Leaderboard SE 1350 x 200 px
Bez časového omezení

Podaří se zpomalit zkracování telomer? V Izraeli zkoušejí HBOT – hyperbarickou kyslíkovou terapii

Datum 22.11.2020

Komora pro hyperbarickou kyslíkovou terapii na klinice Aviv na Floridě. Foto: AVIV CLINIC

Nová studie z Tel Avivské univerzity (TAU) a Shamir Medical Center v Izraeli naznačuje, že hyperbarická léčba kyslíkem (HBOT) u zdravého dospělého člověka může nejen zastavit stárnutí krevních buněk, ale dokonce i zvrátit proces stárnutí. V biologickém smyslu dokonce krevní buňky dospělých mohou s postupem léčby i omládnout. Informoval o tom včera deník Jerusalem Post. (Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Kloubní náhrady pacientům na míru: výzkumníci z VUT patentují nový design a technologii inserce kloubních implantátů

Datum 22.09.2020

S originálním způsobem řešení celosvětového problému opotřebení kloubů přišli výzkumníci z Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Jejich design a technologie nahrazuje opotřebený nebo poškozený kloub jen v nezbytně potřebném rozsahu, odstraňuje i určité vrozené vady, zachovává maximum pacientovy kostní hmoty a jako první na světě dodává kloubu potřebnou pružnost.

Operace poškozených nebo opotřebených kloubů patří mezi nejčastější chirurgické výkony. Pro pacienta se přitom jedná o náročný zásah do organismu. V současnosti se musí kost upravit na míru zvolenému implantátu, pacient tak lokálně v relativně velkém rozsahu přichází i o zdravé části tkáně. Kovové náhrady navíc neumí zajistit dostatečné odpružení a mohou způsobovat sekundární zdravotní problémy (odumírání kostní hmoty v místě implantátu, bolesti zad apod.).

„Když jsem se během svého působení v Sheffieldu ve Velké Británii poprvé seznámil s operací kolene, byl jsem jako laik doslova šokován tím, k jak velkému zásahu do lidského těla dochází. To byl rok 1997 a od té doby jsem přemýšlel, jak vyřešit kloubní implantáty, které se přizpůsobí na míru pacientovi, nikoliv naopak. Dlouhá léta jsem si myslel, že snad už nic nového nevymyslíme, ale naše finální řešení je originální a na vysoké technologické úrovni. Zvláště poslední léta už bylo spíše potěšením pozorovat, jak se daří našemu týmu integrovat dílčí kroky pokročilého designu a technologií,“ vzpomíná Miroslav Píška z Ústavu strojírenské technologie FSI VUT, který na vynálezu se svým týmem pracoval více než dvacet let.

Oproti současným řešením se design implantátu vyvinutý na VUT s vysokou přesností podřizuje skutečnému kloubu pacienta, kde nahrazuje chrupavku a nekrotickou kostní tkáň a nikoliv naopak, že by se podle hotového implantátu upravoval kloub pacienta. Vzniká totiž na míru na základě modelu, který vychází z CT snímků pacientova kloubu. Nový implantát je také výrazně lehčí než stávající odlitky, výkovky nebo obrobky, a přitom je dostatečně pevný a odolný. Je vyráběn z kovového prášku metodou EBM (angl. Electron Beam Melting), tedy tavením pomocí elektronového paprsku ve vakuu.

Právě hledání vhodného materiálu a technologie zabralo vědeckému týmu roky práce. „Přibližně před deseti lety se u nás zkoušely ve spolupráci s českými firmami laserové technologie 3D tisku, ale ty rovněž neskončily příliš povzbudivě. Vhodná se ukázala až aplikace 3D tisku z titanové slitiny ve vakuu pomocí elektronového paprsku,“ říká spoluautorka vynálezu Katrin Bučková, která na výzkumu pracovala jako studentka a výzkum se stal i nosným tématem pro její bakalářskou a diplomovou práci. „Mohla jsem komunikovat s vynikajícími odborníky z 3D modelování, materiálového inženýrství i se specialisty přímo v zahraničních firmách, z nichž švédská firma GE ARCAM byla velmi nápomocná. Nakonec rozhodla analýza úspěšných únavových zkoušek na Ústavu fyziky materiálů Akademie věd, kde vzorky vydržely i 13 miliónů cyklů bez porušení. Zkoušky potvrdily, že se jedná o mimořádně kvalitní materiál,“ dodává spoluautorka vynálezu.

Ke vpravení implantátu do těla pacienta není potřeba robotické ruky, jak vědci dříve zamýšleli. „Místo toho se vytvoří speciální šablona, pomocí které se implantát přesně napolohuje a zafixuje. Výztužné žebro dodává implantátu vysokou tuhost a odolnost proti poškození, třeba když odoperovaný člověk později upadne. A zmíněná elasticita se získává vhodným umístěním pružného členu – například ze silikonu – do sestavy protilehlého kusu. Její mechanické vlastnosti je možné dále upravit vzhledem k hmotnosti pacienta a předpokládané dynamice jeho chůze, což uleví mimo jiné i páteři,“ vysvětluje Miroslav Píška. A dodává, že jelikož je pružný díl „schovaný“ uvnitř protilehlého kusu, je implantát vhodný i pro pacienty alergické na silikon.

Na vývoji s vědeckým týmem spolupracoval i radiolog Petr Krupa z Fakultní nemocnice Ostrava. „Uvedený systém je vrcholovou ukázkou takzvané tailored surgery, neboli chirurgie na míru, a to při minimálním zásahu do biologického systému. V důsledku dojde k minimální traumatizaci pacienta a jeho tkání při dosažení maximálního terapeutického výsledku při remodelaci původní funkce patologicky změněného kloubu. Výsledkem může být dokonalejší obnovení pohybových možností pacienta a zkrácení doby jeho rehabilitace,“ hodnotí Krupa.

Vědecký tým už své řešení přihlásil k patentování. O využití vynálezu má zájem několik ortopedických a veterinárních klinik. Výzkumníci nyní řeší další kroky, které by pomohly dostat nadějnou technologii do klinické praxe.

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Přeměna tělesného tepla na elektřinu: Vědci vyvinuli nový způsob nabíjení mobilních přístrojů

Datum 20.09.2020

Vědci z NUST MISIS vyvinuli nový typ energeticky účinných zařízení: termočlánky, které přeměňují teplo na energii. To umožní vytvoření přenosných baterií, které lze aplikovat prakticky na jakýkoli povrch, včetně oděvů, k výrobě elektřiny přímo z povrchu těla. Výsledky jsou uvedeny na portálu Renewable Energy.

(Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Nová elektronická kůže může reagovat na bolest stejně jako lidská kůže

Datum 19.09.2020

Vědci vyvinuli elektronickou umělou kůži, která reaguje na bolest stejně jako skutečná kůže, a otevírá tak cestu k lepší protetice, chytřejší robotice a neinvazivním alternativám kožních štěpů. Prototyp zařízení vyvinutého týmem na RMIT University v Melbourne v Austrálii dokáže elektronicky replikovat způsob, jakým lidská pokožka cítí bolest.

(Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Tlumič rychlejší než mrknutí oka umožní zvýšit rychlost vlaků a šetří koleje

Datum 17.09.2020

Desetkrát rychlejší než ostatní tlumiče je magnetoreologický tlumič vyvinutý výzkumníky z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Ve spolupráci s firmou Škoda Transportation ze skupiny PPF už ho navíc otestovali. Tlumič umožní zvýšit maximální dovolenou rychlost vlaků a je také šetrnější ke kolejím a výhybkám. Díky rychlému náběhu tlumicí síly vědci pomýšlejí na to, že by takzvaný semiaktivní tlumič mohl na základě signálů z různých senzorů okamžitě reagovat na změny na trati nebo na vozovce.

Princip magnetoreologického tlumiče je známý už delší dobu: využívá speciální kapalinu, v níž jsou rozptýleny malé částečky železa zhruba o velikosti několika mikrometrů. Když se v tlumiči vytvoří pomocí elektrického proudu magnetické pole, částečky železa se zřetězí tak, že při průtoku kapaliny pístem kladou větší odpor, čímž naroste tlumicí síla. Výsledkem je tlumič, jehož sílu lze snadno regulovat.

Výzkumníci z brněnské strojní fakulty přišli na to, jak tyto tlumiče výrazně urychlit. „Když přivedeme elektrický proud na elektromagnetickou cívku, chvíli trvá, než se vytvoří potřebná velikost magnetického pole a částečky železa se v kapalině zřetězí. Tato časová odezva bývá od 20 do 300 milisekund, podle velikosti tlumiče. Pokud bychom chtěli, aby tlumič okamžitě reagoval například na nerovnosti na vozovce, je taková odezva relativně pomalá. Nám se podařilo snížit časovou odezvu tlumiče na 1,2 až 1,5 milisekundy, jsme tedy více než desetkrát rychlejší,“ vysvětluje výzkumník Michal Kubík z Ústavu konstruování FSI VUT. Jen pro porovnání: jedno mrknutí lidského oka trvá přibližně 100 až 150 milisekund, tedy stonásobně déle, než jak rychle umí nový tlumič zareagovat.

Výzkumníci vyvinuli tlumiče dva: pomalejší, nazvaný adaptivní, a zmíněný rychlý, neboli semiaktivní. Na první pohled je rozdíl mezi nimi jediný: semiaktivní má v pístu drážky, které eliminují vznik elektrických vířivých proudů a tím snižují časovou odezvu. „Vypadá to jednoduše, ale zabralo nám to několik let vývoje. Šířka, hloubka, počet i umístění drážek mají na funkci velký vliv, nebylo snadné vyvinout ideální variantu,“ říká Kubík. Zatímco semiaktivní tlumič byl zatím testován jen v laboratoři, jeho o „generaci starší“ verze, takzvaný adaptivní tlumič, už prošla testováním na trati. „Tlumiče jsme testovali na zkušební trati v německém Mindenu na našich výrobcích. Musím spolupráci s odborníky z VUT pochválit a pevně věřím, že se jejich inovace na trhu prosadí,“ dodal Petr Špalek, hlavní inženýr ze Škody Transportation.

Technické řešení má VUT dokonce patentováno. Na vývoji spolupracuje i tuzemská firma Strojírna Oslavany, která by mohla tlumiče v případě úspěchu vyrábět.

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Ingenuity dobije své baterie za letu

Datum 26.08.2020

Vrtulník Ingenuity, který má zkoumat Mars, byl konečně poprvé aktivován na dálku při své cestě na cestě k Marsu. NASA ve vesmíru poprvé na dálku aktivovala nabití jejich šest lithium-iontových baterií  už 7. srpna. Helikoptéra je aktuálně uložena ve spodní části roveru Perseverance a je na cestě k rudé planetě, kam má dorazit v únoru příštího roku. Pokud vše půjde podle plánu, přesný datum přistání má být 18. února 2021.

(Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Snižování hluku v průmyslových halách

Datum 25.08.2020

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT provedlo ve spolupráci se společností Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. divize ISOVER soubor výpočtových simulací, jejichž výsledky pomohou predikovat vliv střešních perforovaných trapézových plechů systémového řešení ISOVER Roof Acoustic na snižování hlučnosti v průmyslových halách.

(Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Test nového snímače oblohy pro předpovídání slunečního osvitu

Datum 16.08.2020

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT vyvinulo snímač oblohy, který v současnosti prochází testováním odolnosti vůči venkovnímu prostředí. Po dokončení zkoušek se počítá s využitím snímače při předpovídání slunečního osvitu, které umožňuje lepší hospodaření s energií získanou fotovoltaickými zdroji ze slunce.

(Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

ČVÚT vyvíjí bytovou větrací jednotku s termoelektrickým výměníkem pro řízení teploty vzduchu

Datum 15.08.2020

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT pracuje na vývoji bytové větrací jednotky, která umožňuje celoročně řídit teplotu přiváděného vzduchu bez nutné podpory systémů chlazení a vytápění. V současnosti je hotový funkční vzorek, který v převažující míře využívá technologie budoucího prototypu.

Současné řešení navržené Laboratoří vnitřního prostředí a výzkumným týmem Monitoring a řízení inteligentních budov ČVUT UCEEB představuje kompaktní bytovou větrací jednotku s nízkou výškou pro snadnou zástavbu například na WC. Nejvyšší průtok vzduchu je 150 m3/h. V rámci projektu bylo navrženo a odzkoušeno mnoho variant aktivního výměníku a celkové konfigurace větrací jednotky.

Bytová větrací jednotka k zajištění své funkce využívá dvojice tepelných výměníků. První je vysoce účinný deskový výměník zpětného získávání tepla, druhý je aktivní výměník využívající termoelektrické moduly. Tímto výměníkem jednotka zajišťuje ohřev a chlazení větracího vzduchu.

Výsledné řešení využívá protiproudého uspořádání prostřednictvím hliníkových výměníků, jež vhodně rozvádějí tepelný tok z jednotlivých modulů a vytvářejí zvětšenou teplosměnnou plochu pro ohřev a chlazení vzduchu. Současně je vyvíjen regulátor napájení termoelektrických modulů, který je klíčový pro dosažení vysoké účinnosti v celém provozním rozsahu.

Při správném řízení dosahuje jednotka zvýšení teploty větracího vzduchu 10 K nad teplotu odváděného vzduchu při zimním režimu. V letním režimu dosáhne snížení teploty venkovního vzduchu až o 9 K. EER celé větrací jednotky při chlazení je 0,6 až 2,3.

Výzkum a vývoj v rámci projektu Vzduchotechnická jednotka s termoelektrickým chlazením a ohřevem byl podpořen z programu OP PIK Aplikace.

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Inženýři umístili na jeden čip desítky tisíc umělých mozkových synapsí

Datum 14.08.2020

Inženýři z MIT navrhli „mozek na čipu“, menší než kousek konfetu, který je vyroben z desítek tisíc umělých mozkových synapsí známých jako memristory – komponenty na bázi křemíku, které napodobují synapse přenášející informace do lidského mozku.

(Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Teleportace: Důležitý krok ke zvýšení výkonnosti kvantových počítačů

Datum 17.07.2020

Vědci zkoumají nové způsoby vytváření kvantově-mechanických interakcí mezi vzdálenými elektrony. Výzkum představuje důležitý pokrok v kvantové práci na počítačích.

(Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Humanoidiní roboti budou vybaveni citlivou elektronickou kůži

Datum 10.07.2020

Vědci na Mnichovské univerzitě v Německu nedávno vyvinuli elektronickou pokožku, která by mohla napomoci reprodukovat lidský pocit doteku v robotech. Tento “e-skin”, prezentovaný v článku publikovaném v časopise Sensors, vyžaduje mnohem méně výpočetní síly než jiné existující elektronické kůže, a může být tedy aplikován na větší části těla robota.

(Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Umělá inteligence přináší nové antibiotikum

Datum 09.07.2020

Pomocí algoritmu strojového učení identifikovali vědci MIT novou účinnou antibiotickou sloučeninu. Při laboratorních testech tato sloučenina zlikvidovala mnoho nejproblematičtějších bakterií způsobujících onemocnění, včetně některých kmenů, které jsou rezistentní vůči všem známým antibiotikům.

(Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Z žabích buněk staví živé roboty, tzv. xenoboty

Datum 02.07.2020

Vědci z americké univerzity ve Vermontu použili živé žabí buňky k vytvoření zcela nových forem života. Tyto nové živé stroje nejsou tradičním robotem ani známým druhem zvířat. Je to nová třída artefaktů: živý, programovatelný organismus.

(Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Robot z VUT pomáhá se vzorky COVID-19 ve FN Brno

Datum 15.05.2020

Laborant založí zkumavky se vzorky, aktivuje systém a vše ostatní se už děje automaticky. S takovýmto řešením pro biohazard laboratoře přišli výzkumníci z Ústavu automatizace a informatiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Robotické pracoviště nazvané openTube vzniklo na  poptávku FN Brno, která plánuje jeho pilotní nasazení a testování. Jedním z možných využití je příprava vzorků odebraných pacientům s podezřením na COVID-19.

(Pokračování textu…)
Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Informatici z Fakulty strojního inženýrství VUT sestavili na zakázku germicidní zářič pro FN Brno

Datum 24.04.2020

Germicidní zářiče nebo lampy jsou přístroje sloužící k dezinfekci vzduchu a povrchů. Využívají k tomu UVC záření, pro člověka neviditelnou část elektromagnetického spektra. Germicidní zářiče se používají všude tam, kde sterilizace klasickými metodami není vhodná nebo vzhledem k prostředí možná.

(Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Moravskoslezský kraj: Duální vzdělávání mladých elektrotechniků pokračuje druhým rokem

Datum 02.03.2020

Pět studentů druhého ročníku ostravské Střední školy elektrotechnické Na Jízdárně se opět zapojilo do společného projektu své školy a společnosti ČEZ Distribuce a pokračují ve sbírání zkušeností pod dohledem ostřílených energetiků. Vloni strávili v rozvodnách a dalších energetických provozech téměř 50 hodin, letos už to bude 168 hodin a ve třetím ročníku dokonce 343 hodin – tedy týden ve škole a dva týdny v práci.

(Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Autonomní fasádní modul od ČVUT

Datum 16.02.2020

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT již druhým rokem spolupracuje se společností Fenestra Wieden na výzkumném projektu Autonomní fasádní modul. Ten by měl fungovat nejen jako tepelná ochrana, ale také jako zdroj energie, technické zařízení pro udržování vnitřního prostředí, osvětlení či inteligentní regulace reagující na místní podmínky.

V rámci projektu jsou zkoumány možnosti prefabrikované integrace chladicí jednotky na bázi Peltiérových článků a místního fotovoltaického systému s plochým bateriovým úložištěm do autonomního fasádního modulu. Cílem je zvýšení rychlosti výstavby, úspora zastavěné plochy a zvýšení nezávislosti stavu vnitřního prostředí na centrálním systému (osvětlení, větrání, vytápění, chlazení, přívodu el. energie).

Zatímco v loňském roce byly vytvořeny funkční vzorky dvou hlavních prvků lehkého obvodového pláště (Peltiérův chladič, fotovoltaický mikrosystém), v letošním roce byly podrobně testovány různé varianty provedení Peltiérova chladiče. Dále byla navržena koncepce celého modulu lehkého obvodového pláště budov. Vyvinuté technologické řešení je v současnosti chráněno užitným vzorem. Výzkum a vývoj je podpořen Technologickou agenturou České republiky v rámci programu Epsilon.

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Věda 2020

Datum 01.02.2020

Když se vyřknul rok 2020 při vzniku naší republiky před 27 lety, znělo to jako sci-fi, které přímo vybízelo různým progno­stikům z oblasti vědy předpovídat, co bychom v této době mohli mít za technologické vymoženosti a kam až se můžeme dostat na poli vědy. Ne vždy předpovědi vyšly, „černá labuť“ vplula i do vědecko-technologických vod a tok našich myšlenek obrátila jiným směrem. Letos tento rok nadešel a my můžeme s daleko větší přesností predikovat, co nám přinese.

(Pokračování textu…)
Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Umělá inteligence diagnostikuje rakovinu prsu lépe než lékaři

Datum 05.01.2020

Podle americké studie vedené společnosti Google Health dokáže systém umělé inteligence lépe předpovědět rakovinu prsu než lékaři-radiologové. Tým vědců, který tuto technologii vyvinul doufá, že může být široce nasazena v diagnostice rakoviny. Zachycení rakoviny v ranném stádiu zvyšují šance na úspěšnou léčbu. Proto je v mnoha zemích vč. České republiky zavedená pravidelná kontrola na mamografu.

(Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Tesla podala patent na vylepšenou baterii

Datum 31.12.2019

Společnost Tesla podala, podle webu Electrek, nový patent na vylepšenou baterii. Nový mezinárodní patent s názvem „Dioxazolony a nitrilové siřičitany jako přísady elektrolytu pro litium-ionové baterie“ byl podán prostřednictvím dceřiné společnosti Tesla Motors Canada.

(Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Kryogenní skenovací mechanismus pomůže vědcům zkoumat evoluci galaxií

Datum 18.12.2019

ABB Canada získala kontrakt ve výši 1,75 milionu dolarů na vývoj skenovacího mechanismu pro Kanadskou kosmickou agenturu (CSA), který by mohl přispět k průzkumu vesmíru.

Kryogenní skenovací mechanismus se může stát součástí mise Vesmírného infračerveného teleskopu pro kosmologii a astrofyziku (SPICA). Pokud tento projekt zvítězí ve výběrovém řízení, bude vesmírný teleskop vypuštěn na oběžnou dráhu v roce 2032 a jeho úkolem bude zkoumat fyzikální aspekty vzniku hvězd a růstu černých děr.

Většina energie vyzařované hvězdami a černými dírami ve středu galaxií je absorbována prachem, skrz který prochází pouze vzdálené infračervené záření. To znamená, že infračervený teleskop je nejlepším nástrojem k analýze toho, co se děje za touto prachovou clonou. Skenovací mechanismus ABB umožní zrcadlům spektrometru přesný pohyb pomocí laserového systému. Teleskop citlivý na střední a dlouhovlnnou oblast infračerveného záření poskytne více informací o distribuci energie světla a fyzikálních jevech, k nimž dochází ve vzdálených galaxiích.

ABB na špici vývoje infračervené technologie

Nejtěžším úkolem při vývoji skenovacího mechanismu je zajistit, aby přežil vesmírné vakuum i vibrace při startu rakety a aby správně fungoval při provozní teplotě -269 ° C včetně kompenzace odchylek způsobených mikro vibracemi, a to při zachování poziční stability s přesností na stotisícinu milimetru.

„Společnosti ABB umožňuje vědcům z celého světa pracovat se špičkovou technologií v oblasti infračervené spektroskopie. Technologie ABB jsou na špici vývoje infračervené technologie, co se týče inovací, spolehlivosti a výkonu,“ uvedl Marc-André Soucy, ředitel ABB pro kosmický průmysl. „Máme přes 45 let zkušeností s Fourierovými spektrometry a optickými přístroji, takže jsme se ochotně ujali výzvy a těšíme se na úspěšnou spolupráci s Kanadskou kosmickou agenturou.”

Dlouhodobá spolupráce s NASA

Mise vesmírného teleskopu SPICA je jedním z projektů navržených pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) ve spolupráci s Japonskou agenturou pro průzkum vesmíru (JAXA).

ABB má dlouholeté zkušenosti s vývojem a výrobou nástrojů pro výzkum vesmíru. Společnost ABB dodala například přístroj ACE-FTS pro kanadský vědecký satelit SCISAT, který pomáhá sledovat dlouhodobé změny složení zemské atmosféry z vesmíru. NASA má interferometry ABB na palubě nejnovější generace orbitálních meteorologických satelitů (JPSS), která zpřesňuje předpověď počasí až na sedm dní. Interferometry ABB jsou rovněž na palubě japonských satelitů GOSAT 1 a 2, kde s vysokou přesností monitorují stálý nárůst skleníkových plynů po celé planetě i místa, která nejvíce přispívají k znečištění.

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Zkoušíme zelené fasády pro industriální prostory

Datum 17.10.2019

V buštěhradských laboratořích Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT ověřujeme od začátku července 2019 chování tří různých řešení obvodové stěny průmyslových halových objektů.

Cílem výzkumného projektu je zjistit, jak vrstvy rostlin, substrátu a případně další dodané vrstvy ovlivňují tepelně-vlhkostní režim obvodové stěny. Výsledky budou porovnány s daty naměřenými ve  dvou referenčních skladbách obvodové konstrukce, které se v současnosti běžně používají pro halové stavby. Dalším účelem dlouhodobého experimentu je vylepšení systému řízení závlahy zelené fasády.

Ke zkouškám je využívána klimatická místnost s kontrolovaným vnitřním prostředím, která je vybavena  automatickým systémem pro zaznamenávání údajů z testovacích polí a měřením lokálních mikroklimatických podmínek v blízkosti fasády. Obvodová stěna klimatické místnosti obsahuje šest otvorů o velikosti 3 m × 3,2 m, do kterých je možné osadit modely obvodové konstrukce v reálné velikosti. Jihozápadně orientovaná stěna je z venkovní strany vystavena působení reálných klimatických podmínek.

Pro srovnávací experiment jsou využita dvě testovací pole. V prvním z nich jsou vestavěny dva typy plechové obvodové konstrukce, jaké se dnes běžně využívají pro halové stavby. V druhém testovacím poli je umístěna skladba, v které je venkovní trapézový plech nahrazen zelenou fasádou s integrovaným systémem kapičkové závlahy. Předpěstovaná zeleň byla dodána firmou LIKO-S.

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Stavba TMT na Havaji je zastavena

Datum 12.10.2019

V loňském jarním čísle Voltů jsme se s vámi podělili o naše zážitky z návštěvy observatoří na nejvyšší havajské hoře Mauna Kea. Stavba TMT, tedy Thirty Meter Telescope, byla tehdy ve stádiu plánování a byla známá především nevolí původních havajských obyvatel, kteří ji odmítali.

Spor se stal jednou z největších současných kontroverzí na Havaji a odhalil hluboké napětí mezi vědeckou komunitou a částí původních obyvatel. Maunakea má pro mnoho původních Havajců zásadní duchovní a kulturní význam a je považována za posvátné místo spojené s božstvy a rodovou tradicí. Dalším problémem je právní status Maunakea jako součásti takzvaných „korunních pozemků“, jejichž převod na USA je považován za sporný.

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Výzkumníci z FSI vytvořili bezpilotní letadlo kompletně vytištěné na 3D tiskárně. Sloužit má pro snímkování zemského povrchu

Datum 28.09.2019

Více než 140 hodin zabralo vytištění všech dílů pro první bezpilotní letoun VUT, který byl vytvořený jen pomocí 3D tiskárny. Letoun VUT 714 FDM navrhl a vytvořil student Fakulty strojního inženýrství VUT Martin Sladký pod vedením Petra Dvořáka z Leteckého ústavu.

(Pokračování textu…)
Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Spočítali jsme potenciál pro snížení emisí oxidu uhličitého z provozu českých budov

Datum 30.08.2019

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT provedlo studii potenciálu pro snížení množství emisí oxidu uhličitého z provozu domů v České republice mezi lety 2016 až 2075. Podle nejprogresivnějšího scénáře úspor energií je možné snížit současné hodnoty až o 66 %. Pro dosažení cílů Pařížské klimatické dohody by však bylo potřeba snížit emise ještě výrazně více.

Výpočet Antonína Lupíška z ČVUT UCEEB byl založen na datech aliance Šance pro budovy, která modelovala pět různých scénářů úspor energie v budovách podle hloubky energetických sanací a rychlosti aplikace úsporných opatření. Výsledky studie ukazují, že roční produkce CO2 související s provozem českého fondu budov činila v roce 2016 celkem 44,57 Mt CO2. To představuje přibližně 43 % celkových emisí CO2 České republiky za rok 2015. Rezidenční sektor v roce 2016 podle výpočtů vyprodukoval 23,28 Mt CO2 (22% podíl na emisích CO2 v ČR) a nerezidenční sektor byl zodpovědný za 21,29 Mt CO2 (21% podíl na emisích CO2 v ČR).

Podle nejprogresivnějšího scénáře úspor energií je tuto roční hodnotu možno snížit do roku 2075 o 66 % na 15,29 Mt CO2. Tato roční úspora odpovídá 28 % celkových národních emisí ČR v roce 2015. Pomocí úsporných opatření v budovách a jejich energetických sanací na úroveň pasivního domu je možné ušetřit více než čtvrtinu národních emisí oxidu uhličitého. Jedná se tedy o potenciálně významný příspěvek ke klimatickým cílům, nicméně ke splnění závěrů Pařížské klimatické dohody by bylo potřeba snížit emise CO2 ještě více.

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Začali v poušti vyrábět vodu ze vzduchu

Datum 29.08.2019

Vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT spustili v poušti ve Spojených arabských emirátech systém S.A.W.E.R., jehož vývoj byl zahájen v roce 2017. Testování bude vyhodnoceno na sklonku roku 2019. Získané zkušenosti ze zkušebního provozu konstruktéři využijí při práci na návrhu zařízení pro český pavilon na EXPO 2020 v Dubaji, které by mělo být instalováno v příštím roce.

(Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Student VUT navrhl systém na detekci vozidel v protisměru

Datum 25.07.2019

Student Vysokého učení technického v Brně Ondřej Vacek navrhl systém, který by samostatně detekoval vozidla jedoucí v protisměru na dálnicích a rychlostních komunikacích. Tím by mohl omezit počet dopravních nehod a zvýšit bezpečnost na silnicích. Zároveň by varování o protijedoucím vozidle automaticky odesílal do Národního dopravního informačního centra. K detekci je podle něj možné využít stávající kamery na mýtných bránách.

(Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Nové molekuly dokáží zvrátit ztrátu paměti spojenou se stárnutím

Datum 08.05.2019

Nové terapeutické molekuly slibují odvrácení ztráty paměti související s depresí a stárnutím. Tyto molekuly nejen rychle snižují příznaky ztráty paměti, ale pozoruhodně zřejmě také obnovují základní funkce mozku, které souvisí se ztrátou paměti a demencí.

(Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px

Revoluci v placení přináší do českých restaurací aplikace Qerko

Datum 05.05.2019

Dohromady, nebo zvlášť? Přesně tuhle větu už velmi brzy neuslyšíte. A to díky revoluční aplikaci Qerko (dříve It is Paid!), pomocí které jednoduše zaplatíte svoji útratu v restauraci. Na svůj účet již nemusíte čekat dlouhé minuty, z rozpočítávání účtů se stane maličkost a mávání na číšníka bude patřit minulosti.

(Pokračování textu…)

Schneider - Nabíjení – 700 x 200 px
Secret Link