlíželo primárně jako na práva osobnostní, práva majetková měla až sekundární povahu a byla značně omezena, v podstatě pouze na zmíněné právo na autorskou odměnu. Omezení majetkové dispozice se však s ohledem na netržní hospodářství nejevilo jako nikterak významná skutečnost, navíc panovala ve společnosti všeobecná představa, že vynálezy nemají směnnou hodnotu. Tato úprava platila ve většině dalších socialistických států, například v právní úpravě NDR měl ale autor vynálezu právo žádat dle své volby o udělení hospodářského patentu či výlučného patentu.

Transformace právního systému

Majitelé průmyslových práv si však hodnotu jejich předmětů a možnosti obchodování s nimi začali postupně uvědomovat. Vznikaly tak snahy novelizovat zákon č. 84/1972 Sb., jelikož brzdil aktivitu podniků. Rovněž s ohledem na ratifikaci Pařížské unijní úmluvy bylo třeba změnit celkové pojetí vynálezů. Výsledkem bylo v roce 1986 novelizování vyhlášek týkajících se odměňování, správy a tematického plánování a dokonce se začalo pracovat na změně zákona.
Vzhledem k zásadní změně společenskoekonomických poměrů v roce 1989 a v souvislosti s přechodem k tržnímu hospodářství přestal stávající zákon z roku 1972 vyhovovat tehdejším poměrům a bylo potřeba připravit novou právní úpravu patentového práva. By­lo přitom jasné, že toho nemůže být dosaženou novelou, nýbrž zcela novým předpisem.
Právní rámec ochrany vynálezů byl zakotven v čl. 34 Listiny základních práv a svobod. Ta v odstavci prvém čl. 34 stanoví, že práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem. Zákon z roku 1972 však již s účinností od 1. ledna 1990 nahradil zcela nový zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, který představuje moderní právní předpis v souladu s mezinárodními závazky a se snahou navázat na pokrokový patentní zákon z roku 1897. Společně s ním a se stejným datem účinnosti byl přijat zákon č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů.
Od dřívější formy ochrany vynálezů autorským osvědčením bylo upuštěno, jelikož neodrážela tržní prostředí, a proto nebyla nikdy ani mezinárodně plně uznána.
Určitá část autorských osvědčení však v době přechodu na nový patentový systém v rámci přechodných opatření přešla po splnění zde uvedených podmínek na nový režim patentové ochrany. Zákon dále zrušil ochranu objevů, jakož i plánování tematických úloh. Co se týče úpravy zlepšovacích návrhů, vládla během procesu přijímání zákona poměrně živelná diskuse, zda má nový patentový zákon obsahovat úpravu zlepšovacích návrhů, do patentových zákonů na našem území tradičně zahrnovanou. Nakonec se rozhodlo o zakotvení i této ochrany v zákoně, avšak ustanovení jsou formulována spíše sporadicky s plánem jejich postupného vypuštění.
Důležitými mezníky na poli mezinárodní ochrany bylo zejména přistoupení k již výše zmíněné Pařížské unijní úmluvě, k 1. lednu 1990 platí na našem území Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, do vývoje patentového práva rovněž podstatně zasáhlo přistoupení k Úmluvě o udělování Evropských patentů k 1. červenci 2002 a nejen s ohledem na zcela nově zavedený jednotný evropský patent je třeba připomenout vstup do Evropské unie k 1. květnu 2004. Ochranu biotechnologických vynálezů upravuje od roku 2000 zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů.
FOTO: CanStock Photo
Schneider - Alza – 700 x 200 px

Ostravákům se bude dýchat zase o něco líp. Z černouhelné vítkovické teplárny je plynová

Datum 22.11.2019

Po loňské zkušební sezoně, která dopadla nad očekávání dobře, bude i letos vytápět domy, průmyslové areály a nemocnici ve Vítkovicích namísto černého uhlí mnohem ekologičtější plyn. Společnost ČEZ Energetické služby, dcera ČEZ ESCO, dokončila přeměnu vítkovické teplárny z černouhelné na plynovou a výrazně tím snížila emise škodlivin do ovzduší.

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Na MSV 2019 bude představena Digitální továrna 2.0 tak, jako ještě nikdy

Datum 07.08.2019

Postupující digitalizace ve všech oblastech lidské činnosti přináší stále nové, mnohem vyspělejší a přitom realističtější modely výroby. Ve skutečnosti ale velká část veřejnosti a často i část odborné veřejnosti neví, co si opravdu pod názvem Průmysl 4.0 má konkrétně představit. Proto v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně vzniká unikátní koncept, který tuto skutečnost změní.

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Student VUT navrhl systém na detekci vozidel v protisměru

Datum 25.07.2019

Student Vysokého učení technického v Brně Ondřej Vacek navrhl systém, který by samostatně detekoval vozidla jedoucí v protisměru na dálnicích a rychlostních komunikacích. Tím by mohl omezit počet dopravních nehod a zvýšit bezpečnost na silnicích. Zároveň by varování o protijedoucím vozidle automaticky odesílal do Národního dopravního informačního centra. K detekci je podle něj možné využít stávající kamery na mýtných bránách.

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Revoluci v placení přináší do českých restaurací aplikace Qerko

Datum 05.05.2019

Dohromady, nebo zvlášť? Přesně tuhle větu už velmi brzy neuslyšíte. A to díky revoluční aplikaci Qerko (dříve It is Paid!), pomocí které jednoduše zaplatíte svoji útratu v restauraci. Na svůj účet již nemusíte čekat dlouhé minuty, z rozpočítávání účtů se stane maličkost a mávání na číšníka bude patřit minulosti.

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Studenti VUT zítra odhalí už devátý model formule Dragon

Datum 25.04.2019

Více než 30 000 hodin práce zabrala studentům z týmu TU Brno Racing stavba formule Dragon 9. Jde už o devátý model, se kterým se studenti Fakulty strojního inženýrství VUT postaví na start závodů celosvětové soutěže Formule Student.

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

FabLab Experience: První digitální pojízdná laboratoř v Česku vyjela do škol

Datum 20.04.2019

Speciálně upravený návěs, vybavený laserovou řezačkou, 3D tiskárnami, robotickým ramenem a dalšími pro mnohé futuristickými přístroji, vyjel do první školy v Brně. FabLab Experience dnes na Gymnáziu Matyáše Lercha představili jeho realizátoři a partneři. Finančně ho podpořil Jihomoravský kraj, město Brno a řada firemních sponzorů.

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Dny teplárenství a energetiky v Hradci Králové už příští týden

Datum 15.04.2019

Energetika prožívá období bouřlivých změn v legislativě i v technologiích, se kterými se bude muset vyrovnat i teplárenství. Budoucnost teplárenství bude také jedno z hlavních témat Dnů teplárenství a energetiky v Hradci Králové 24.–25. dubna 2019. A na jaká další témata se můžete těšit? Například od kdy budou muset být všechna měřidla tepla vybavena dálkovým odečtem, získají teplárny podíl na prostředcích z emisního obchodování, jak si udržet zákazníky a jak získat nové či jak využít změn na trhu s elektřinou a řada dalších.

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Fakulta informačních technologií VUT v Brně nabídne sedmnáct nových specializací

Datum 14.04.2019

Přizpůsobit se potřebám nejrychleji se rozvíjejícího oboru a nabídnout nové specializace se rozhodla Fakulta informačních technologií VUT v Brně. Od nového akademického roku bude mít v nabídce pro studenty, kteří chtějí získat titul inženýra v navazujícím magisterském studijním programu, sedmnáct nových specializací. Chce jejich prostřednictvím připravit absolventy na nové trendy, které tento obor v budoucnu teprve přinese.

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Nejdelší energetický řetěz světa funguje na 100% již 10 let

Datum 12.04.2019

Světový unikát o délce 615 metrů instalovala v Elektrárně Tušimice Skupiny ČEZ litoměřická firma HENNLICH ve spolupráci s německým výrobcem igus. (Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Modernizovaná a rozšířená rozvodna Chodov

Datum 25.01.2019

Transformovna přenosové soustavy na pražském Chodově je důležitým prvkem české elektrizační soustavy. V uplynulých dvou letech prošla modernizací a její technologie byla rozšířena tak, aby pokryla očekáváný nárůst spotřeby elektřiny. 

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

IoT – Analýza výrobních senzorických dat

Datum 28.12.2018

Technologická společnost OptiSolutions s.r.o. představí na podzimním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně nový modul LOTYLDA IoT určený pro sběr a analýzu senzorických dat.

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Třetině Čechů je podle průzkumu v práci zima, nejvíce v těchto dnech trpí stánkaři na vánočních trzích

Datum 11.12.2018

Česko tento týden opět zasáhnou mrazy, podle předpovědi by se teploty okolo nuly měly držet až do Vánoc. Mrazivé počasí je nepříjemné především pro lidi, kteří pracují venku, chladno je ale často i lidem v nedostatečně vytápěných kancelářích. Na zimu na pracovišti si podle průzkumu společnosti Preventado stěžuje každý třetí pracující Čech, 42 % Čechů navíc nemá možnost teplotu v práci regulovat.

Teplota na pracovišti a ochrana zaměstnanců před chladem je předmětem nařízení vlády. Optimální teplota pro kancelářskou práci náročnou na pozornost by se měla pohybovat mezi 21 a 23° C. Společnost Preventado, která se zabývá ergonomií a ochranou zdraví při práci, v aktuálním průzkumu zjistila, že 34 % Čechů teplota v práci nevyhovuje, stěžují si hlavně na zimu. „Zaměstnavatel je povinen zajistit odpovídající teplotu na pracovišti, případně ochranu před chladem. Podle našich poznatků jsou ale pracoviště často nedostatečně vytápěná, což potvrzují i výsledky průzkumu. Téměř 30 % pracujících Čechů navíc podle průzkumu vadí, že si teplotu v práci nemohou regulovat,“ komentuje výsledky Radim Pektor ze společnosti Preventado. Z průzkumu dále vyplynulo, že většina Čechů (59 %) preferuje teplotu mezi 20 a 22 stupni, ženy přitom vyžadují vyšší teplotu než muži.

Legislativní ochrana před zátěží chladem je důležitá především u profesí, které vykonávají práci venku. V případě poklesu teploty pod 10 °C musí být zaměstnanec vybaven speciálním tepelně izolačním oděvem, při teplotě 4 °C a méně má navíc nárok na rukavice, zimní obuv, teplý ochranný nápoj a každé dvě hodiny na přestávku v takzvané ohřívárně. „Legislativa také upravuje maximální dobu nepřetržité venkovní práce, při teplotách -10,1 až -20 °C by neměla přesáhnout jednu hodinu, do teploty -30 °C pak 30 minut, za nižších teplot by se venkovní práce neměla, až na výjimečné situace, vykonávat vůbec,“ vysvětluje Radim Pektor. Ze zkušeností společnosti Preventado jsou však tato opatření často podceňována, a to nejen zaměstnavateli, ale někdy i samotnými zaměstnanci, kteří nedodržují pravidelné přestávky a neoblékají se dostatečně teple. „Rizik podceněné ochrany před chladem je spoustu, od omrzlin a nachlazení až po ohrožení života podchlazením. Rizikovou skupinou jsou paradoxně živnostníci, na které se ochranná legislativní opatření nevztahují. Například prodejci na vánočních trzích často tráví na mrazu skoro celý den bez přestávek, svařák jako ochranný nápoj přitom nelze doporučit, alkohol totiž riziko podchlazení ještě zvyšuje. Doporučil bych jim například bateriově vyhřívané vesty, rukavice nebo ponožky,“ doplňuje Radim Pektor.

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Technologický úkaz mezi administrativními budovami

Datum 20.11.2018

Aneb když dodavatel špičkových technologií pro budovy staví vlastní sídlo, vznikne špičková budova…

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

C-Energy Planá bude dodávat teplo sídlišti Nad Lužnicí a Ústeckému předměstí v Táboře

Datum 30.10.2018

Společnost C-Energy Planá zvítězila s nejnižší cenou v zadávacím řízení společnosti BYTES Tábor na „Zajištění dodavatele tepelné energie pro Sídliště Nad Lužnicí a Ústecké předměstí v Táboře“. Kromě finančních úspor získají občané města Tábor teplo do svých domácností z výrazně více ekologického zdroje.

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Handicapovaní studenti mají specializované stoly s elektrickým ovládáním výšky

Datum 24.10.2018

Nová série technologických pracovišť Vario Lift od českého výrobce společnosti Diametral umožní výuku i tělesně handicapovaným studentům. Specializované stoly mají totiž elektrické ovládání výšky pracovní desky, což zásadně mění ergonomii práce pro studenty se speciálními potřebami.

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Katolický vynálezce bleskosvodu láká studenty k zájmu o elektro obory

Datum 23.10.2018

Společnost ČEZ Distribuce a Asociace energetických manažerů už třetím rokem motivují studenty středních škol k zájmu o elektro obory Programem Prokopa Diviše, slavného českého kněze, hudebníka a vynálezce bleskosvodu. Jeho jménem zaštítily motivační program pro studenty elektrotechnických škol, který letos probíhá v deseti školách po celé republice. V Olomouckém kraji se do motivačního programu Prokopa Diviše zapojili studenti Střední školy technické a obchodní v Olomouci, kterou lidé znají jako Kosinku.

Šanci na výhru má 12 z nich – devět studentů z vyšších ročníků získá dohromady více než 100 tisíc korun, prváci kromě drobné odměny hlavně body, které se jim započítají do příštího ročníku soutěže, kdy už jim taky půjde „o prachy“. Cílem je vychovat si ze studentů potencionální zaměstnance, protože technické profese včetně oboru distribuce elektřiny se potýkají s nedostatkem kvalitních uchazečů.

Podle Tomáše Murtingera, ředitele úseku Finance a Správa společnosti ČEZ Distribuce, může v následujících pěti letech odejít z provozu do starobního důchodu přes 400 pracovníků. Firma se proto snaží podporovat technické vzdělávání a „vychovat“ si budoucí kvalifikované pracovníky již během jejich studia na středních či vysokých školách. Oceněním a finanční odměnou chce ČEZ Distribuce studenty motivovat k dobrým školním výsledkům, účasti na studentských soutěžích nebo dalších aktivitách nad rámec běžné školní docházky.

Do podpory technického vzdělávání se zapojil také Olomoucký kraj. „Podle požadavků škol jsme rozšířili kapacity tříd technických oborů. Pilné studenty navíc odměníme, letos jsme navýšili částku na stipendijní programy z šesti na osm milionů korun,“ řekl při zahájení Programu Prokopa Diviše náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro školství Ladislav Hynek.

Studenty přišel povzbudit také ředitel Okresní hospodářské komory Olomouc Radim Kašpar. „Vybrali jste si dobré obory. Pokud se pro ně nadchnete, k čemuž by vám mohl pomoci také tento program společnosti ČEZ Distribuce, a vydržíte, čeká vás dobrá profesní budoucnost,“ řekl studentům Kašpar.

Celkové výsledky programu, který bude probíhat po celý školní rok, vyhodnotí komise složená ze zástupců školy, Asociace energetických manažerů a ČEZ Distribuce. Vyhlášení výsledků a vítězů proběhne před koncem školního roku.

Fyzik a teolog Prokop Diviš (vlastním jménem Václav Divíšek, 1698-1765) zasvětil svůj vědecký život především elektřině; známý je hlavně jeho vynález bleskosvodu. Diviš rovněž studoval vliv elektřiny na rostliny a využití pro léčbu některých nemocí
Schneider - Alza – 700 x 200 px

Dr. Vlk zkoumá na sobě vliv koupele v kluzných ložiscích

Datum 21.10.2018

Výzkum a vývoj hrají v rozvoji firem stále důležitější roli. Mnohé z nich proto začínají zakládat nejen své vlastní výzkumné týmy, ale dokonce i vlastní instituty. Mezi tyto firmy se zařadila také společnost HENNLICH, která založila vlastní HENNLICH výzkumný institut. Do jeho čela usedl dlouholetý pracovník firmy a expert na chytrá řešení chytrých plastů Dr. Tomáš Vlk.

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Jak levná akumulace energie a decentralizace změní českou energetiku?

Datum 09.10.2018

Éra tradiční centrálně řízení energetiky končí. Díky výraznému poklesu cen bateriových energetických skladovacích systémů (BESS) a poklesu investičních nákladů na nové velkokapacitní fotovoltaické elektrárny (FVE) pod úroveň 20 000 Kč/kWp přichází do České republiky nová éra decentrální energetiky.

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Český papírenský gigant bude stavět obří kotelnu

Datum 05.10.2018

Společnost OP papírna z Olšan na Šumpersku výrazně navyšuje svou výrobní kapacitu. Součástí výstavby nové výrobní linky je také plynová kotelna v hodnotě téměř 85 milionů korun, která bude dodávat technologickou páru pro její provoz. Výběrové řízení na výstavbu kotelny vyhrála ostravská společnost ČEZ Energetické služby, dcera ČEZ ESCO.

„České podniky během současného růstu hospodářství mohutně investují do svého rozvoje, a to znamená i velké příležitosti pro ČEZ ESCO. Zakázku pro OP papírnu projektujeme i realizujeme, a jsme tak odpovědní za to, že vše dopade přesně podle přání zákazníka,“ říká ředitel pro průmyslovou energetiku v ČEZ ESCO Michal Židek.

Nová kotelna je součástí investice papírny ve výši zhruba 150 milionů eur do nové výrobní linky na tenký tiskový papír. Kotelna o tepelném výkonu 36 MW doplní stávající kotelnu o výkonu 35 MW.

„Touto investicí posílí skupina delfort v horizontu dvou let svoji vedoucí pozici na poli nízkogramážových tenkých tiskových papírů a vyhoví rostoucím požadavkům zákazníků z celého světa. Nový papírenský stroj, který v Olšanech vznikne, bude vybaven těmi nejmodernějšími prvky a nastaví nové standardy ve světě speciálních papírů. OP papírna tak navýší svoji výrobu o 100 000 tun za rok,“ říká projektový manažer Roman Mamula. „Papírenský stroj začne vyrábět v průběhu roku 2020 a současně bude třeba navýšit počet zaměstnanců o zhruba 30 nových pracovních pozic na všech úrovních, jak dělnických, tak i technickohospodářských. Tato investice zajistí dlouhodobě výrobu papíru v Olšanech a je zárukou udržení pracovních míst nejen v závodě, ale i u dodavatelských firem.“

 Jedním z důležitých požadavků týkajících se kotelny byla vedle vysoké účinnosti kotle také šetrnost vůči životnímu prostředí. Instalovaná technologie je nejmodernější svého druhu. Emise oxidu dusíku nepřekročí hodnotu 60 mg/Nm3, což je výrazně pod závazným legislativním limitem 100 mg/Nm3. Výkon kotle dosáhne 55 tun syté páry za hodinu, celková garantovaná účinnost zařízení je 99,4 procenta. Této výjimečné hodnoty bude mimo jiné dosaženo instalací technologie pro maximální využití tepla ve spalinách. Jejich teplota na výstupu bude dosahovat garantované hodnoty maximálně 57°C.

„V současné době pracujeme na realizační projektové dokumentaci, zahájení stavby je plánováno na jaře příštího roku a počátkem roku 2020 plánujeme spustit kotelnu v plném provozu. Klíčové milníky projektu samozřejmě úzce koordinujeme v návaznosti na postup výstavby a najíždění nového papírenského stroje,“ doplňuje Jiří Vágner z ČEZ ESCO, který má zakázku na starosti.

ČEZ ESCO v současnosti modernizuje i kotelnu dalšího předního zástupce českého průmyslu. Ve Spolaně Neratovice staví nový zdroj páry pro provoz areálu. Investice dosáhne výše 200 milionů korun.

 

O OP papírně:
OP papírna byla založena v roce 1861 v podhůří Jeseníků, kde úspěšně funguje již po tři století. V roce 1997 se stala členem rakouského holdingu Trierenberg Group, který se v roce 2007 přetransformoval na delfortgroup holding. K dnešnímu dni delfort zaměstnává okolo 1 700 zaměstnanců, z čehož okolo 600 lidí pracuje právě v Olšanech.
Sortiment grafických a cigaretových papírů vyráběných v Olšanech se vyznačuje především nízkou gramáží; nejnižší možná gramáž končí až na 12g/m2, to je 6x méně než u kancelářského papíru. OPP nejen papír vyrábí, ale i zpracovává a vyváží do 65 zemí světa. Cigaretové papíry jsou řezány do tzv. bobin, které se používají ve strojích pro výrobu cigaret. Tenké tiskové papíry jsou řezány na velmi moderních příčných řezačkách do zákazníkem požadovaných formátů. OP papírna je lídrem v přesnosti řezání těchto formátů.
Schneider - Alza – 700 x 200 px

Součástí MSV budou i zajímavé přednášky

Datum 25.09.2018

Už od příštího pondělí 1. října začíná Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně. Společnost LPE s.r.o. pro návštěvníky připravila špičkové odborné akce zaměřené na elektrotechniku, které jsou součástí odborného doprovodného programu k MSV 2018. Školení jsou připravena ve spolupráci s předními odborníky v oboru s dlouholetými zkušenostmi.

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px

Zvyšování ekonomické stability regionu. To je inovační firma Zlínského kraje

Datum 10.09.2018

Podnítit firmy k vyšší míře inovací oceňováním a zviditelňováním nejlepších podnikatelských subjektů. To je hlavní cíl soutěže Inovační firma Zlínského kraje. Vyhlašovatelem je Zlínský kraj, samotnou organizací je pak pověřeno Technologické inovační centrum Zlín. Do aktuálního, již šestého ročníku, je stále možné se přihlásit.

(Pokračování textu…)

Schneider - Alza – 700 x 200 px
Secret Link